Paní Marta letos v březnu podala daňové přiznání. Vyšlo jí, že na zálohách daně z příjmu fyzických osob přeplatila za rok 2007 přes dvacet tisíc korun. V daňovém tiskopise vyplnila kolonku s žádostí, aby finanční úřad poslal peníze na její účet. V kopii formuláře, který si nechala orazítkovat v podatelně finančního úřadu, už ale žádost nevyplnila. Ani v červnu peníze na její účet nedorazily.
„O vrácení přeplatku jste nepožádala, proto jsme peníze nevrátili,“ zní stanovisko z finančního úřadu. Při pohledu na "kopii" daňového přiznání, které zůstalo paní Martě doma, bylo vše jasné. Omylem odevzdala ten formulář, ve kterém zůstala kolonka s žádostí o vrácení přeplatku nevyplněná. "Kdo si o přeplatek nepožádá, tomu peníze podle zákona nevracíme," tvrdí příslušný Finanční úřad.
Nevyplnit žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu se nevyplácí. Finanční úředníci na chybu neupozorňují, ani na to, zda má daňový poplatník na účtu nějaký daňový přeplatek. Podle zákona (č.337/1992 Sb.) je totiž jen na poplatníkovi, aby si výši přeplatků každoročně hlídal a sám se rozhodoval, jak s přeplatkem na dani z příjmu naloží.
Jestliže poplatník o přeplatek nepožádá, finanční úřad má za to, že si chce peníze na svém kontě nechat. Třeba pro případ, že v příštím období bude muset na daních z příjmu pro změnu doplácet. Nebo že je u finančního úřadu nechává úmyslně z nějakých osobních důvodů. "Třeba ve snaze vyhnout se dělení majetku v rámci rozvodu," poznamenává Radek Ležatka z Ministerstva financí ČR.
Zapomnětlivci tak mohou nechat na státním účtu ležet po řadu let i poměrně značné částky. Letos se k 30. červnu 2008 nevrátilo celkem 5,169 miliardy korun daňových přeplatků. "Tuto částku tvoří jednak přeplatky, které jsou nevratitelné a dále přeplatky, o které si daňoví poplatníci záměrně nebo omylem nepožádali," potvrzuje Radek Ležatka.
Podle Ministerstva financí vrátily letos finanční úřady na žádost fyzických osob, které podaly daňové přiznání, na přeplatcích celkem 15 miliard korun. Vracejí se ale jen částky, které přesáhnou 50 korun. Nižší suma, i když o ni poplatník požádá, se v kalendářním roce nevrací, je takzvaně nevratitelná. V takovém případě je třeba ohlídat, kolik takových nevratitelných částek mohlo za několik let na kontě přibýt. Z přeplatku se nevrátí také peníze, které lidé finančnímu úřadu dluží z minula, nebo na jiných daních.
Kdo nechce nechat ležet na finančním úřadu zbytečně ani korunu, může to kdykoliv napravit. Jednoduše tak, že odevzdá na podatelně svého finančního úřadu dodatečnou žádost o vrácení přeplatku. Užitečné přitom je, neuvádět v žádosti konkrétní sumu. Pokud by byl totiž přeplatek ve skutečnosti vyšší, úřad by vrátil jen tu částku, o kterou si dotyčný požádal.
Převratnou změnu a zjednodušení celého mechanismu nepřinese ani chystaná reforma daňového systému. "Návrh nového daňového řádu, který je součástí projektu reformy daňového systému 2010, zachovává stávající model," říká Radek Ležatka z Ministerstva financí. Jinými slovy – o přeplatek daně z příjmu se bude muset nadále žádat, daňový poplatník se nedočká žádného vyúčtování a bude jen na něm, jak si přeplatky ohlídá.
Je správné, že na přeplatek finanční úřady neupozorňují? Zapomněli jste si někdy o přeplatek daně z příjmu fyzických osob požádat? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 8. 2008 7:05, DanS
POkud by se jednalo o nedoplatek, také se finanční úřad neozve. Požaduje to doplatit s penálem za několik let, aby vydělal.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 8. 2008 13:15
Kdo neplatí daně porušuje zákon. Kdo porušuje zákon musí být potrestán. Finanční úřad z toho nemá ani korunu. Peníze jdou státu, obcím nebo krajům. DPME
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.