Zdroj: Shutterstock
Příspěvek na živobytí je jednou ze tří dávek pomoci v hmotné nouzi. Další jsou doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Jedná se v zásadě o pomoc lidem s velmi nízkými příjmy – mimořádná okamžitá pomoc je ovšem určená komukoli, pokud se ocitne dočasně v nouzi, ať už přijde v cizím městě o peněženku nebo mu povodeň odnese dům.
Příspěvek na živobytí, vyplácený každý měsíc, má pomáhat se zaplacením základních potřeb: jídla, oblečení, obuvi, hygienických potřeb, telefonu, jízdného, dopravy, vzdělání. Zkrátka toho, co lze považovat za základní potřebu nebo službu či věc nutnou k uspokojení té základní potřeby. Kromě bydlení.
Pro člověka, který má potíž zaplatit bydlení a náklady s ním spojené, tedy energie a služby, je tu v první řadě příspěvek na bydlení. A pokud nestačí nebo o něj nelze žádat, tak doplatek na bydlení.
Podmínkou pro získání příspěvku na živobytí především je, aby se žadatel (nebo skupina žadatelů – rodina nebo domácnost, v úředním jazyce společně posuzované osoby) nacházel v hmotné nouzi. To jest „jeho sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby uspokojil základní životní potřeby“. Nebo jinak řečeno: „když příjem osoby nebo rodiny po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nepokryje částku živobytí“.
Když úředníci úřadu práce posuzují nárok na příspěvek na živobytí, dívají se na výši příjmů a na výši nákladů domácnosti – ať už v ní žije žadatel sám, nebo v ní hospodaří s jinými lidmi.
U nových žádostí se zkoumají příjmy za poslední tři měsíce před podáním žádosti. Pokud se v hmotné nouzi ocitnete náhle, posuzují se příjmy v měsíci, kdy došlo k jejich poklesu. Když už příspěvek pobíráte a chcete v tom pokračovat, dokládáte pak každý měsíc příjmy za měsíc předchozí.
Počítají se dohromady příjmy všech společně posuzovaných osob – tedy všech, kteří bydlí ve společné domácnosti. Porovnávají se pak s náklady na bydlení,
Když je rozdíl příjmů a přiměřených nákladů na bydlení nižší než částka živobytí, úřad ho do výše částky živobytí dorovná.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje sloučit čtyři různé sociální dávky do jedné „superdávky“. Do dávky státní sociální pomoci (DSSP) se mají spojit: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. O superdávku budou moct žádat lidé, kteří se nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou takzvaným majetkovým testem. Zatím ale není jisté, jak návrh poznamenají změny při jednání poslanců, natož kdy přesně – a jestli vůbec – bude uveden do praxe.
Do příjmů se nezapočte všechno, co člověk vydělá nebo dostane od státu.
Započítává se:
Z dalších příjmů se počítá 100 procent, jde třeba o:
Naopak vůbec se nepočítají mimořádné jednorázové dávky nebo dávky na bydlení, tedy:
Přiměřené náklady na bydlení, které se od příjmů odečtou, také nejsou náklady na bydlení, které žadatel (a společně posuzované osoby) na bydlení vynaloží. Jde o 30 procent (v Praze 35 procent) takřečených odůvodněných nákladů na bydlení.
Odůvodněné náklady na bydlení jsou potom:
Pokud bydlíte v nebytovém prostoru nebo třeba na chatě a v jiných speciálních případech se pro určení odvodněných nákladů používají pro výpočet normativní náklady na bydlení.
Když se tedy od příjmů odečtou přiměřené náklady na bydlení, porovná se rozdíl s částkou živobytí (součtem částek živobytí společně posuzovaných osob), a pokud je ten rozdíl menší, vyplácí se právě tolik peněz, aby z toho nakonec byla částka živobytí – a to je příspěvek na živobytí.
Částku živobytí stanovuje úřad práce s ohledem na aktuální situaci žadatele (mimo jiné při tom hodnotí jeho úsilí situaci změnit) a na možnosti, které má. Dívá se přitom například na to, jestli si člověk aktivně hledá práci, ale i na to, jestli nezkouší zpeněžit majetek, pokud nějaký má.
Při stanovení částky živobytí se vychází ze životního a existenčního minima. Částka živobytí se vždycky rovná nejmíň existenčnímu minimu, které pro rok 2025 činí 3130 korun.
Když splníte určité podmínky, může odpovídat minimu životnímu. V první řadě se to vždy týká těchto osob:
Pravidlo pro ostatní je: že částka živobytí odpovídá životnímu minimu prvních šest měsíců od přiznání dávky, když svou nepříznivou finanční situaci aktivně řeší – snaží se o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. V praxi se stačí přihlásit jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
Částka živobytí se dá ještě zvýšit, když odpracujete 30 hodin veřejně prospěšných prací. Zvyšuje se o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem.
Po půl roce ale částka živobytí automaticky klesne na úroveň existenčního minima a životnímu minimu bude znovu odpovídat jen při splnění dalších podmínek.
První z nich je prokázat další snahu zvýšit si příjem. Pouhá evidence na pracáku už ale nestačí. Podmínce dostojíte – a vaše částka živobytí stoupne o 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem, když:
Dalšího zvýšení se potom můžete domoct:
Navýšení za majetek a pohledávky ale u úřadu projde, jen když zároveň splníte podmínky zvyšování příjmu vlastní prací. Plus pořád platí možnost zvýšení za 30 hodin veřejně prospěšných prací.
Jenom existenční minimum dostanou vždy lidé, kteří:
Částka živobytí v jejich případě odpovídá existenčnímu minimu.
S výjimkou situace, kdy lékař potvrdí nutnost dietního stravování. Ta ostatně zvyšuje částku živobytí každému a vždycky.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Existenční minimum je částka, kterou potřebujete na nákup jídla a dalších potřeb nezbytných pro přežití. Jak už bylo řečeno, pro rok 2025 činí 3130 korun na měsíc.
Životní minimum je společensky uznatelná hranice příjmů, které mají pokrýt základní životní potřeby. Jeho výše se liší podle počtu členů domácnosti a věku nezaopatřených dětí.
Pro rok 2025 je životní minimum:
I o příspěvek na živobytí už se dneska dá žádat elektronicky, z webu ministerstva práce a sociálních věcí. Je potřeba mít některou z elektronických identit občana – bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo mobilní klíč eGovernmentu. Využít můžete i datovou schránku či e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Když se přihlásíte s jejich pomocí, něco málo se vám do formuláře vyplní automaticky.
Jinak se žádost o příspěvek podává na úřadu práce podle místa bydliště. Tedy ne podle trvalého bydliště, co má člověk v občance, ale podle toho, kde skutečně bydlí. Formulář (spolu s dalšími papíry k vyplnění) najdete kromě webu ministerstva práce i v naší galerii formulářů:
Vyplněný se pak podává:
Nebo využijte už zmíněnou možnost podat žádost přímo prostřednictvím webu MPSV s některou s elektronických identit.
Kromě vyplněných formulářů musíte úřadu dodat i další dokumenty dokládající vaše příjmy, náklady na bydlení a další skutečnosti o vás i společně posuzovaných osobách. Připravte se na velké papírování.
Výplata dávek probíhá měsíčně – vždycky za měsíc, na který náleží. Pokud se prokáže, že příjemce nezvládá s větší částkou peněz hospodařit, je možné příspěvek zasílat i týdně nebo denně. Výplata probíhá převodem na bankovní účet, poštovní poukázkou, v hotovosti nebo formou poukázky hmotné nouze – rozhodují o tom individuálně úředníci.
Poukázky hmotné nouze fungují podobně jako stravenky. Dají se použít na nákup potravin, hygienických pomůcek, oblečení, obuvi nebo dětského zboží. Na stránkách úřadu práce najdete kompletní seznam provozoven, kde je možné poukázky hmotné nouze uplatnit.
Dávky začne úřad vyplácet částečně poukázkami každému, kdo čerpá příspěvek déle než šest měsíců. Formou poukázky budete dostávat 35 až 65 % hodnoty příspěvku. Posouzení konkrétní hodnoty je individuální a závisí na úsudku úřadu práce.
Vyplácení formou poukázek se netýká osob, které:
Poukázky nedostávají ani osoby, jejichž příspěvek na živobytí je nižší než 500 korun.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
