Zdroj: Pleska / Midjourney
Doplatek na bydlení je jednou ze tří dávek v hmotné nouzi, zbylé dvě jsou příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc. Pro přiznání takové dávky je rozhodující, jestli je člověk v hmotné nouzi. To znamená, jestli jeho sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb aspoň na nejnižší úrovni.
Kdo je a kdo není v hmotné nouzi, se dočtete podrobněji v našem článku věnovaný souhrnně dávkám v hmotné nouzi: Co je hmotná nouze? Kdo je v hmotné nouzi?
Konkrétně doplatek na bydlení je určený pro lidi, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí. Velice hezky to formulují na webu úřadu práce, podle kterého má doplatek na bydlení sloužit k úhradě nákladů na bydlení tomu, kdo „není ani přes maximálně úsporný způsob života schopen tyto náklady hradit z vlastních zdrojů“.
Existuje ještě jedna sociální dávka s podobným názvem. Je dobré si je neplést. Vedle doplatku na bydlení existuje také příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají lidé s nízkými příjmy, v hmotné nouzi ale být nemusejí. Podrobněji o něm píšeme tady: Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2025. Přehled a kalkulačka.
Pokud patříte mezi ty, kteří můžou žádat o příspěvek na bydlení, měli byste vždy nejdřív žádat o právě o něj. A zažádat o něj můžete, ať bydlíte prakticky kdekoli, ovšem s výjimkou nebytových prostor, ubytoven a sociálních zařízení, typicky domova důchodců. Pokud tedy bydlíte takhle nebo vám ani s příspěvkem na bydlení peníze nebudou peníze stačit, zažádáte si o doplatek na bydlení.
V první řadě takový člověk musí mít bydlení. Konkrétní druhy bydlení vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jde o:
Je nutné prokázat, že jde o bydlení legální. K tomu potřebujete třeba nájemní smlouvu, rozhodnutí nebo jiný dokument, na základě kterého bydlení užíváte. Kdo bydlí v ubytovně nebo jiném než obytném prostoru, má povinnost hledat si přiměřené standardní bydlení (nejlépe nájemní) za pomoci sociálních pracovníků obce. Když obec přiměřené bydlení nabídne a vy ho bez vážného důvodu odmítnete, ztratíte na doplatek na bydlení nárok.
Kromě toho jednotlivec, rodina nebo obecně „okruh společně posuzovaných osob“ (řekněme domácnost) musí být v hmotné nouzi a musí už mít příspěvek na živobytí.
Úředníci mají právo doplatek na bydlení přiznat, i když nárok na příspěvek na živobytí nemáte, váš příjem je na to příliš vysoký, ale celkově je příjem vaší rodiny/domácnosti menší než 1,3násobek částky živobytí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje sloučit čtyři různé sociální dávky do jedné „superdávky“. Do dávky státní sociální pomoci (DSSP) se mají spojit: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. O superdávku budou moct žádat lidé, kteří se nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou takzvaným majetkovým testem. Zatím ale není jisté, jak návrh poznamenají změny při jednání poslanců, natož kdy přesně – a jestli vůbec – bude uveden do praxe.
Výše doplatku na bydlení stanoví potom úřad tak, aby vám po zaplacení nájmu a energií – takzvaných příměřených nákladů na bydlení – zůstala aspoň částka živobytí.
Kolik přesně vám úředníci na doplatku na bydlení vyplatí, závisí na vašich příjmech a odůvodněných nákladech na bydlení. Odůvodněnými náklady na bydlení se myslí:
Přiměřené náklady na bydlení pro výpočet doplatku se z nich stanou jednoduše: přiměřené náklady na bydlení jsou 30 procent nákladů odůvodněných, v Praze 35 procent.
Jestliže bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě či domě, představují horní hranici normativní náklady na bydlení ve vlastním. Když bydlíte ve vlastní budově určené pro rekreaci, je horní hranicí 90 procent normativních nákladů na bydlení ve vlastním. Když žijete v zařízení sociální péče, jsou stropem normativní náklady na bydlení v nájemním.
Výše doplatku závisí ale i na příjmech žadatele. Příjmy ze zaměstnání se do výpočtu zahrnou 70 procenty. Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a důchody z 80 procent a další příjmy se započítají v plné výši.
Samotný doplatek vypočte úřad práce následovně:
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Částka živobytí je individuální, musí se minimálně rovnat existenčnímu minimu (v roce 2025 je existenční minimum 3130 korun), může ale dosáhnout i výše životního minima. Pokud chcete znát výši životního minima své domácnosti, použijte naši kalkulačku životního minima.
Je ale potřeba splnit určité podmínky. Především musíte prokázat, že se sami snažíte svoji špatnou finanční situaci nějak řešit. Třeba tak, že zkusíte zpeněžit nějaký majetek nebo si prostřednictvím úřadu práce hledáte nové zaměstnání.
Evidence na pracáku ovšem k vyšší částce živobytí pomáhá jen šest měsíců. Pokud čerpáte příspěvek na živobytí – a ten je podmínkou doplatku na bydlení – přes půl roku, klesne částka živobytí na výši existenčního minima. Výjimku má ten, kdo:
Naopak na zvýšení částky živobytí na úroveň životního minima musíte zapomenout, jestliže:
Bez dalších podmínek mají částku živobytí na úrovni životního minima:
Částka živobytí se zvyšuje, když vám lékař potvrdí nutnost dietního stravování.
I o doplatek na bydlení už se dneska dá žádat elektronicky, a to z webu ministerstva práce a sociálních věcí. Je potřeba mít některou z elektronických identit občana – bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo mobilní klíč eGovernmentu. Využít můžete i datovou schránku či e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Když se přihlásíte s jejich pomocí, něco málo se vám do formuláře vyplní automaticky.
Jinak se žádost o doplatek podává na úřadu práce podle místa bydliště. Tedy ne podle trvalého bydliště, co má člověk v občance, ale podle toho, kde skutečně bydlí. Formulář (spolu s dalšími papíry k vyplnění) najdete kromě webu ministerstva práce i v naší galerii formulářů:
Vyplněný se pak podává:
Nebo využijte už zmíněnou možnost podat žádost přímo prostřednictvím webu MPSV s některou s elektronických identit.
Kromě vyplněných formulářů (krom vlastní žádosti je to vždy tiskopis Informace o užívaném bytu/obývaném prostoru), byste měli předložit tyto doklady:
Doplatek na bydlení se vyplácí v měsíci, na který náleží, tedy například v lednu za leden. Žadatel si sic v žádosti o doplatek na bydlení zvolí jeden ze způsobů výplaty dávky – tedy jestli chce peníze na účet, nebo složenkou – ale o způsobu výplaty rozhoduje vždy úřad práce. Je také možné, že úřadníci rozhodnou, že doplatek nebo jeho část pošlou rovnou pronajímateli nemovitosti nebo poskytovali služeb nebo energií.
Důležité otázky a odpovědi (FAQ)
Okruhy společně posuzovaných osob jsou stanoveny na principech vyživovací povinnosti, společného užívání bytu (prostoru) nebo společného hospodaření. Do okruhu společně posuzovaných osob patří: rodiče a nezletilé nezaopatřené děti • manželé nebo partneři • rodiče a nezletilé zaopatřené děti • rodiče a zletilé děti, pokud děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami • jiné osoby, které společně užívají byt (a hospodaří spolu)
Ano, doplatek na bydlení může úřad i bez vašeho souhlasu poslat – celý nebo částečně – přímo pronajímateli na nájemné nebo poskytovali služeb nebo energií.
Ano, při šetření nároku na doplatek na bydlení se zkoumá ledacos, úřad chce vědět, co vlastníte, včetně toho, jestli nemáte peníze třeba na stavebku nebo v investicích, zkoumá to, jestli si třeba hledáte práci, může nařídit přezkoumání zdravotního stavu, pokud je mezi žadateli někdo invalidní, a šetření může probíhat i u vás doma.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
