Kdo po celý loňský rok pobíral starobní důchod, ve většině případů podávat daňové přiznání za rok 2009 nemusí. A to mnohdy ani v případě, že si k důchodu přivydělával. V uplynulém roce se totiž zvýšila hranice, do níž jsou vyplácené důchody osvobozené od daně z příjmů.
Tato hranice je nyní podle České daňové správy36násobkem minimální mzdy, která byla platná k 1. lednu daného kalendářního roku. Pro rok 2009 jde o sumu ve výši 288 000 korun. Do té se ale nezapočítávají příspěvky na sociální péči ani příspěvky pro účastníky odboje. Tato částka odpovídá měsíčnímu důchodu 24 tisíc korun, vyšší důchod než tento má ostatně v Česku zatím relativně málokdo. Lze tak říci, že většina tuzemských důchodců, kteří vloni neměli k důchodu žádný další příjem, daňové přiznání podávat nemusí.
Kteří důchodci podávat daňové přiznání určitě NEMUSÍ
Nepracující důchodce, který je nadšeným pěstitelem a každoročně prodává meruňky ze zahrádky, nemusí podávat daňové přiznání za předpokladu, že vloni prodal ovoce a květiny maximálně do 20 tisíc korun.
Mezi příjmy osvobozené od danědo výše 20 tisíc korun ročního výdělku se řadí mimo jiné také příjmy z příležitostné činnosti, z příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, které není zemědělským podnikatelem. Do příležitostných přivýdělků se započítává například i prodej medu, příležitostná výpomoc v restauraci či obchodě či správa internetové stránky, pokud není tato činnost provozována v zaměstnaneckém poměru ani jako OSVČ. Nesmí se tedy jednat o pravidelnou činnost.
Kteří důchodci podávat daňové přiznání MUSÍ
Jakmile důchodce ročně díky své zahrádce vydělá více než 20 tisíc korun, daňové přiznání podat musí. Přivýdělek uvede v Příloze 2 jako ostatní příjem podle paragrafu 10. U včelařů platí speciální limity a pravidla.
Daňové přiznání musí podat rovněž podnikající důchodci a ti, co mají příjmy z pronájmu, jejichž celkové příjmyza rok 2009 byly vyšší než 15 tisíc korun nebo vykázali ztrátu. Nepočítají se do toho příjmy od daně osvobozené a ty, které byly zdaněné 15% srážkovou daní.
Penzisté s důchodem nad stanovenou hranici 288 tisíc korun ročně daňové přiznání podávají vždy.
Nadlimitní částka důchodu nad 288 000 korun je podle České daňové správypříjmem podle zákona o daních z příjmů. Jestliže tak někdo vloni pobíral starobní důchod 320 tisíc korun za celý rok, zdanění podléhá částka 32 tisíc korun (320 000 – 288 000 = 32 000). Tuto sumu důchodce zahrne do zdanitelných příjmů a uvede ve svém daňovém přiznání. Jestliže neměl již žádné další příjmy, vypočte si 15procentní daň z uvedeného 32 tisícového základu daně. Vzhledem k tomu, že si ale může stejně jako ostatní daňoví poplatníci, uplatnit slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 korun, vyjde mu nulová daň. (Využijte interaktivní formulář daňového přiznání na peníze.cz.)
Důchodci, kteří si k penzi přivydělávají třeba psaním článků pro místní noviny, musí podávat daňové přiznání jedině v případě, že jejich měsíční výdělek na autorských honorářích od jednoho plátce převyšuje sumu 7000 korun a jeho další příjmy (závislá činnost, OSVČ nebo jiná činnost jako třeba pronájem) překročí 8000 korun (tj. celkem 15 000 korun, kdy musí podat daňové přiznání). Do této částky nic dalšího řešit nemusí, protože 15procentní srážkovou daň za něj automaticky strhává plátce honoráře.
Pokud dědeček na penzi napsal pro své vnuky pohádkovou knížku, kterou v roce 2009 vydal a spolu s dalšími honoráři za články si tím vydělal ke svému desetitisícovému důchodu 150 tisíc korun, daňové přiznání podat musí. Jeho důchod sice nedosahuje stanovené hranice 288 tisíc korun, musí ovšem přiznat honoráře. V daňovém přiznání je uvede v Příloze 1 jako příjmy podle paragrafu sedm. Vzhledem k tomu, že měl minimální reálné náklady, vyplatí se mu uplatnit paušální výdaje, které za rok 2009 činí pro svobodná povolání 60 procent (v jeho případě - 90 tisíc korun). Od sumy vydělaných honorářů tento paušál odečte a ze získaného základu daně vypočte 15procentní daň (9 tisíc korun). Od ní si následně odečte ještě alespoň slevu na poplatníka 24 840 korun. Díky tomu že výsledné číslo je záporné, nebude platit žádnou daň (9 000 – 24 840= -15 840). (Spočítejte si, kolik byste měli zaplatit na dani z příjmu za loňský rok)
Pro dlouhodobě pracující důchodce platí stejná pravidla jako pro ostatní daňové poplatníky, kteří pracují jako zaměstnanci. V případě, že důchodce, který pobírá jen důchod a mzdu, podepíše u svého zaměstnavatele Prohlášení, nemusí Přiznání k dani podávat. Nemusí jej podávat ani ten, kdo sice nepodepsal Prohlášení, ale jeho hrubá mzda v každém měsíci minulého roku byla do 5000 korun a zaměstnavatel ji zdanil srážkovou daní (15%). Podobně jako u studentů, ovšem platí, že i důchodce může zaplacenou daň částečně získat od státu zpět. Musí u posledního loňského zaměstnavatele podepsat Prohlášení a požádat ho o roční zúčtování. Od něj pak může získat peníze zpět.
Pokud si vydělá nad 5000 korun, zaměstnavatel mu musí srazit zálohovou daň a tu pak může důchodce uvést v daňovém přiznání, a díky tomu dostat daň případně i celou zpět. To se mu zvlášť vyplatí například tehdy, pokud vloni platil úroky z hypotéky či z úvěru ze stavebního spoření nebo daroval nějaké peníze vzdělávací, charitativní či jiné organizaci (jež stanovuje zákon o dani z příjmu). (Více o tom, jakým způsobem si lze snížit případně daně se dočtete v článku Chcete si snížit daně, opatřete si patřičné dokumenty)
Pracujete i v důchodu? S jakými úskalími se potýkáte nejčastěji?
Sdílejte článek, než ho smažem