Současné čtyři dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – se spojí do jediné: dávky státní sociální pomoci (DSSP). Té se zjednodušeně říká superdávka.
Nárok na novou dávku budou mít lidé, kteří se podle ministerstva práce a sociálních věcí nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou takzvaným majetkovým testem. A pak také zranitelné osoby, například senioři. Cílem je lépe zacílit pomoc státu především na nízkopříjmové domácnosti a zároveň snížit administrativu.
Úřad práce nyní připravil pro žadatele informace, ze kterých se dozvědí, jak bude superdávka vypadat, jak bude možné o ni od října 2025 postupně požádat, jak bude fungovat přechod u stávajících klientů nebo jaké dokumenty budou potřebovat.
Aby stávajícím klientům, kteří pobírají některou ze současných čtyř dávek, pokračoval nárok na státní podporu i v roce 2026, je potřeba, aby v období od 1. října do 31. prosince podali žádost o superdávku.
„Rozhodnutí o přiznání nároku na tuto dávku pak obdrží v průběhu přechodného období, nejpozději do konce dubna 2026. Rozhodnutí bude doručeno poštou, do datové schránky či do Klientské zóny Jenda. První vyplacení superdávky klientům, kteří nyní pobírají jednu ze zmíněných dávek přesouvajících se do superdávky, bude po přiznání nároku následovat v květnu 2026 za duben,“ uvádí úřad práce.
Úřad práce ČRDatum podávání žádosti o novou dávku u stávajících klientů nebude mít na termín jejího vyplacení žádný efekt. Každému z nich přijde nová dávka až v květnu příštího roku. Do doby, než bude žadateli nová dávka přiznána, bude dostávat stejné peníze od státu, jako dostává teď.
Bez podané žádosti o superdávku zanikne nárok na původní dávku či dávky ke konci roku 2025. Ještě ale není vše ztraceno, o superdávku si v takovém případě může požádat jako nový klient od ledna 2026. Noví klienti dostanou novou dávku po rozhodnutí a přiznání nároku, nejčastěji do 90 dnů od podání žádosti.
Jak o novou dávku žádat?
O superdávku bude možné od října žádat online v Klientské zóně Jenda – na webu i v mobilní aplikaci. Stačí se přihlásit pomocí identity občana, například bankovní identitou nebo mobilním klíčem eGovermentu. Lidé, kteří identitu občana ještě nemají, si ji mohou zřídit u své banky nebo na České poště.
Díky online komunikaci s úřadem se vyhnou frontám a cestování na úřad, navíc si mohou odeslat žádost kdykoli z pohodlí domova a mimo úřední hodiny. V Klientské zóně také uvidí stav žádosti.
„Vyplňování formulářů bude velmi návodné a intuitivní – při vyplňování se nabízí varianty odpovědí a u pojmů, které by mohly být nejasné, naleznete vysvětlivky. Bude-li k žádostem potřeba připojit dokument, stačí ho naskenovat či vyfotit mobilním telefonem a nahrát. Pokud by se stalo, že bude po podání žádosti něco chybět, budete na tuto skutečnost upozorněni,“ uvádí dále úřad práce.
Žádat o superdávku bude možné také na kterékoliv pobočce úřadu práce. „Bude nutné navštívit vybrané kontaktní pracoviště v rámci úředních hodin a počkat, až na vás přijde řada. Najdete zde i kontaktní informace a přehled úředních hodin,“ píše se v úředním návodu.
Dokládat budou lidé podobně jako doposud náklady na bydlení, příjmy a další dokumenty k posouzení individuální situace. K žádosti tedy můžete potřebovat:
- doklad totožnosti (v případě osobní návštěvy) a rodná čísla všech členů domácnosti,
- souhlasy jednotlivých osob členů domácnosti, tedy takzvaný souhlas člena domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky státní sociální pomoci,
- nájemní smlouvu (v případě vlastnictví nemovitosti si údaje úřad zjistí z katastru nemovitostí),
- doklady o uhrazených nákladech na bydlení za poslední tři měsíce před kalendářním měsícem podání žádosti. Pokud tedy půjdete požádat v listopadu 2025, dokládáte příjmy za období srpen, září, říjen 2025,
- potvrzení o příjmech všech členů domácnosti,
- potvrzení o studiu u osob nad 15 let do 26 let.
Doložení dalších podkladů závisí na individuální situaci, jde například o potvrzení o nutnosti dietního stravování, rozhodnutí o přiznání důchodu z důchodového pojištění, rozhodnutí o invaliditě, rozsudky soudu o stanovení výživného, o svěření dětí do péče, do náhradní rodinné péče, o rozvodu.
Na dávku dosáhnou podle MPSV ti, kteří pracují nebo jsou vedeni na úřadu práce jako žadatelé o práci. A pak lidé, kteří patří mezi zranitelné a pracovat z nějakého důvodu nemohou. Jsou to:
- osoby starší 68 let,
- poživatelé starobního důchodu,
- osoby invalidní ve druhém nebo třetím stupni,
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
- rodiče pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělí rodiče pečující o dítě mladší 7 let věku,
- osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. nebo osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo vyšším, a to pokud v žádosti o příspěvek na péči byli uvedeni nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoby poskytující pomoc,
- poživatelé příspěvku na péči ve stupni II. nebo vyšším,
- nezaopatřené dítě,
- pozůstalý/á manžel/ka nebo partner/ka, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy manžel/ka nebo partner/ka zemřel/a.
Majetkový test sleduje nemovitosti, auta a úspory
Kdo má majetek a vyšší příjmy, nebude moci dávku čerpat. Nebude totiž splňovat takzvaný majetkový test. Ten u žadatelů zkoumá počet nemovitostí, osobních motorových vozidel a výši úspor.
Tolerována bude jedna vlastní nemovitost určená k trvalému bydlení a případně jedna další nemovitost, například chalupa, ve které minimálně tři roky žadatel nebydlel. Dále se jako majetek hodnotí dvoustopé motorové vozidlo: jedno na dospělou osobu v domácnosti.
Za majetek se také budou považovat finanční prostředky, které má osoba či domácnost k dispozici na bankovních účtech. Hraniční výše těchto finančních prostředků bude záviset na počtu členů domácnosti:
Pro jednu osobu je maximální limit 200 000 Kč a s každou další osobou se limit zvýší o 50 tisíc korun až do výše 400 tisíc korun.
Do majetkového testu se ale nebudou počítat finanční produkty podporované státem – stavební spoření, důchodové spoření, dlouhodobý investiční produkt (DIP), pojištění dlouhodobé péče nebo životní pojištění. A do limitu se nebudou počítat ani peníze ze sbírek.
Dávka bude mít čtyři složky
Nová dávka se bude skládat ze čtyř složek, které určí její konečnou výši. Půjde o složky: bydlení, dítě, živobytí a pracovní bonus. Po sečtení všech složek, které u žadatele bude možné uplatnit, se spočítá konečná výše „superdávky“. Oproti současnosti může být vyšší i nižší.
Tento bonus se má započítat v dávce rodinám s příjmem do čtyřnásobku životního minima (o životním minimu více níže). Jeho výše se bude odvíjet od výše příjmu domácnosti a počtu nezaopatřených dětí. Pro rodiny s příjmy do 1,43násobku životního minima bude činit 500 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši 1,43 až 3násobku životního minima má být 1000 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši tří- až čtyřnásobku životního minima bude individuální podle rozhodného příjmu. Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částka 1 000 Kč.
Bonus se nezapočítá, pokud některá z osob v rodině, po které je vyžadována pracovní aktivita (včetně evidence uchazečů), nepracuje. A po dobu tří měsíců ji nedostanou ani zákonní zástupci nezaopatřeného dítěte, kterým byl uložen přestupek spojený s neplněním povinné školní docházky.
Předpokladem pro nárok je platný právní titul k bytu nebo k nebytovému prostoru, který splňuje základní standardy a domácnost tento prostor užívá k trvalému bydlení. Započítá se v případě, že náklady na bydlení překročí část rozhodného příjmu a tato část nebude vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Tedy podobně jako v současnosti příspěvek na bydlení.
U nájemného pokryje výše složky maximálně výši nájemního normativu. Ten se stanoví podle počtu osob a podle velikostí obcí. Zákon počítá se stávajícím tříděním: Praha a Brno, obce s a nad 70 tisíc obyvatel a obce do 69 999 obyvatel. Normativy budou vycházet z nákladů, které uvádějí příjemci současných dávek úřadu práce.
Vlastníkům domů, družstevníkům a lidem bydlícím na základě věcného břemena bude vyměřen vlastnický paušál ve výši 30 procent mediánového nájmu.
Domácností s příjmem 1,43násobku životního minima a nad tuto hranici dostanou navíc energetický paušál. Tato novinka pokryje náklady na energie. U jednočlenné domácnosti bude 2300 korun a s počtem osob se bude zvyšovat o pětistovku až na maximálních 4300 korun pro pěti a vícečlennou domácnost.
Domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima dávka zaplatí skutečně uhrazené náklady na energie, maximálně ale do 1,4násobku výše energetického paušálu.
Domácnosti s rozhodným příjmem do výše 1,43násobku částky životního minima, které využívají tuhá paliva, si započítají do nákladů na energie za kalendářní měsíc částku 1500 korun u jednočlenné domácnosti, s počtem osob se bude částka zvyšovat o pětistovku až do 3500 korun pro domácnost s pěti a více členy
Tato část má podpořit „pracovně aktivní“ žadatele nebo ty, kteří jsou vedeni na úřadu jako uchazeči o zaměstnání.
Její výše bude závislá na výši příjmů z práce. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude činit 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu se částka postupně snižuje. Do pracovního bonusu se bude počítat i rodičovský příspěvek, takže u žadatelů tato část dávky vzroste. Budou plnit podmínku pracovní aktivity.
Jako příjem se bude počítat i dávka nemocenského pojištění, která byla vyplacena za celý kalendářní měsíc a díky tomu vznikne právo na pracovní bonus.
Bude náležet rodinám s příjem do 1,43násobku životního minima. Jedná se o domácnosti s natolik nízkými příjmy, že nestačí ani k pokrytí jejich základních životních potřeb. Její výše se bude rovnat částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečte 30 % na bydlení.
Částka na životní potřeby bude činit u nezaopatřeného dítěte částku životního minima nezaopatřeného dítěte. U osob, které plní pracovní aktivitu anebo jsou zranitelnými, částku existenčního minima.
Tuto částku lze navýšit v případě, že tito nízkopříjmoví žadatelé budou plnit cíle obsažené v takzvaném podpůrném plánu. Podpůrný plán jim má pomoci z nouze a vypracuje ho pracovník úřadu práce do tří měsíců po uplatnění žádosti o dávku.
Životní minimum částečně vzroste
U sociálních dávek hraje zásadní roli výše životního minima. To se od května 2026 zvýší u jednočlenné domácnosti na 5500 korun ze současných 4860 korun. Dále částka životního minima pro osobu, která žije s dalšími osobami a je posuzována jako první v pořadí, by měla činit měsíčně 5000 Kč (nyní je to 4470 korun).
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, by měla činit měsíčně:
- 3750 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem (nyní 4040 korun)
- 3490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku (zůstává stejné)
- 3050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku (zůstává stejné)
- 2480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku (zůstává stejné)
Reforma se netýká dalších dávek jako jsou rodičovský příspěvek, porodné nebo pohřebné – ty dál zůstanou v systému státní sociální podpory. V systému pomoci v hmotné nouzi zůstane jako jediná mimořádná okamžitá pomoc. I ta se ale upraví, respektive ji bude možné čerpat i k superdávce pro velmi nízkopříjmové rodiny, a to až do výše 40násobku životního minima, tedy až do necelých 200 tisíc korun.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem