Zdroj: Pleska / Midjourney
Aby se úřad práce vaší žádostí o superdávku (tedy dávku státní sociální pomoci) vůbec začal zabývat, musí všichni členové domácnosti – vždy se posuzuje celá domácnost dohromady – souhlasit s tím, že se jim úřad podívá tak trochu do soukromí.
Na věci, které zpravidla málokomu ukážeme. O kterých nejsme zvyklí mluvit a které bývají speciálně chráněné, například bankovním tajemstvím.
Nemusíte si toho ani všimnout, vyplňuje se jen kratičký dokument s dlouhým názvem Udělení souhlasu člena domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky státní sociální pomoci – a ten na tyhle okolnosti nijak neupozorňuje.
Některé údaje si úřad práce vyžádá od jiných úřadů či státních orgánů, na jiné se ptá soukromých společností: bank, kampeliček, dodavatelů energií (elektřiny, plynu, tepla) nebo zaměstnavatele.
Kdo a co všechno na vás musí říct?
Finančních institucí se úřad ptá kvůli novince, která s novou dávkou státní sociální pomoci přišla. Říká se jí majetkový test: úřad nehodnotí jen příjmy domácnosti, ale zkoumá i jejich majetek. Tedy jestli člověk opravdu potřebuje pomoc, nebo jestli si nemůže pomoct nějak sám. Mimo jiné chce vědět, jaké úspory domácnost má.
Od vás úřadu v žádosti o dávku státní sociální pomoci stačí uvést orientační výši úspor. Jestli sedí, to zjišťuje v bankách.
Peníze ve slamníku se dohledat nedají. Jestli je uvedete, to je jen na vás a vašem smyslu pro poctivost. Výše úspor ovšem rozhoduje o tom, jestli dávku dostanete.
Kolik nejvíc může mít domácnost naspořeno, aby nepřišla o superdávku?
Počet členů domácnosti | Maximální výše úspor |
Jeden | 200 000 korun |
Dva | 250 000 korun |
Tři | 300 000 korun |
Čtyři | 350 000 korun |
Pět a víc | 400 000 korun |
Kromě bank a spořitelních družstev (kampeliček) může stát zjišťovat, jestli nemáte peníze zamčené ještě u jiných institucí: takzvaných institucí elektronických peněz, včetně zahraničních, platebních institucí nebo poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Do tohoto výčtu se vejdou třeba populární služby jako Revolut nebo Wise a další platební aplikace.
Těm všem může úřad napsat a chtít údaje o zůstatku na všech běžných a spořicích účtech nebo termínovaných vkladech vedených na členy žádající domácnosti.
Nekontroluje se, kolik peněz účtem proteklo, ale zůstatek k určitému dni. Bohužel se nedá říct, k jakému dni (například za jak dlouho od podání žádosti). To může být nešikovné, pokud máte na účtech částku relativně blízkou limitu, zvlášť pokud třeba víc členům domácnosti přicházejí nějaké peníze ve stejnou dobu – mají například podobný výplatní den.
Co se naopak z majetkového testu vyjímá a nepočítá se, to jsou:
Zákon v majetkovém testu zmiňuje jen peněžní prostředky (a auta a nemovitosti, ke kterým se dostaneme níž), za peníze se ale nepovažují třeba kryptoměny nebo zlato. Majetkovému testu nepodléhají ani akcie nebo dluhopisy nebo podíly ve fondech. Pozor ale na dvě věci. Když něco z toho prodáte, budete to muset při přezkoumávání podmínek superdávky zohlednit jako příjem navíc. Pokud máte na účtu u investiční společnosti nějaké neinvestované peníze, jsou to peníze. A stát se k informacím o nich může dostat.
Další majetek, který se prověřuje při majetkovém testu, jsou nemovitosti. Přesněji řečeno: nemovitosti k bydlení. Můžete mít i pěkných pár hektarů lesů a polností, to se nezkoumá.
Zato vlastnictví nemovitosti k bydlení se prověřuje dokonce rok zpětně. Pokud některý člen domácnosti měl ve dvanáct měsících před zažádáním nemovitost, je to jako kdyby ji měl v okamžiku žádosti.
Nemovitost k bydlení můžou mít členové domácnosti v majetku jen jednu. A ještě v ní musí bydlet. Pokud vlastníte nemovitost, ale bydlíte jinde, superdávku už nedostanete. Nemusí jít jen o dům nebo byt, ale taky o nemovitost určenou k rekreaci nebo podobně: podstatné je, že se v ní opravdu bydlí.
V zákoně je ale jedna výjimka, která vám umožní mít – nějakou dobu – i nemovitost, kde nebydlíte, nebo dvě nemovitosti: nemovitost, kde bydlíte, a jednu, kde nebydlíte navíc. Vlastnictví nemovitosti, kde nebydlíte, se toleruje tři roky od získání: nemusíte se tedy bát, že zdědíte dům po babičce nebo na vás příbuzní převedou byt a přijdete o dávku. Musíte se ho ale do tří let zbavit (pozor, peníze z prodeje se budou při výpočtu dávky počítat jako příjem).
Tři roky s výjimkou se počítají taky od prvního podání žádosti o superdávku. Pokud tedy vlastníte nebo nemovitost, kde nebydlíte, ještě tři roky to váš nárok na dávku neohrozí.
Vlastnictví nebo spoluvlastnictví nemovitostí si stát může ověřit v katastru nemovitostí.
Dalším státním rejstříkem, kam se úřad práce dívá, když provádí majetkový test, je registr vozidel. Dávku totiž neodstane ta domácnost, kde počet osobních aut přesáhne počet dospělých členů. Jednoduché pravidlo je jedno auto na dospělého.
Pozor! Počítají se i nepojízdná auta a auta v depozitu, tedy taková, která fakticky nejezdí. Důležité je jenom to, jestli jsou v registru vozidel.
Počítají se i auta pořízená z příspěvku na zvláštní pomůcku nebo z veřejných sbírek, auta pořízená z příspěvku na zakoupení osobního motorového vozidla z dávek.
Pokud jde o auta a jiná vozidla, která nepatří mezi klasické osobáky – dodávky, čtyřkolky, karavany –, rozhoduje se podle toho, jakou kategorii vozidla mají zapsanou v technickém průkazu. Pokud jde o užitková auta, záleží na úřadu, takové auto – jak píše web ministerstva sociálních věcí „nemusí být do majetkového testu zahrnuto jako osobní automobil”.
Jaká auta se do majetkového testu nepočítají?
Do majetkového testu se nezapočítávají auta na leasing nebo operativní leasing. Takové aut na vás není psané, fakticky patří leasingové společnosti nebo bance. Vy ho jako uživatel máte jenom pronajaté.
Nepočítají se taky auta registrovaná na podnikající fyzickou osobu – i když jsou vedena na rodné číslo nebo IČO.
Náklady na energie dokládají jen domácnosti s nízkými příjmy (konkrétně do 1,43násobku životního minima – životní minimum své domácnosti si můžete spočítat na kalkulačce životního minima). Ostatním jsou stanovené paušálem.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Dokládat je ale samy nemusejí, pokud si na faktuře za plyn nebo elektřinu najdou kód EAN, můžou místo osobního dokládání nechat úřad, aby se dodavatele energií zeptal sám. Jak uvádí ministerstvo práce, žádost dík tomu může být vyřízena rychleji.
Neplatí to ovšem pro dodávky tepla, dodavatelé totiž teplo dodávají celému domu, nevědí, jak se pak rozúčtovává. V takovém případě musíte najít dokument a doložit sami.
I když platby za elektřinu a plyn doložíte po své ose, pořád platí, že si je úřad u dodavatele může ověřit.
Kolik platíte na nájmu, to můžete při žádosti o dávku doložit třeba výpism z účtu, ústřižkem složenky, potvrzením o platbě. V zákoně má ale úřad práce možnost doptat se u majitele nemovitosti, jestli všechno sedí.
Není to věc, která by se dělala standardně, ale pokud se úřadu zdá, že výše nájmu nějak nesedí, může jednoduše napsat vašemu domácímu a žádat od něj součinnost. Jinými slovy: může chtít, aby řekl, kolik mu na nájmu platíte.
Úřad práce při žádosti o superdávku zjišťuje příjmy všech členů domácnosti za poslední tři měsíce. Pokud je člověk zaměstnaný, může si tyto údaje ověřit přímo u jeho zaměstnavatele – současného i bývalého.
Zaměstnavatel musí na výzvu úřadu poskytnout potřebné informace, třeba výši mzdy, druh pracovního poměru nebo dobu zaměstnání. Na odpověď má zákonem danou lhůtu osm dní od doručení žádosti, pokud mu ji úřad neprodlouží.
Pokud zaměstnavatel neodpoví včas, může dostat pokutu až sto tisíc korun. Nic to ale nemění na tom, že pokud nereaguje dost rychle, úřad – aspoň zatím – žadatele vyzývá, aby příjmy doložili sami. Je tedy potřeba dojt na mzdovou účtárnu a nechat si vystavit potvrzení o příjmech.
U zaměstnanců si úřad práce ověřuje výši příjmu za poslední tři měsíce. U podnikatelů to ale dost dobře nejde. Vychází se proto z přiznání k dani z příjmů, za měsíční příjem se považuje příjem dělený dvanácti.
Ovšem z jakého přiznání se vychází? V tom zákon mluví poněkud komplikovaně (i když ve skutečnosti je to jednoduché). Záleží na tom, kdy žádost o dávku podáváte.
Protože daňová přiznání se dají řádně podat až do poloviny roku (s využitím služeb daňového poradce), je právě polovina roku hraniční: pro přiznání podaná od letošního prvního července až do června 2025 se použije daňové přiznání za rok 2024. Pak se bude rok nahlížet do přiznání za rok 2025 a tak dál.
V zásadě vás to ale nemusí až tak zajímat: úřad práce si pro informace z daňového přiznání řekne přímo finanční správě.
Pro zajímavost: pokud OSVČ využívá paušální daň, s reálnými příjmy se při výpočtu dávky státní sociální pomoci vůbec nepočítá, použije se místo nich hrubá průměrná mzda v národním hospodářství, jak ji vyhlašuje ministerstvo sociálních věcí.
Paušální pásmo | Jaký „příjem“ se počítá | Kolik je to v roce 2025 | Kolik to bude v roce 2026 |
1. pásmo | 1 × průměrná mzda | 46 557,0 Kč | 48 967,0 Kč |
2. pásmo | 1,5 × průměrná mzda | 69 835,5 Kč | 73 450,5 Kč |
3. pásmo | 2 × průměrná mzda | 93 114,0 Kč | 97 934,0 Kč |
Na sociálku si úřad práce sám sáhne zejména pro informace o tom, jaké členové domácnosti důchody, jestli mají nárok na nějaké dávky z nemocenského pojištění (od samotné nemocenské přes ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné až po mateřskou a otcovskou).
Sociální dávky má v kompetenci úřad práce sám, proto se zeptá sám sebe.
Kromě všech zmíněných míst může úřad práce pro data sahat i jinam, případně je vyžadovat od institucí, právnických i fyzických osob. Může se doptávat u zdravotních pojišťoven, aby zjistil, kdo je kde pojištěný, zda někdo nepracuje v cizině nebo jestli není samoplátcem. Může se obrátit na školy, pokud potřebuje potvrdit studium dítěte. Napsat do zařízení sociálních služeb, třeba aby si ověřil, že některý starší člen domácnosti přestal být členem domácnosti. U notáře nebo exekutora by mohl chtít prověřit informace třeba o dědictví nebo zabavenému majetku.
V zásadě by se mohl obrátit kamkoli, kde může najít informace, které rozhodují o nároku na dávku. V praxi se ale bude obracet hlavně na velké instituce, se kterými má dobré propojení, na dodavatele energií a zaměstnavatele.
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
