Dřív než se pustíme do výkladu pravidel danění autorských honorářů a výčtu novinek, které pro ně platí od roku 2014, bude užitečné si shrnout, koho se vlastně autorské honoráře týkají a kdo jejich prostřednictvím může být odměňován.
Odpověď je prostá, i když (uznáváme) bez dalšího trochu nicneříkající: zkrátka všichni autoři.
Předmětem autorského práva je podle autorského zákona dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Může se jednat o dílo vyjádřené písmem, dílo hudební, dramatické, hudebně-dramatické, choreografické nebo pantomimické, dílo fotografické, audiovizuální, výtvarné, sochařské, urbanistické nebo třeba kartografické.
Vůbec nejčastěji ovšem autorské honoráře pobírají právě přispěvatelé do tištěných nebo internetových novin, rozhlasu, televize nebo umělci, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu.
Stáhněte si už nyní růžový formulář a další daňové náležitosti.
Pro způsob danění autorských honorářů je rozhodující hranice vašich měsíčních příjmů od jednoho plátce. Autorské příjmy, které nepřesáhnou limit deseti tisíc měsíčně od jednoho plátce, se už u zdroje zdaní patnáctiprocentní srážkovou daní. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se z nich neplatí. Jinými slovy – plátce, kupříkladu redakce nebo vydavatelství, pro které tvoříte, vám z příjmů odečte patnáct procent, a vy už pak dál nemusíte v daňovém přiznání nic řešit, ani příjem kdekoli vykazovat (příjem z autorského honoráře totiž tvoří samostatný daňový základ).
Ale pozor: za určitých okolností se může vyplatit příjmy již zdaněné srážkovou daní zahrnout do daňového přiznání, od roku 2014 je to možné – podrobněji se k tomu dostaneme níž.
Příjmů do deseti tisíc (od různých plátců) přitom může mít autor v jednom měsíci za stejných podmínek i víc – všechny budou zdaněny srážkovou daní a nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění.
Ještě loni přitom platilo, že patnáctiprocentní srážkovou daň lze uplatnit pouze na příjmy z televize, rozhlasu, novin, časopisů nebo internetových serverů, když byl honorář nižší než sedm tisíc měsíčně. Od roku 2014 se limit zvýšil na deset tisíc a začal se nově vztahovat na všechny autorské honoráře.
Nezapomeňte ale, že když budete mít v daném měsíci příjem pouze z autorského honoráře (s odměnou do deseti tisíc) a zároveň za vás pojistné nebude platit stát, máte povinnost hlásit se do osmi dní své zdravotní pojišťovně a zdravotní pojištění si sami zaplatit. Výčet nejtypičtějších situací, kdy za vás zdravotní pojištění stát platí, najdete v boxu.
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
„Pokud je měsíční honorář od jednoho plátce vyšší než 10 000 korun (tedy 10 001 a více), stává se tento příjem samostatnou výdělečnou činností se všemi odvodovými povinnostmi. Autor sice nepotřebuje živnostenské oprávnění, jelikož jde o činnost podle autorského zákona, ale musí se zaregistrovat k dani z příjmů ze závislé činnosti na živnostenském úřadu a jako osoba samostatně výdělečně činná u své zdravotní pojišťovny i u správy sociálního zabezpečení,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
V praxi to funguje tak, že honorář přesahující deset tisíc korun se autorovi vyplatí v plné výši, bez srážky daně. „Autor pak musí po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, ve kterém tyto příjmy z autorské činnosti uvede. Rovněž musí podat přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení a platit pojistné za stejných podmínek jako jiné OSVČ,“ pokračuje Oldřich Tichý.
Podrobný přehled o platbách zdravotního a sociálního pojištění živnostníků, podnikatelů a jiných osob samostatně výdělečně činných v roce 2014 jste na Peníze.cz četli v prosinci:
A o tom, jak se letos popasovat s daní z příjmu a jejím přiznáváním, už od nás víte také:
Tady jen připomínáme, že pro autory platí výdajový paušál ve výši čtyřiceti procent – pokud nevyužijí k uplatnění výdajů daňovou evidenci, tedy účetně neprokáží skutečně vynaložené výdaje.
Stejně jako pro všechny ostatní, také pro autory platí, že daňové přiznání nemusí podávat člověk, jehož příjmy podléhající dani z příjmu v daném roce nepřekročily hranici patnácti tisíc korun. Osvobozené příjmy a příjmy zdaněné srážkovou daní se do tohoto limitu nepočítají.
Daňový kalendář pro rok 2014 přináší přehled termínů podstatných pro včasné placení daní a pojistného.
Obsahuje daňové povinnosti jak pro fyzické osoby, tak pro firmy a OSVČ.
Příjemnou novinkou od roku 2014 je, že můžete příjmy již zdaněné srážkovou daní zanést do svého daňového přiznání. Potřebovat k tomu budete doklad o příjmech a sražené dani od plátce – tedy vašeho „zaměstnavatele“. Na požádání by vám ho měl podle zákona vystavit do deseti dní.
Vyplatí se to zejména lidem, kteří měli v daném roce nízké příjmy nebo třeba vydělávali jen část roku. Započtení příjmů již zdaněných srážkovou daní totiž umožní ve větší míře (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Také budete moct uplatnit skutečné účetně doložené výdaje nebo čtyřicetiprocentní výdajový paušál. Ve výsledku to může znamenat, že vám finanční úřad zaplacenou srážkovou daň (nebo její část) vrátí. Když ovšem tento postup využijete, budete muset zároveň tytéž autorské příjmy ponížené o výdaje uvést v přehledech pro sociálku a zdravotní pojišťovnu a odvést z nich zdravotní a sociální pojištění.
Pokud vás daňové přiznávání letos čeká, může se vám hodit naše daňová klakulačka. Račte si posloužit:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
