Může se totiž stát, že manželé ušetří na daních, ale na přídavcích přijdou o více, než na daních ušetřili, protože o pár korun překročí rodina "limit" pro určitou dávku. Na tuto skutečnost upozorňovaly Peníze.CZ už před rokem v souvislosti s OSVČ, viz článek Společně zdanit, či spolupracovat? Problém se ale samozřejmě týká i zaměstnanců.
Ukažme si to na příkladu rodiny Vonáskových s dětmi Aničkou (11), Petrem (16) a Matějem (19), který studuje VŠ:
Pokud manželé Vonáskovi uplatní společné zdanění, zaplatí na dani 30 400 Kč a jejich čistý příjem bude 342 350 Kč. Pokud o společné zdanění nepožádají, zaplatí celkem 32 550 Kč a jejich čistý příjem bude 340 200 Kč.
V případě uplatnění společného zdanění tedy na dani ušetří 2 150 Kč.
Jak je to ale z hlediska sociálních dávek?
Životní minimum rodiny je 189 960 Kč.
V případě odděleného zdanění je příjem rodičů pod hranicí 1,8násobku životního minima (341 928 Kč), rodina by tudíž měla v následujícím roce nárok na základní přídavky na děti v celkové roční výši 24 780 Kč. Příjmy z prázdninových brigád Matěje a Petra se pro účely dávek SSP nezapočítávají.
V případě společného zdanění by ovšem příjem rodičů limit pro základní přídavky o 422 Kč překročil, rodina by tedy měla nárok pouze na snížené přídavky, které jsou 12 408 Kč.
Ve skutečnosti by tedy naše rodina kvůli společnému zdanění přišla o 10 222 Kč, přestože na samotných daních by ušetřila:
| Rodina Vonáskových | Oddělené zdanění | Společné zdanění |
| Hrubý příjem rodičů | 426 000 | 426 000 |
| Základ daně | 296 670 | 296 670 |
| Daň | 50 550 | 48 400 |
| Daňová sleva | 18 000 | 18 000 |
| Čistý příjem | 340 200 | 342 350 |
| Čistý příjem jako násobek ž.m. | 1,79 | 1,8 |
| Přídavky | 24 780 | 12 408 |
| Petr a Matěj | 16 000 | 16 000 |
| Příjem rodiny celkem | 380 980 | 370 758 |
| Rozdíl | - 10 222 |
Ve většině případů příjem rodiny takto na hranici nebude, ovšem stojí rozhodně za to, si to pohlídat. U rodin s nejnižšími příjmy, které mají nárok na příspěvek na bydlení a sociální příplatek, nejde o tak vysoké částky, zase je ale i ztráta menší částky více zasáhne. Navíc u nižších příjmů je citlivost na změnu vyšší - limitů výše příjmu pro nárok na dávky je totiž víc.
Zde je přehled nároků na dávky:
Přídavek na dítě:
| Věk nezaopatřeného dítěte v rodině | Výše přídavku na dítě od 1. 1. 2006 měsíčně při rozhodném příjmu v násobcích životního minima (ŽM) | ||
| do 1,1 ŽM | od 1,1 do 1,8 ŽM | od 1,8 do 3,0 ŽM | |
| do 6 let | 560 | 490 | 245 |
| od 6 do 10 let | 624 | 546 | 273 |
| od 10 do 15 let | 740 | 647 | 324 |
| od 15 do 26 let | 810 | 709 | 355 |
Příspěvek na bydlení:
| Výše příspěvku na bydlení podle příjmu rodiny v násobcích životního minima a počtu společně posuzovaných osob od 1. 1. 2006 měsíčně v Kč: | |||
| Počet společně posuzovaných osob | Příspěvek na bydlení při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí | ||
| 1,0 ŽM | 1,2 ŽM | 1,4 ŽM | |
| 1 | 758 | 505 | 253 |
| 2 | 987 | 658 | 329 |
| 3 nebo 4 | 1 223 | 815 | 408 |
| 5 a více | 1 373 | 915 | 458 |
Sociální příplatek:
| Věk nezaopatřeného dítěte v rodině | Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí | ||
| 1,0 ŽM | 1,2 ŽM | 1,4 ŽM | |
| do 6 let | 657 | 438 | 219 |
| 6 - 10 let | 732 | 488 | 244 |
| 10 - 15 let | 866 | 578 | 289 |
| 15 - 26 let | 949 | 633 | 317 |
| Zdroj dat: MPSV | |||
U přídavků na děti je nevyjasněna ještě jedna věc. Bude se vrácený přeplatek na dani započítávat do příjmů za rok 2005 nebo za rok 2006? (O přídavky se žádá na podzim s tím, že nárok na ně pro následující rok vyplývá z výše příjmu za rok 2005.) Na tuto otázku nezná zatím MPSV odpověď.
U druhých dvou dávek je to jasné - půjde o příjem za čtvrtletí, v němž poplatník přeplatek na dani dostane.
|
Připravili jsme pro vás speciální kalkulačku, na které si můžete orientačně spočítat, jaký vliv by mělo společné zdanění na výši vašeho příjmu, včetně nároku na přídavky na děti. Co se týče přípěvku na bydlení a sociálního přípatku, tam je situace složitější - např. nárok na soc. příplatek a příspěvek na bydlení se počítá ze čtvrtletního příjmu, u příspěvku na bydlení je důležité, zda v domácnosti žijí další osoby, roli hraje případná invalidita atd. Pokud si nejste jisti, zda se vám společné zdanění vyplatí, doporučujeme nechat si dávky spočítat přesně. Nejlépe na kontaktním místě pro výplatu dávek státní sociální podpory (to je místo, kde jste o ně žádali), a to dříve, než podáte daňové přiznání ke společnému zdanění manželů. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze společné zdanění zrušit! |
Jak je to v případě OSVČ?
Pro OSVČ není tento problém tak závažný, protože pro ně to není otázkou "buď každý zvlášť, nebo přesně polovina". Mají k dispozici "úhybný manévr", kterým je spolupráce. Pokud místo společného zdanění zvolí spolupráci, mohou si výdělky rozdělit v libovolném poměru a nastavit ho tak pro sebe optimálně. Musí při tom samozřejmě zvažovat i další okolnosti, viz přílohu Porovnání společného zdanění a spolupráce u OSVČ.
Živnostníci mají ještě jednu "výhodu" - jsou zvyklí optimalizovat daň (míněno zcela legálním způsobem), zvážit společné zdanění je pro ně jen dalším prvkem již známého postupu.
Zmatky a chyby
Naproti tomu pro velkou část zaměstnanců bude daňová optimalizace problém - doposud byli zvyklí, že všechno zajišťuje zaměstnavatel, většinou ani nikdy nepodávali daňové přiznání. Zavedením společného zdanění došlo k systémové změně, která je navíc doprovázena neuvěřitelnou spoustou zmatků, protichůdných prohlášení a naprostým nedostatkem relevantních informací. Vzhledem k tomu, že se to týká statisíců rodin, je trestuhodné, že se ani vláda, ani obě odpovědná ministerstva neobtěžují občany přesně, přehledně, srozumitelně, kompletně a včas informovat.
Samostatnou kapitolou jsou - jako obvykle - chyby v zákoně, které se napravují za pochodu (tentokrát např. nedoplatky, placení záloh). Ministerstvo financí a jeho zákon o dani z příjmu připomíná člověka s malou košilí. Popotáhne si rukáv a na druhé straně mu košile vyleze z kalhot. Zastrčí ji do kalhot a ulítne mu knoflík na břiše… Úlohu z daní placených úředníků a především politiků plní novináři, kteří upozorňují na nedodělky. Ty pak politici dodatečně řeší přilepováním dalších novel k úplně jiným zákonům, čímž zmatek dále roste.
Ať si o rovné dani a rovné dávce (nebo státem zaručeném příjmu, který je vlastně variantou rovné dávky) myslí kdokoli cokoli, jedna věc je neoddiskutovatelná: Celý tenhle blázinec by zmizel. Žádné roční zúčtování daně, žádná daňová přiznání pro zaměstnance, žádné rozhodování o společném zdanění, žádosti o přídavky a běhání s doklady o výši příjmů na sociálku, žádosti o prominutí jednoho a přiznání druhého… Především by ale bylo jasno - každý by věděl kolik platí či dostává a ne aby na jedné straně platil a na druhé naprosto zmateně dostával tu dávku, tu přeplatek, ovšem za předpokladu, že nejdřív uhradí nedoplatek…
Vyplatí se vaší rodině společné zdanění? Vyznáte se v problematice zdanění příjmů pro tento rok? Pobíráte nějaké sociální dávky?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 2. 2006 18:50
Od kdy je manželka tedy vyživovanou osobou? Od doby kdy pobírá příspěvek v mateřství (28týdnů=mateřskou dovolenou) nebo až když pobírá rodičovský příspěvek ca 3.500,- Kč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 2. 2006 8:44
Chtěl bych se zeptat, manželka dostala loni v lednu poslední příspěvek v mateřství (10,800), což je uvedeno v potvrzení od zaměstnavatele jako roční výdělek. Od února 2005 pak dostává rodičovský příspěvěk. Celkový příjem je tedy 10.800 Kč. Můžu si tedy odečíst při společném zdanění manželů také 21.700 Kč za vyživovanou osobu? Pochopil jsem, že manželka je vyživovovanou osobou v roce 2005 11 měsíců. Musím tedy při odečtu částku 21,700 snížit o 1810,- Kč za měsíc, ve kterém vyživovanou osobou nebyla? Děkuji za odpověď. Roman ze Sokolova
V diskuzi je celkem (132 komentářů) příspěvků.