Zdroj: Pleska / Midjourney
Počínaje dneškem už nejde požádat o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Tyto dávky se spojí do jediné dávky státní sociální pomoci (DSSP), pro kterou se vžilo pojmenování superdávka.
To, že o zmíněné dávky nelze žádat, ale neznamená, že přestávají existovat nebo že by se ode dneška nevyplácely. Ten, kdo na ně už má přiznaný nárok (nebo mu bude na základě už podané žádosti přiznaný), je bude dostávat do konce roku.
A když si letos zažádá o novou dávku státní sociální pomoci, úřad sice do 90 dní rozhodne o jejím přiznání, ale prvních měsíce roku 2026 by se mu pořád měly vyplácet dávky stávající. „Pokud bude žádost o novou dávku státní sociální pomoci, tedy superdávku, podána v období od října do konce roku 2025, budou stávající dávky vypláceny až do dubna 2026,“ říká Michal Dudáš z tiskového oddělení ministerstva práce.
První superdávku – pokud jim bude přiznána – pak tito lidé můžou čekat až v květnu.
Pokud člověk – respektive domácnost – o novou dávku zažádá až v roce 2026, bude se rozhodovat už o přiznání nové dávky. Na posouzení má sice úřad standardních 30 dní, pokud ale bude potřeba něco doložit, doba posuzování se může prodloužit.
Žadatelé o dávku státní sociální pomoci budou posuzováni přísněji, než je to u ostatních dávek. Ti kteří nebudou patřit mezi takzvané zranitelné osoby jako například senioři, budou muset jednak dokázat, že se „nevyhýbají práci“, jednak budou muset projít takzvaným majetkovým testem. Jednoduše řečeno: úřad bude zkoumat, jaký mají majetek, a jestli tedy dávku potřebují.
O superdávku je možné žádat online na webu ministerstva sociálních věcí v klientské zóně Jenda nebo v mobilní aplikaci Jenda. Stačí se přihlásit pomocí identity občana, například bankovní identitou nebo mobilním klíčem eGovermentu.
„Vyplňování formulářů bude velmi návodné a intuitivní – při vyplňování se nabízejí varianty odpovědí a u pojmů, které by mohly být nejasné, naleznete vysvětlivky. Bude-li k žádostem potřeba připojit dokument, stačí ho naskenovat či vyfotit mobilním telefonem a nahrát. Pokud by se stalo, že bude po podání žádosti něco chybět, budete na tuto skutečnost upozorněni,“ uvádí úřad práce.
Žádat o superdávku bude možné také na kterékoliv pobočce úřadu práce.
Dokládat se budou podobně jako doteď náklady na bydlení, příjmy a případně další dokumenty k posouzení individuální situace. K žádosti tedy můžete potřebovat:
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Doložení dalších podkladů závisí na individuální situaci, jde například o potvrzení o nutnosti dietního stravování, rozhodnutí o přiznání důchodu z důchodového pojištění, rozhodnutí o invaliditě, rozsudky soudu o stanovení výživného, o svěření dětí do péče, do náhradní rodinné péče, o rozvodu.
Na dávku dosáhnou podle MPSV ti, kteří pracují nebo jsou vedeni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. A pak lidé, kteří patří mezi zranitelné a pracovat z nějakého důvodu nemůžou. Jsou to:
Žadatelé o dávku státní sociální pomoci budou také podrobeni takzvanému majetkovému testu. Úřad tedy bude zkoumat, jestli je opravdu potřeba jim pomáhat, nebo jestli nemají dost na to, aby si pomohli sami. Zkoumání bude podrobeno vlastnictví nemovitostí a automobilů a výše úspor.
Abyste s žádostí o superdávku uspěli neměli byste vlastnit víc než jednu nemovitost určenou k trvalému bydlení, navíc v ní musíte sami bydlet. Toleruje se vlastnictví ještě jedné nemovitosti, ve které nebydlíte – ale nesmíte jí souběžně s pobíráním superdávky vlastnit víc než tři roky.
Přípustné je vlastnit auto nebo auta: na dospělého člena domácnosti jedno.
Údaje o vlastnictví nemovitostí a automobilů nijak nedoikládáte, úřad se podívá do příslušných registrů. A se žádostí o dávku taky dáváte úřadu svolení podívat se vám na účty. Abyste dávku dostali nesmí na nich být určité množství peněz, které závisí na tom, kolik vás je v domácnosti.
Pro nárok na dávku nesmíte mít dohormady na účtech:
Nepřihlíží se k tomu, jestli máte nějaké peníze ve finančních produktech, které podporuje stát: stavební spoření, důchodové spoření, dlouhodobý investiční produkt (DIP), pojištění dlouhodobé péče nebo životní pojištění.
Nová dávka se bude skládat ze čtyř složek, které určí její konečnou výši. V zásadě odpovídají sociálním dávkám, které superdávka nahrazuje plus odměňují pracovní aktivitu. Konečná výše dávky je součtem těchto čtyř složek.
Tento bonus se má započítat v dávce rodinám s příjmem do čtyřnásobku životního minima. Jeho výše závisí na výši příjmu domácnosti a na počtu nezaopatřených dětí.
Pro rodiny s příjmy do 1,43násobku životního minima bude 500 korun na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši 1,43- až trojnásobku životního minima je 1000 korun na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši troj- až čtyřnásobku životního minima bude individuální podle rozhodného příjmu. Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částka 1000 korun na dítě.
Bonus se nezapočítá, pokud některá z osob v rodině, po které je vyžadována pracovní aktivita, nepracuje nebo není evidovaná jako uchazeč o zaměstnání. Po dobu tří měsíců ji nedostanou ani zákonní zástupci nezaopatřeného dítěte, kterým byl uložen přestupek spojený s neplněním povinné školní docházky.
Předpokladem pro nárok na tuto část dávky je platný právní titul (nájemní či podnájemní smlouva, vlastnictví, družstevní podíl…) k bytu nebo k nebytovému prostoru, který splňuje základní standardy a který domácnost užívá k trvalému bydlení. Započítá se v případě, že náklady na bydlení překročí část rozhodného příjmu a tato část nebude vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Tedy podobně jako to je doteď bylo u příspěvku na bydlení.
U nájemného pokryje výše složky maximálně výši nájemního normativu. Ten se stanoví podle počtu osob a podle velikostí obcí. Zákon počítá se stávajícím tříděním: Praha a Brno, obce se 70 tisíci a více obyvateli a obce do 69 999 obyvatel. Normativy budou vycházet z nákladů, které uvádějí příjemci současných dávek úřadu práce.
Vlastníkům domů, družstevníkům a lidem bydlícím na základě věcného břemena bude vyměřen vlastnický paušál ve výši 30 procent mediánového nájmu.
Dávka přispěje i na energie. Domácnosti s příjmem 1,43násobku životního minima a víc dostanou takzvaný energetický paušál. U jednočlenné domácnosti bude 2300 korun a s počtem osob se bude zvyšovat o pětistovku až na maximálních 4300 korun pro pěti- a vícečlennou domácnost.
Domácnostem s příjmem do 1,43násobku životního minima dávka pokryje skutečně uhrazené náklady na energie, maximálně ale do 1,4násobku výše energetického paušálu.
Domácnosti s rozhodným příjmem do výše 1,43násobku částky životního minima, které využívají tuhá paliva, si započítají do nákladů na energie za kalendářní měsíc částku 1500 korun u jednočlenné domácnosti, s počtem osob se bude částka zvyšovat o pětistovku až do 3500 korun pro domácnost s pěti a více členy.
Tato část má podpořit „pracovně aktivní“ žadatele nebo ty, kteří jsou vedeni na úřadu jako uchazeči o zaměstnání.
Její výše bude závislá na výši příjmů z práce. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude činit 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu se částka postupně snižuje. Do pracovního bonusu se bude počítat i rodičovský příspěvek, takže u žadatelů tato část dávky vzroste. Budou plnit podmínku pracovní aktivity.
Jako příjem se bude počítat i dávka nemocenského pojištění, která byla vyplacena za celý kalendářní měsíc.
Bude náležet rodinám s příjem do 1,43násobku životního minima. Jedná se o domácnosti s natolik nízkými příjmy, že nestačí ani k pokrytí jejich základních životních potřeb. Její výše se bude rovnat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečte 30 % na bydlení.
Částka na životní potřeby bude činit u nezaopatřeného dítěte částku životního minima nezaopatřeného dítěte. U osob, které plní pracovní aktivitu anebo jsou zranitelnými, částku existenčního minima.
Tuto částku lze navýšit v případě, že tito nízkopříjmoví žadatelé budou plnit cíle obsažené v takzvaném podpůrném plánu. Podpůrný plán jim má pomoci z nouze a vypracuje ho pracovník úřadu práce do tří měsíců po uplatnění žádosti o dávku.
U sociálních dávek hraje zásadní roli výše životního minima. To se od května 2026 zvýší u jednočlenné domácnosti na 5500 korun ze současných 4860 korun. Dále částka životního minima pro osobu, která žije s dalšími osobami a je posuzována jako první v pořadí, by měla činit měsíčně 5000 Kč (nyní je to 4470 korun).
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, by měla činit měsíčně:
Reforma se netýká dalších dávek, jako jsou rodičovský příspěvek, porodné nebo pohřebné – ty dál zůstanou v systému státní sociální podpory. V systému pomoci v hmotné nouzi zůstane jako jediná mimořádná okamžitá pomoc. I ta se ale upraví, respektive ji bude možné čerpat i k superdávce pro velmi nízkopříjmové rodiny, a to až do výše 40násobku životního minima, tedy až do necelých 200 tisíc korun.
Kateřina Hovorková
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
