Existují tři typy dávek pomoci v hmotné nouzi. O první, doplatku na bydlení, jste na Peníze.cz četli nedávno:
Dnes se zaměříme na příspěvek na živobytí. Poslední z dávek v hmotné nouzi, mimořádné okamžité pomoci, se budeme věnovat příště.
Kdo je v „hmotné nouzi“
Abyste mohli o uvedených peněžních injekcích uvažovat, musíte splňovat základní předpoklad: být v hmotné nouzi. Zní to příliš abstraktně? Podmínku splňuje člověk (nebo rodina), který nemá dostatečné příjmy a jeho celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší úrovni, která je pro společnost přijatelná. A zároveň nemůže z objektivních důvodů svou situaci vyřešit sám a peníze si vydělat nebo obstarat uplatněním jiných nároků, pohledávek nebo třeba prodejem majetku.
Jestli kritéria splňujete a podporu od státu skutečně potřebujete, posoudí úředníci z úřadu práce, který má výplatu dávek v hmotné nouzi na starost. Na rozdíl od jiných sociálních dávek se ovšem v takovém případě vedle příjmů budou zajímat i o váš majetek.
Příspěvek na živobytí v roce 2015: Kdo má nárok
Nárok na příspěvek na živobytí má člověk (nebo rodina či okruh společně posuzovaných osob), kterému po odečtení (přiměřených) nákladů na bydlení zůstane míň, než částka na živobytí.
Výše příspěvku na živobytí se určuje jako rozdíl mezi částkou na živobytí jednotlivce nebo rodiny a jejich příjmem, od kterého se ale předem odečtou přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení přitom můžou tvořit nanejvýš třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmu. Jinými slovy: stát zajistí, aby vám po zaplacení bydlení, zůstala aspoň částka na živobytí; když zbývá míň, příspěvkem vaše příjmy dorovná na její úroveň.
Jaká je vaše „částka živobytí“
Částka živobytí se odvíjí o existenčního a životního minima, u každého se ale určuje individuálně, úředníci přihlédnou ke konkrétní situaci, zhodnotí vaši snahu a možnosti.
U dospělých se rovná částka živobytí existenčnímu minimu. Platí ale ještě spousta upřesňujících podmínek, zmíníme nejdůležitější:
- Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, starobního důchodce, člověka invalidního ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. U jmenovaných skupin se částka živobytí rovná životnímu minimu.
- U dospělých se může částka živobytí zvyšovat nad existenční minimum v případě, že se snaží situaci aktivně řešit a svůj příjem zvýšit
- Částka živobytí se zvyšuje, když stav daného člověka vyžaduje (na základě doporučení lékaře) zvýšené náklady na dietní stravu
- Když dlužíte za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky, rovná se částka živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému z důvodu dietního stravování)
- Jestli jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností, rovná se částka na živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému kvůli dietě)
- Jestli vám byla celý kalendářní měsíc poskytována péče ve zdravotnickém zařízení, rovná se částka na živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému kvůli dietě)
Jak se posuzují příjmy
Zatímco při posuzování nároku na jiné sociální dávky se do příjmů žadatele obvykle započte celkový čistý příjem jednotlivce nebo domácnosti, u dávek pomoci v hmotné nouzi se započte pouze z části:
Obvykle se posuzují příjmy za poslední tři měsíce. V případě, že se v měsíci, ve kterém o dávku žádáte, váš příjem podstatně snížil, je možné vycházet z příjmů v tomto měsíci. Do příjmů se nepočítá doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a některé mimořádné nebo jednorázové dávky.
Výši příspěvku na živobytí alespoň orientačně propočte naše kalkulačka.
Kde se o příspěvek na živobytí hlásit
O příspěvek je třeba požádat na úřadě práce příslušném podle místa bydliště. Žádost o příspěvek na živobytí si můžete stáhnout přímo na Peníze. V galerii formulářů nabízíme i potřebné přílohy, doklad o výši příjmů a další.
Sdílejte článek, než ho smažem