Výběr daní v Česku se sice v letech 2014 až 2017 zlepšil, lidem a firmám narůstají povinnosti a přibývá administrativní náročnost. Náklady kvůli tomu rostou i na straně státu. Daňová struktura je navíc stále složitá. Problémem je i silná závislost příjmů státu na ekonomickém růstu a velké daňové zatížení práce. Tak lze ve stručnosti shrnout zprávu, kterou dnes vydal Nejvyšší kontrolní úřad.
Mezi lety 2014 až 2017 vzrostl příjem státu z daní včetně cla a pojistného o 22 procent. V roce 2017 šlo o 1 428,3 miliardy korun. Může za to hlavně silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související i vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc si stát polepšil u výběru daní ze spotřeby a u daní z příjmů.
Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost, varuje kontrolní úřad. Vysokou úroveň zdanění práce, která v Česku dosahuje 43,4 procenta a převyšuje unijní průměr, kritizují i orgány Evropské unie. Doporučily přesunout daňovou zátěž například na daně z nemovitostí nebo ekologické daně, které budou méně omezovat růst.
Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly zavedení kontrolního hlášení či elektronické evidence tržeb (EET), konkrétní přínos však zatím nebyl přesně vyčíslen. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 % v roce 2012 na 14 % v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Daně už vyřídíte stejně snadno jako v internetovém bankovnictví. Na přiznání dostanete víc času, vrácení přeplatku se můžete dočkat i dřív než doteď. Slibuje to návrh, který po letech příprav dokončilo ministerstvo financí. Detailně jsme prozkoumali, co přináší.
Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v ČR v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin. Růst administrativní náročnosti spojené s daňovými povinnostmi v ČR kritizují i mezinárodní instituce jako Evropská komise nebo OECD.
Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že v Česku se stále nepodařilo prosadit změny, které by daňový systém zjednodušily a snížily administrativní zátěž. Například jen zákon o daních z příjmů byl 160krát novelizován. Časté změny přispívají k tomu, že systém je nepřehledný a nepředvídatelný a právě nepřehlednost systému je jednou z příčin daňových úniků.
Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní. I tady rostou náklady a efektivita se nezlepšuje. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly oproti roku 2014 o 5,7 miliardy. Celkem tvořily v roce 2017 výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun. Většina personálních kapacit finanční správy je potřeba na zpracování daňových přiznání a vyměřování daní. Pro administraci daňových povinností navíc finanční správa používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun.
Elektronizace daňové správy postupuje pomalu, uvádí kontrolní úřad. Zásadní systémové opatření v podobě nového informačního systému pro správu daní, přestože za projekt Jednoho inkasního místa (JIM) zaplatil stát přes 3,5 miliardy korun.
Sdílejte článek, než ho smažem
