Zákon umožňuje odečíst si ze základu daně dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy, jakou byly nedávné ničivé povodně.
Lidé, tedy fyzické osoby, si mohou výši daru odečíst pokud splní následující tři podmínky.
1. podmínka: výše daru
Důležitým kritériem pro odpočet daru je celková hodnota darů poskytnutých za rok. Částka musí být minimálně 1000 korun. Pokud je úhrnná hodnota darů nižší, dárce nemá na daňový odpočet nárok. „V případě, že celková hodnota poskytnutých darů hranici 1000 korun překročí, může si fyzická osoba odečíst až 30 procent hodnoty daru ze svého základu daně,“ vysvětluje Stanislava Kočvarová, daňová poradkyně společnosti KODAP.
Pokud jste tedy poslali například 2000 korun, bude úspora na dani 600 korun. Jde o mimořádné navýšení, které začalo platit v době koronavirové pandemie a zůstalo v platnosti i kvůli válce na Ukrajině. Běžně je možné odečíst z daní jen 15 procent hodnoty daru. I pro letošní rok ale navýšení na 30 procent platí.
Podle Kočvarové je možné odečíst si i nepeněžní dary, je ale potřeba stanovit jejich hodnotu. Například na základě doložených faktur.
2. podmínka: příjemce daru
Pokud už splňujete výši daru, můžete si od základu daně bez pochybností odečíst dar, které jste poslali obcím, krajům, organizačním složkám státu nebo právnickým osobám (nadacím, firmám).
„O něco komplikovanější je situace, když fyzická osoba poskytne dar na odstraňování následků ničivých povodní jiné fyzické osobě. Zákon jednoznačně neříká, zda je odpočet daru možný. U odborné veřejnosti panují různé výklady,“ upozorňuje Kočvarová.
Stanovisko finanční správy je ale jasné. Zákon v současném znění podle ní omezuje možnost odečtu darů poskytnutých fyzickým osobám.
„Konkrétně lze dar odečíst při poskytnutí fyzické osobě, která je poskytovatelem zdravotních služeb nebo provozuje školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení. Dále fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu,“ vyjmenovává Patrik Madle, tiskový mluvčí úřadu.
Podle něj tento výčet příjemců odečitatelných darů platí i pro případy, kdy jakákoliv fyzická osoba poskytne dar na odstraňování následků ničivých povodní jiné osobě.
„Finanční správa proto doporučuje poskytovat dary fyzickým osobám postiženým povodněmi či záplavami prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek nebo například prostřednictvím obcí, na jejichž území osoby zasažené povodní žijí, kteří pak zajistí rozdělení shromážděných finančních prostředků konkrétním příjemcům podle jejich potřeb,“ dodává Madle.
3. podmínka: účel daru
Mezi legislativou podporované účely daru patří zejména humanitární a charitativní účely, věda, kultura, školství, sociální účely, zdravotní nebo ekologické účely.
Je důležité zmínit, že finanční a jiné dary přijaté v souvislosti s živelní pohromou jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických i právnických osob. To platí nejen pro dary přijaté z veřejných sbírek, ale i přímo od fyzických a právnických osob nebo například prostřednictvím zaměstnavatele. Člověk, který dary na pomoc s řešením povodní dostal, z nich tedy nemusí odvádět daň.
Jak dar doložit?
Poskytnutí daru prokážou lidé dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, jaká byla hodnota daru, jeho účel a datum poskytnutí.
Nadace i úřady většinou posílají potvrzení automaticky na e-mail, který jim dárce poskytne, případně je možné požádat i o zaslání potvrzení poštou. Jak informuje finanční správa, odpočet některých darů je možné uplatnit i bez potvrzení konečného příjemce.
„Správce daně může uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží například příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS, že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené ministerstvem vnitra,“ uvádí správa na svém webu.
Obdobný postup je možné zvolit u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh. Právě zaměstnavateli totiž musítě potvrzení o dani přinést, aby vám slevu na dani zaúčtoval.
Nemusíte tedy svému zaměstnavateli dokládat klasické potvrzení o poskytnutí daru. Stačí to doložit příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem.
Jak na dary od firem?
U právnických osob, tedy firem, se pravidla pro odpočet darů mírně liší.
„Aby si právnická osoba mohla odečíst dar, musí sledovat hodnotu každého jednotlivého daru. Je-li hodnota daru nižší než 2000 korun, není odpočet možný. V opačném případě může právnická osoba odečíst až 30 procent ze základu daně, pokud hodnota daru tuto částku přesáhne,“ dodává daňová poradkyně společnosti Kodap.
Stejně jako u fyzických osob, i zde záleží na typu daru. U nepeněžních darů se musí hodnota daru stanovit. U darů ve formě dlouhodobého majetku, jakým je například auto, je hodnotou daru takzvaná daňová zůstatková cena. U ostatního majetku (například zásoby) hodnota uvedená v účetnictví firmy.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem