Zdroj: Shutterstock
Ústavní soud zrušil část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která od června 2017 umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů.
Desítky měst tak přijdou o možnost, jak omezit poskytování doplatku na bydlení osobám v hmotné nouzi. Rozhodnutí bude účinné po zveřejnění ve Sbírce zákonů, tedy během několika dnů.
Bezdoplatkové zóny podle soudu odporují ústavnímu právu na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a na svobodu pohybu a pobytu. Neumožňují také rozlišit mezi původci a obětmi sociálně nežádoucích jevů v daných lokalitách.
„Jde o nesystémovou reakci bez trvalejších účinků na dlouhodobě neuspokojivě řešený problém sociálního vyloučení. Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s takzvanou sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spjatou populací, nacházející se v postavení „oběti“ těchto jevů,“ konstatovali ústavní soudci.
„Přestože Ústavní soud rozumí – v podmínkách absence zákona o sociálním bydlení – pocitům občanů obcí, kteří bez vlastního zavinění nyní ‚nemají zastání‘ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit svých obcí, nelze k věci přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace osob v hmotné nouzi a občanské soudržnosti (sociálního smíru) v obci,“ dodávají soudci.
„Obce a ani stát si nevědí rady, nedokážou dlouhodobě uplatnit politiku vedoucí k sociálnímu začleňování. Občas se sice najde výjimka, obecně ale vidíme hlavně řadu špatných rozhodnutí,“ říká Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi, v rozhovoru pro Peníze.cz z roku 2018.
Soudci zdůrazňují, že zmíněná ustanovení zákona odpírají nárok na doplatek na bydlení i lidem, kteří jinak splňují kritéria pro jeho poskytování – a to jen proto, že chtějí bydlet v lokalitě, která byla obcí vyhlášena za „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Jde o plošný trest pro všechny obyvatele lokality bez ohledu na to, jestli skutečně porušují zákony a „veřejný pořádek“.
Obce tak budou muset najít jiný způsob, jak bojovat proti nežádoucímu přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často musí platit nájemné neúměrně vysoké ke kvalitě bytu, protože doplatek končí u majitelů bytů nebo ubytoven.
Omezení dávek se týkalo jen nových obyvatel, ne lidí, kteří uzavřeli nájemní smlouvy před vyhlášením dané lokality za bezdoplatkovou zónu. Některé radnice za takovou zónu vyhlásily celé území města.
„Nález Ústavního soudu respektujeme, ale s jeho zněním se nemůžeme ztotožnit,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova. „Mrzí nás, že tuto problematiku řešil čtyři roky a samotný nález je platný dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obcím není dán prostor k jinému systémovému řešení. Toto opatření využívaly obce jako krajní možnost v boji proti vzniku novodobých ghett, v boji s obchodem s chudobou, v boji s nárůstem kriminality,“ dodává Lukl.
Samotné opatření bylo podle něj krajním řešením v boji s obchodníky s chudobou. Obce musely při jeho vyhlášení splňovat řadu přísných zákonných požadavků. Lukl připomíná, že představitelé samospráv jsou pod velkým tlakem občanů, kteří požadují zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti.
Zrušení bezdoplatkových zón dopadá nejvíce na sociálně vyloučené lokality v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Obchod s chudobou ale můžeme vyřešit. Tím nejrychlejším řešením za sociální demokracii je vyvlastnění ubytoven za náhradu. Obce ani lidi v tom nenecháme. pic.twitter.com/nQEX8CF3qh
— Jana Maláčová 🌹 (@JMalacova) August 31, 2021
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
