Doplatek na bydlení 2019. Dávka pro osoby v hmotné nouzi

Stejně jako příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc i doplatek na bydlení spadá mezi dávky v hmotné nouzi. To mimo jiné znamená, že pro přiznání dávky je určující, jestli se člověk v hmotné nouzi nachází: jeho celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni. Doplatek na bydlení má pak pomoci lidem, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí.

Vedle doplatku na bydlení ovšem stát vyplácí ještě příspěvek na bydlení. Nárok na něj mají lidé s nízkými příjmy, v hmotné nouzi být nemusí.

• Příspěvek na bydlení 2019. Kdo ho dostane a kolik dělá?

Doplatek na bydlení byste tedy měli čerpat teprve v momentě, kdy ani s příspěvkem na bydlení své náklady na bydlení nepokryje.

Zároveň úředníci příspěvek na bydlení přiznají, jen pokud bydlíte v nájmu, družstevním bytě nebo ve vlastní nemovitosti. Na doplatek na bydlení ale mají nárok i osoby v hmotné nouzi, které využívají jiné formy bydlení. V praxi jde například o ubytovnu nebo zařízení sociálních služeb – podrobně si o jiných formách bydlení povíme níž.

Kdo má nárok?

Počítejte s tím, že pokud vám mají úředníci doplatek na bydlení přiznat, musíte splňovat dvě základní podmínky: jako jednotlivec, rodina nebo okruh společně posuzovaných osob jste v hmotné nouzi a zároveň vám na úřadu práce přiklepli příspěvek na živobytí.

• Příspěvek na živobytí 2019. Přehled pravidel a kalkulačka

Někdy úředníci doplatek na bydlení přiznají, i pokud nárok na příspěvek na živobytí nemáte, ale váš příjem (příjem vaší rodiny) dělá míň než 1,3násobek částky živobytí.

Doplatek na bydlení potom úřad práce vyplatí v takové výši, aby vám po zaplacení nájmu a energií – takzvaných odůvodněných nákladů na bydlení, zůstala alespoň částka živobytí. Částka živobytí je individuální, při jejím stanovení se úředníci ohlížejí na konkrétní situaci, možnosti a úsilí žadatele. Zároveň ale vždy vychází z existenčního a životního minima.

Existenčním minimem je částka nezbytná k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití. Pro letošek odpovídá sumě 2200 korun.

Životní minimum je o něco vyšší. Představuje společensky uznanou hranicí příjmů, které mají pokrýt jídlo, oblečení a hygienu – tedy základní životní potřeby. V roce 2019 dělá životní minimum:

• 3410 Kč pro jednotlivce
• 3140 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
• 2830 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého
• 1740 Kč pro dítě do 6 let
• 2140 Kč pro dítě od 6 do 15 let
• 2450 Kč pro dítě od 15 do 26 let

Životní minimum domácnosti se vždy odvíjí od počtu jejích členů a věku nezaopatřených dětí. S výpočtem si během pár vteřin poradí naše kalkulačka.

Částka živobytí přitom vždycky odpovídá nejmíň existenčnímu minimu, tedy částce 2200 korun. Někdy ale může částka živobytí dosahovat životního minima, jen je potřeba splnit určité podmínky. Především: snažit se svoji nepříznivou finanční situaci aktivně řešit. Třeba tak, že si prostřednictvím úřadu práce hledáte nové zaměstnání.

Evidence na pracáku vám ale k vyšší částce živobytí pomůže jen po dobu šesti měsíců. Jak jsme psali v úvodu, přiznání doplatku na bydlení je podmíněné přiklepnutím další dávky v hmotné nouzi: příspěvku na živobytí. Současně platí, že pokud čerpáte příspěvek na živobytí déle jak šest měsíců, klesne částka živobytí na úroveň existenčního minima. Výjimku má ten, kdo:

• má příjem z výdělečné činnosti (zaměstnání či podnikání), kterou vykonává v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,
• se účastní projektů organizovaných úřadem práce,
• má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
• vykonal veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,
• je invalidní ve druhém stupni.

Naopak na zvýšení částky živobytí na úroveň životního minima musíte zapomenout, jestliže:

• dlužíte za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky,
• jste v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností,
• jste byli celý kalendářní měsíc v péči zdravotnického zařízení.

Vedle toho částka živobytí odpovídá životnímu minimu (bez dalších podmínek), pokud jste starobní důchodce a osoba starší 68 let, rodič pečující o dítě do 10 let závislé na péči, osoba pobírající příspěvek na péči, invalidní ve třetím stupni nebo nezaopatřené dítě. Částka živobytí se zvýší, i pokud vám lékař potvrdí nutnost dietního stravování.

Poradna: Sociální dávky

A nemám právo na nějaké peníze, když…? Mateřská, přídavky na děti, příspěvek na bydlení, dávky v hmotné nouzi a další – v bezplatné sociální poradně vám řekneme, o jakou dávku ve své situaci můžete požádat, co k tomu budete potřebovat a na koho se obrátit.

Bezplatná sociální poradna

Jiné formy bydlení: Ubytovna i rekreační stavba

Jak jsme zmínili, doplatek na bydlení jde na rozdíl od příspěvku na bydlení čerpat, i pokud nebydlíte v nájmu, ve vlastním nebo družstevním bytě.

Konkrétní druhy bydlení vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jde o:

• Vlastní byt nebo rodinný dům

• Byt na základě nájemní či podnájemní smlouvy: případně smlouvy o výpůjčce, rozhodnutí nebo jiného právního titulu, například pokud jde o služební byt.
• Byt ve vlastnictví manžela či manželky: když doplatek na bydlení nečerpá on nebo ona.
• Vlastní stavbu pro individuální nebo rodinnou rekreaci: stavba musí splňovat standardy kvality bydlení – samostatně vymezený uzamykatelný prostor, minimálně jednu pobytovou místnost, neomezený přístup k pitné vodě a další. Kontrolu plnění těchto standardů provádí na žádost úřadu práce stavební úřad.
• Jiný než obytný prostor, který není zkolaudovaný jako byt: pokud v něm bydlíte na základě vlastnického práva, smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. Prostor musí splňovat standardy kvality bydlení a zároveň musí úřad práce určit, že jde o případ hodný zvláštního zřetele. Úředníci se proto budou zajímat, zda máte důvod se v dané obci zdržovat (jste s ní spjatí) – pracujete zde, jste evidovaní na pracáku nebo žijete s rodinou a vychováváte děti. Roli hraje i to, zda jste bez vážných důvodů neopustili předchozí bydlení v bytě.
• Ubytovací zařízení (například ubytovnu): pokud zařízení splňuje hygienické standardy (požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví) a bydlíte zde na základě smlouvy o ubytování Další podmínka – úřad práce určí, že jde o případ hodný zvláštního zřetele.
• Zařízení sociálních služeb: domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením, azylový dům, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení, dům na půli cesty nebo terapeutickou komunitu.

Nic z výše uvedeného ovšem neplatí, pokud se člověk přestěhuje do oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V praxi jde o problematické ulice nebo čtvrti, kde nově příchozím nárok na doplatek na bydlení nevzniká. Oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlašuje konkrétní obec.

Pro přiklepnutí doplatku je zároveň důležité prokázat, že bydlíte legálně. K tomu potřebujete nájemní smlouvu, rozhodnutí nebo jiný dokument, na základě kterého bydlení užíváte. Kdo bydlí v ubytovně nebo jiném než obytném prostoru, má povinnost hledat si přiměřené standardní bydlení (nejlépe nájemní) za pomoci sociálních pracovníků obce. Když obec přiměřené bydlení nabídne a vy ho bez vážného důvodu odmítnete, ztratíte na doplatek na bydlení nárok.

Kolik doplatek dělá?

Kolik přesně vám úředníci na doplatku na bydlení vyplatí, závisí na vašich příjmech a odůvodněných nákladech na bydlení. Odůvodněnými náklady na bydlení se myslí:

• Nájemné (maximálně v místně obvyklé výši, kterou určí úřad práce), nebo obdobné náklady, když byste dávku rádi pobírali na pokrytí nákladů za vlastní a družstevní byt, stavbu určenou k rekreaci nebo zařízení sociálních služeb.
• Nezbytné výdaje na energie (ve výši, která je místně obvyklá podle sdělení dodavatelů energií)
• Úhrady spojené s užíváním bytu (maximálně v místně obvyklé výši) jako platby za svoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor a další.

Jestliže bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale 80 procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Pokud bydlíte ve vlastním nebo družstevním bytě či domě představují horní hranici normativní náklady na bydlení ve vlastním. Když bydlíte ve vlastní budově určené pro rekreaci, je horní hranicí devadesát procent normativních nákladů na bydlení ve vlastním. Když žijete v zařízení sociální péče, jsou stropem normativní náklady na bydlení v nájemním.

Normativní náklady určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Do normativních nákladů se počítá nájemné (nebo srovnatelné náklady) a ceny služeb a energií.

Pro rok 2019 nastavila vláda normativní náklady takto:

Výše doplatku se ale odvíjí i od vašich příjmů. Příjmy ze zaměstnání se do výpočtu zahrnou sedmdesáti procenty. Podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a důchody z osmdesáti procent a další příjmy se započítají v plné výši.

Samotný doplatek vypočte úřad práce následovně: od odůvodněných nákladů na bydlení se odečte příspěvek na bydlení, který jste dostali v předchozím měsíci. Od vašeho příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí se odečte částka živobytí (respektive částka živobytí rodiny). Rozdíl mezi náklady na bydlení a příjmem (obojí po uvedených úpravách) úřad práce dorovná doplatkem na bydlení. Když je výsledek v záporných číslech, na doplatek na bydlení nárok nemáte.

Jak na žádost?

O doplatek na bydlení se žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce prostřednictvím formuláře Žádost o doplatek na bydlení. Příslušný tiskopis stahujte v naší galerii formulářů. Vlastníci a nájemci bytu či domu by měli nejprve požádat o příspěvek na bydlení a následně o doplatek na bydlení. Nebo může podat obě žádosti současně – potřebné formuláře najdete zde.

Vedle vyplněné žádosti byste měli doložit také smlouvu, na jejímž základě byt užíváte, doklad o podlahové ploše, účty za energie a doklad o úhradě nájemného. Přesný seznam potřebných dokumentů najdete zde. Na úřad si sebou si vezměte také občanku nebo jiný průkaz totožnosti.

Rychlé řešení škod na majetku

Zvládněte nečekané situace v klidu. Více než 30 % škod na majetku vyřešíme již v den jejich nahlášení.

Chci pojistit svůj majetek

Sdílejte článek, než ho smažem