Kalkulačku najdete na konci článku. Můžete na ni jedním kliknutím skočit z obsahu hned, ale doporučujeme to spíš nedělat. Není jednoduchá a bude potřeba si napřed prosvištět některá slovíčka a říct si například, kdo je „zranitelná osoba“. Nebo že být „pracovně aktivní“ v tomhle případě nutně neznamená chodit do práce.
Co je to superdávka?
Nebudeme vám tvrdit, že je ta dávka super. Super to je spíš v původním smyslu: cosi nad. Naddávka.
Správně se jmenuje dávka státní sociální pomoci a nahrazuje od října 2025 starší dávky: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Podobně jako ony má pomáhat hlavně těm, co nemají dost peněz, aby utáhli domácí rozpočet: rodinám s dětmi, samoživitelům, seniorům a vůbec lidem s nízkými příjmy.
Superdávka se počítá vždy pro celou domácnost podle příjmů, nákladů na bydlení a majetku.
Dávka státní sociální pomoci má čtyři složky – bydlení, živobytí, bonus na dítě a pracovní bonus. Každá se počítá podle jiných pravidel, výsledná částka je jejich součtem.
Kdy nám přestane chodit příspěvek na bydlení nebo přídavky na děti?
Superdávka sice nahrazuje zmíněné čtyři dávky od října, ale ne čistým řezem a hned. Teď jsme v takzvaném přechodném období, kdy se o superdávku dá sice žádat, ale platí ještě trochu speciální pravidla. Jsou jiná pro ty, kteří ještě v září dostávali některou ze „starých dávek“ a pro „novožadatele“.
Podrobněji jsme se tomu na Peníze.cz věnovali v několika článcích:
Takže dál jen stručně:
Kdo měl na příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě nárok v září, bude je ve stejné výši dostávat do konce roku. Když si zažádá do konce roku o superdávku, budou mu stejné peníze chodit ještě do dubna 2026.
Kdo v září na tyto dávky nárok neměl a požádá si do konce roku o superdávku, dostane rovnou superdávku. Úřad má ale na posouzení a případně přiznání nároku na dávku v tomhle přechodném období až 90 dní. Pokud budete v opravdové nouzi, zažádejte o dávku mimořádné okamžité pomoci.
Žádosti podané od ledna 2026 už by měl úřad posoudit do 30 dní. Ale pokud bude trvat delší dobu shánění a nahrávání dokladů, může se to protáhnout.
Kde a jak žádat o superdávku?
Žádost lze podat dvěma způsoby: online nebo osobně. Úřad práce doporučuje i při podání žádosti osobně volit pro další postup online aplikaci Jenda. Do ní se pak dají relativně snadno přikládat dokumenty, jednak ty, které nebudete mít při sobě při podání žádosti, jednak při případném opakovaném dokládání.
- Online se žádost podává přes klientskou zónu Jenda na webu ministerstva práce a sociálních věcí. Potřeba je mít digitální identitu: třeba bankovní identitu nebo mobilní klíč eGovernmentu.
- Osobně se žádost podává na pobočce Úřadu práce, s vyplněním vám tam pomůžou úředníci, říká se tomu asistované podání.
Co připravit k žádosti:
- Doklad totožnosti + rodná čísla členů domácnosti.
- Souhlas zletilých členů domácnosti, že žádost podáváte za všechny.
- Doklady k bydlení – nájemní smlouva nebo vlastnictví, doklady o platbách za energie nebo čísla odběrných míst (EAN/EIC) pro automatické ověření.
Řadu údajů si úřad může zjistit sám. Žadatel i ostatní členové domácnosti mu k tomu musí dát svolení, jinak se úřad žádostí nebude zabývat. Na dálku a sám si úřad zjistí údaje o dávkách, které pobíráte, může se zeptat zaměstnavatele na vaše příjmy, finanční správy na daňové přiznání podnikatelů, dodavatelů energií na údaje o platbách za elektřinu a plyn.
A v neposlední řadě si úřad s vaším svolením projde všechny účty členů domácnosti, katastr nemovitostí a registr vozidel pro takzvaný majetkový test.
Co se při žádosti o superdávku počítá do příjmů?
Jak uvidíte v kalkulačce dávky státní sociální pomoci, máme tam dvě kolonky na příjmy. Do jedné musíte sečíst skoro všecko, co vaše domácnost v posledních třech měsících přijala (a vydělit si to třemi, protože se počítá měsíční průměr).
Pak je tam ale ještě jedno okýnko, kde chceme zadat příjmy pro výpočet pracovního bonusu. To je trochu jiná množina.
Nejdřív si řekneme, co se tedy počítá a nepočítá do takzvaného rozhodného příjmu.
- Do příjmů domácnosti se počítají prakticky všechny pravidelné i jednorázové příjmy členů domácnosti za poslední tři měsíce před podáním žádosti. Zejména jde o mzdu, plat, odměny z práce, příjmy z podnikání (nyní jedna dvanáctina příjmů z daňového přiznání za rok 2024), důchody (starobní, invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí), nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, výživné – s ním je to ale složitější, proto se mu budeme věnovat níž), příjmy z nájmu, příjmy ze zahraničí obdobného typu a také příjmy z kapitálového majetku (např. úroky, dividendy). Započítává se i podpora při rekvalifikaci a příjmy z obdobných dávek v zahraničí.
- Do příjmů domácnosti se nepočítají jednorázové sociální dávky (třeba porodné či pohřebné), příspěvek na studium, příjmy z daňově podporovaných produktů spoření na stáří a příjmy z veřejných sbírek, náhradní výživné. Nepočítají se ani dávky rušené při přechodu na superdávku – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, ani příspěvek na péči. Do výpočtu nevstupují ani jednorázová odškodnění, dědictví nebo dary, které nejsou příjmem z práce.
Pro výpočet pracovního bonusu se používají následující příjmy. Pracovní bonus lze přiznat jen tehdy, pokud člověk má některý z těchto příjmů a aspoň jedna jiná složka dávky vychází vyšší než nula.
- Příjmy ze zaměstnání (pracovního poměru i dohod)
- Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ, podnikání)
- Dávky nemocenského pojištění (nemocenské, mateřská, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), pokud byly vypláceny celý měsíc
- Rodičovský příspěvek, ale jen když navazuje na peněžitou pomoc v mateřství
- Odměna pěstouna, pokud ji pobíral celý měsíc
Jak je to s výživným?
Výživné se počítá do rozhodného příjmu domácnosti.
Výživné buď stanovuje soud, nebo se na něm rodiče dohodnou. Pokud výživné určil soud, počítá se do příjmů částka určená soudem. Pozor! Bohužel bez ohledu na to, jestli peníze opravdu přišly. U výživného dohodnutého se do dávky počítá automaticky příjem 2500 korun na první dítě a 1000 korun na každé další dítě, pokud není dohodnuto víc.
Když druhý rodič výživné neplatí a místo něj dostáváte od státu takzvané náhradní výživné, to už se do příjmů nepočítá.
Kdo je to zranitelná osoba a proč je to důležité?
Pokud se celá domácnost skládá z takzvaných zranitelných osob, počítá se dávka státní sociální pomoci s jinými parametry a vychází vyšší. Při výpočtu složky živobytí se u nich navíc nevyžaduje pracovní aktivita.
Zranitelná osoba je:
- člověk starší 68 let,
- starobní důchodce,
- člověk invalidní ve druhém nebo třetím stupni,
- člověk, který pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo dávky nemocenského pojištění poskytované v souvislosti s porodem,
- rodič pečující o dítě mladší 4 let nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let,
- člověk osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo člověk osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším
- poživatel příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším,
- nezaopatřené dítě,
- pozůstalý/á manžel/ka nebo partner/ka, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy manžel/ka nebo partner/ka zemřel/a.
Co je to pracovní aktivita?
Za pracovně aktivního se bere člověk, který:
pracuje nebo podniká
- má zaměstnání (pracovní smlouvu, dohodu, služební poměr apod.) aspoň 30 hodin měsíčně
- nebo podniká (je OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění)
- nebo pobírá odměnu pěstouna nebo pečuje o dítě v pěstounské péči či dítě svěřené soudem – a to nejdéle dva roky od chvíle, kdy mu začal náležet příspěvek na úhradu potřeb dítěte (počítá se i doba, kdy příspěvek není vyplácen kvůli důchodu či výživnému)
sice nepracuje, ale je uznaný jako aktivní
- je vedený na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání
- nebo je nemocný či po úrazu a má potvrzenou dočasnou pracovní neschopnost
Pozor: za pracovně aktivního se nepovažuje ten, kdo byl z evidence úřadu práce vyřazen, protože nedodal potřebné doklady, nesplnil oznamovací povinnost, nebo nedodržel pravidla při pracovní neschopnosti
Co je to podpůrný plán?
Pokud vám úřad přizná v superdávce i složku na živobytí, měl by pro vaši domácnost (nebo její jednotlivé členy) zpracovat podpůrný plán, který by měl vést ke zlepšení vaší situace. Když ho plníte, částka na živobytí se zvyšuje. Dokud plán nemáte, hledí se na věc, jako byste ho měli a plnili. Plnění plánu se vyhodnocuje každé tři měsíce.
Kde hledat radu?
Kalkulačka superdávky
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem