Životní minimum nestoupne ani po osmi letech od poslední změny. Od ledna 2020 zůstane na dosavadní úrovni, která je stejná už od roku 2012.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž zatím nepřišla s konkrétním návrhem na zvýšení. O růstu minima má sice jasno, ale nestihla připravit takzvanou revizi sociálních dávek – základní podmínku, kterou si hnutí ANO dalo pro to, aby o zvýšení minima ve vládě vůbec jednalo.
Česká televize před měsícem a půl uvedla, že Maláčová chce s návrhy přijít na vládu začátkem prosince. Mluvčí ministerstva práce před 14 dny potvrdila webu Peníze.cz, že by se tak mělo stát ještě během prosince. Jenže zatím se tak nestalo.
I kdyby úřad stihl přijít s návrhy do konce roku, vláda už je nestihne projednat – poslední letošní zasedání bylo v pondělí. Životní minimum určuje vláda formou nařízení, není k tomu potřeba souhlas poslanců. Může se zvýšit i během roku, teoreticky tedy nejdřív od února. Schválený rozpočet na rok 2020 s tím ale nepočítá – ze stejného důvodu včera ANO odmítlo i štědřejší variantu zvýšení rodičovského příspěvku.
Růst by podle Maláčové měl aspoň dorovnat inflaci od roku 2012. Životní i existenční minimum by se proto mělo zvýšit zhruba o 13 procent. I kdyby hnutí ANO jako silnější koaliční partner s růstem souhlasilo, není jisté, že by souhlasilo s celou navrhovanou částkou.
Od životního minima se mimo jiné odvíjí hranice příjmů, od níž vzniká nárok na dávky v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti či dávky pro zdravotně postižené. „Dvě třetiny těch, kterých se životní minimum týká, nemohou pracovat,“ vysvětluje Maláčová. Ovlivňuje také výši nezabavitelného minima – sumy, která musí zůstat člověku při exekuci nebo osobním bankrotu.
| Částka životního minima |
Jednotlivec | 3410 Kč |
První osoba v domácnosti | 3140 Kč |
Druhá a další dospělá osoba v domácnosti | 2830 Kč |
Dítě do 6 let | 1740 Kč |
Dítě od 6 do 15 let | 2140 Kč |
Dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) | 2450 Kč |
Předchozí vlády výrazně zvyšovaly minimální mzdu, zatímco životní minimum se neměnilo. Chtěly tím zvýšit motivací lidí pracovat, aby se jim nevyplatilo žít jen ze sociálních dávek. Proti zvyšování byla i ministryně Michaela Marksová (ČSSD) ve vládě vedené Bohuslavem Sobotkou. „Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat,“ vysvětlovala.
Po růstu částek, které se naposledy zvýšily v lednu 2012, volají i odboráři. Zvýšení by podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly mělo aspoň dorovnat inflaci.
Pro rodiny s nízkými příjmy je určen přídavek na dítě. Jaká pravidla je potřeba splnit, když ho chcete čerpat?
Jaká jsou pravidla pro získání porodného? Projděte si, jak stát pomůže čerstvým rodičům s nízkými příjmy.
Lidé v insolvenci nebo exekuci mají naději, že jim k životu zůstane víc peněz.
Má smysl zvyšovat hranici životního minima, od kterého se odvozuje řada sociálních dávek, nebo v této oblasti není štědrost státu na místě?
Podle zákona může vláda zvýšit životní a existenční minimum, pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby stouply od posledního zvyšování o více než pět procent. Přestože ceny od roku 2012 stouply víc než dvojnásobně, vlády v předchozích letech využívaly toho, že jde jenom o možnost, nikoliv její povinnost.
Už před rokem chtěla Maláčová zvýšit životní i existenční minimum o 11 procent. Narazila ale na nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta si myslí, že díky současnému růstu ekonomiky najde práci každý, kdo se snaží, takže by mu stát neměl zvyšovat sociální dávky. A na ty, kteří opravdu nemůžou pracovat, podle Schillerové náš sociální systém pamatuje.
Zmrazení životního minima je problémem také podle neziskových organizací, které pomáhají chudým lidem. Hranice pro získání dávek v hmotné nouzi, přídavků na děti nebo dávek pro zdravotně postižené totiž v praxi rok od roku klesá. Pokud si lidé aspoň trochu vydělávají, rostou jim příjmy, současně se jim kvůli inflaci zvyšují i výdaje. Hranice pro dávky přitom zůstává pevně daná, neroste úměrně výdělkům nebo cenám.
Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní osobní potřeby. Základní částka pro jednotlivce je 3410 korun měsíčně. Jestliže v domácnosti žije více osob, počítá se pro první dospělou osobu 3140 korun, pro druhou a každou další 2830 korun, pro nezaopatřené děti pak platí nižší částky podle věku.
Existenční minimum je 2200 korun za měsíc. Má jít o minimální hranici příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 12. 2019 14:28, Jiří
Minimum stejné od roku 2012, žít se z toho nedá, ale stejně to ty cikorky nedonutí jít makat. Problém bude jinde, nezvyšovat minima není řešením.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 12. 2019 13:46, Antiflákač
Aspoň se ty gumi nebudou tolik množit! Já bych dávky úplně zrušil ať jdou makat a dlužňíkum bych zrušil nezabavitelné minimum a strhnul bych jim celou výplatu ať třeba vybíraj popelnice!!!
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.