Daňová poradna: zaměstnanci a daňové přiznání

Podrobný postup toho, jak vyplnit daňové přiznání, je vám k dispozici v článku Společné zdanění manželů 2006: provedeme vás krok za krokem. Dnes se vrátíme k oblastem, které vám podle dotazů v naší daňové poradně stále nejsou jasné, a přidáme i některé nové informace. Zejména se podíváme na to, zda daňové přiznání vůbec musíte podávat.

Nejprve si ale vysvětleme témata, na která se ptáte nejčastěji:

• Ten, kdo byl po část roku zaměstnán a pak nezaměstnaný, může o roční zúčtování daně požádat svého posledního zaměstnavatele. Nemusí se tedy ročním zúčtováním s finančním úřadem sám trápit. Pokud ale chce, samozřejmě jej můžete podat sám.
• 
  Pokud jste zrušili životní pojištění, dodanění v minulosti uplatněných odpočtů nemusíte provádět pouze v případě, že ze zrušené smlouvy nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na jinou soukromou životní pojistku, která splňuje podmínky pro uplatnění odpočtu. Jinak jsou uplatněné odpočty příjmem, který je nutné zdanit.

  Pokud naopak máte současně příjmy od více zaměstnavatelů, máte povinnost podat daňové přiznání (dále DAP) na finanční úřad sami. Roční zúčtování záloh na daň za vás v tomto případě nemůže udělat zaměstnavatel. Své příjmy uveďte v 1. části 2. oddílu hlavní části DAP (str. 2) - "Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 zákona)". Pokud využíváte společné daňové přiznání manželů, pak také na ř. 501 Přílohy 5.
• Kvůli uplatnění odpočtu úroků z úvěrů na bydlení od základu daně počínaje rokem 2006 již nemusíte podávat daňové přiznání sami. Tato úleva může být nově zohledněna při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tedy zaměstnanců) vaším zaměstnavatelem. Využijte toho.
  Na tomto místě upozorněme, že snížit základ daně odpočtem úroků z úvěrů na bydlení (na řádku 47 daňového přiznání či 509 v případě společného zdanění manželů) můžete, jen pokud se týkají domu či bytu, ve kterém bydlíte. Nikoli bytu, který pronajímáte či používáte k podnikání. Snížení základu daně o zaplacené úroky použité např. na rekonstrukci bytu můžete naopak uplatnit i jako jeho nájemce nebo uživatel, nemusíte tedy být majitelem bytu.

Pokud daňové přiznání podáváte sami, nejzazším termínem pro jeho podání je tradičně 31. březen. V letošním roce, vzhledem k tomu, že 31. 3. připadá na sobotu, je termín posunut na nejbližší pracovní den, tj. pondělí 2. dubna 2007.

Nyní ale již dejme prostor některým dotazům, které se objevily v naší daňové poradně. Odpovědi na ně zajistila daňová expertka Jana Suchá.

1. Musím zaměstnavateli doložit kopii smlouvy o stavebním spoření, když chci po účetní, která mi daň počítá, aby mi odečetla úroky z úvěru, a dodám jí potvrzení stavební spořitelny, že jsem úroky zaplatila?
Jana Suchá, daňová poradkyně: Podle § 38l zákona o daních z příjmů musíte prokázat nárok na snížení základu daně nejen potvrzením o zaplacených úrokách, ale i úvěrovou smlouvou, nájemní smlouvou, eventuelně výpisem z listu vlastnictví, stavebním povolením, kolaudačním rozhodnutím atd. Vaše účetní po vás požaduje tyto doklady oprávněně.

2. Pracuji v trvalém pracovním poměru po celý rok u jednoho zaměstnavatele. Mimo to během roku vykonávám práci na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele po dobu cca 3 měsíců. Mohu o roční zúčtování daně požádat svého stálého zaměstnavatele?
JS: Protože máte současně příjmy od více zaměstnavatelů, máte povinnost podat daňové přiznání na finanční úřad. Roční zúčtování záloh na daň vám nemůže udělat zaměstnavatel.

3. Jsem zaměstnanec firmy a platím daň z příjmů v roce zálohově a pak roční vyrovnání. Žádné jiné příjmy nemám. Stalo se mi ale, že jsem vloni obdržel částku 3 000 Kč za pronájem pozemků, jichž jsem vlastníkem. Podobnou částku budu dostávat každý rok. Musím i tuto částku přiznat k dani?
JS: Pokud máte příjem jen za zaměstnání od 1 zaměstnavatele, nebo postupně od více zaměstnavatelů a k tomu ostatní příjem z pronájmu do výše 6 000 Kč za rok, pak daňové přiznání k dani z příjmů podávat nemusíte.

4. Musím dělat roční zúčtování daně z příjmu fyzických osob za rok 2006, když jsem v období od 1. 1. do 30. 6. byl zaměstnán a dostával jsem každý měsíc výplatu, z které byla srážena daň zálohová, a od 1. 7. do 31. 12. jsem byl nezaměstnaný a pobíral pouze podporu?
JS: Roční zúčtování záloh ani daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob dělat nemusíte, vzhledem k tomu, že jste měl jen příjmy ze závislé činnosti od 1 plátce. Ale předpokládám, by pro vás bylo podání daňového přiznání výhodné vzhledem k tomu, že jste měl příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků jen po část roku, ale nárok na slevu na dani (podle § 35ba zákona o daních z příjmů ve výši 7 200 Kč) máte za celý rok. Mohl by vám vzniknout přeplatek na dani z příjmů, o který máte možnost požádat.

5. Mám příjem ze závislé činnosti jako zaměstnanec a zároveň jsem v loňském roce obchodoval termínové kontrakty (tzv. futures) na burze v USA. Přestože jsem ve výsledku obchodování vykázal ztrátu, musím podat daňové přiznání. Rád bych se dozvěděl, zda tak musím učinit na jednom formuláři (a na jakém typu formuláře) společně se zdaněním ze závislé činnosti, či odděleně. Dále bych se chtěl zeptat, zda je možné tuto ztrátu a výdaje související s obchodováním (poplatky brokerovi) použít ke snížení daňového základu ze závislé činnosti.
JS: Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnuje veškeré druhy příjmů podle § 6-10. Uvádí se zde tedy příjem z prodeje akcií i příjem ze závislé činnosti. O ztrátu vzniklou u příjmů podle § 7 a 9 nelze upravit (snížit) dílčí základ daně (DZD) podle § 6 ze závislé činnosti, ale lze ji odečíst jen od DZD podle § 7 až 10.

6. Zrušil jsem životní pojištění, ze kterého jsem uplatňoval daňový odpočet. Zároveň jsem založil novou životní pojistku. Musím provést dodanění odečtených částek? Kde zjistím, v jaké výši jsem tyto odpočty uplatňoval, když vyúčtování mi provádí zaměstnavatel a nepamatuji si, v kterém roce jsem odpočet uplatnil a v jaké výši?
JS: Dodanění se nemusí provádět pouze v případě, že ze zrušené smlouvy nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na jinou soukromou životní pojistku, která splňuje podmínky pro uplatnění odpočtu.
Jinak v případě zrušení pojistky nárok na uplatnění odpočtu zaniká a bude příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů ve zdaňovacím období, kdy k zániku došlo.
Snížení základu daně v minulých letech zjistíte u zaměstnavatele, který vyúčtování prováděl.

7. Musím do daňového přiznání uvést kromě příjmů ze zaměstnání, také pravidelný měsíční příjem z obecního úřadu ve výši 700 Kč jako radní?
JS: Záleží na tom, jak se vám tento příjem z obecního úřadu (příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňuje). Pokud vám z tohoto příjmu sráží daň zvláštní sazbou (tzv. srážkovou daní ve výši 15 %), pak se tyto příjmy do daňového přiznání neuvádí. V případě, že z těchto příjmů je odváděna zálohová daň, uvedete tyto příjmy do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob spolu s příjmem ze zaměstnání.

8. Z jakého výjimečného příjmu (např. když pro někoho něco vyrobím) se nemusí platit daň?
JS: Příjmy z příležitostných činností podle § 10 zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny (a do daňového přiznání se v tom případě neuvádějí) do výše 20 000 Kč ročně.

9. Musím přiznávat příjem z pronájmu, který za loňský rok činil 5 100 Kč, jestliže uplatňujeme společné zdanění manželů a neměla jsem jiné zdanitelné příjmy?
JS: Tento příjem z pronájmu není od daně z příjmu osvobozený. Sice v § 38g zákona o daních z příjmů není stanovena povinnost podávat daňové přiznání, pokud máte příjmy jen ze závislé činnosti pouze od jednoho, nebo postupně od více zaměstnavatelů a k tomu ostatní příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Ale pokud se rozhodnete daňové přiznání k dani z příjmů podat (např. z důvodu společného zdanění manželů), pak tento příjem v daňovém přiznání uvedete, protože není od daně z příjmů osvobozen.

10. Budu podávat společné zdanění manželů, jsem zaměstnanec a jsem vlastníkem živnostenského oprávnění (vedlejší příjem) a za rok 2006 (říjen až prosinec) jsem měl z živnosti příjem 4 000 Kč. Musím tyto 4 000 Kč uvádět do příjmu a musím z toho platit zdravotní a sociální?
JS: Daňové přiznání byste podávat nemusel, pokud máte jen příjmy ze zaměstnání (podle § 6 zákona o daních z příjmů) od 1 plátce nebo postupně od více plátců a k tomu jen příjmy podle § 7 až 10, které nepřevyšují částku 6 000 Kč za rok ( viz § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů). Jiná situace ale nastane, pokud se daňové přiznání rozhodněte podat (v tomto případě z důvodu společného zdanění manželů). I když příjmy z podnikání nepřesáhly částku 6 000 Kč za rok, nejsou osvobozené podle § 4 zákona o daních z příjmů, a do daňového přiznání je proto uvedete.
Sociální pojištění, protože máte podnikání jako vedlejší činnost a nedosáhl jste rozhodné výše příjmu, platit nebudete. Zdravotní pojištění zaplatíte pouze ze zisku (příjem mínus výdaje).

Zvládnete letošní daně? Nebo máte nějaké další dotazy? Podělte se o vaší zkušenost s výpočtem daňové povinnosti za 2006 s ostatními čtenáři.