V prvním díle daňového seriálu jste se od nás dozvěděli, kdo letos musí přiznání k dani z příjmupodávat, ve druhém díle jsme si pak vyložili, jak v daňovém přiznání uplatňovat výdaje:
Dnes se zaměříme na další důležitou otázku: Co všechno si můžeme z daní odečíst? Dřív, než se do toho pustíme, si musíme vysvětlit důležitý pojem: základ daně. Jednoduchá definice říká, že základ daně tvoří rozdíl mezi příjmy fyzické osoby a výdaji, které prokazatelně vynaložila na jejich dosažení. Ty, jak už víte z minulého dílu, můžeme uplatnit prostřednictvím paušálů nebo daňovou evidencí (tedy účetně doložit naše skutečné výdaje v daném zdaňovacím období).
Základ daně se však ještě snižuje o takzvané odečitatelné položky. Teprve ze základu daně sníženého o odečitatelné položky se pak počítá patnáctiprocentní daň z příjmu. Ani v této fázi ovšem výsledek nemusí být konečný. Od vypočtené daně si totiž ještě můžete odečíst daňové slevy. Nyní již ale pojďme na věc. Co si můžete odečíst ze základu daně?
Úroky z hypotéky a úvěru ze stavebního spoření
Pokud máte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření (nezáleží, zda běžný nebo překlenovací), můžete si odečíst ze základu daně až tři sta tisíc ročně – což znamená srazit si daň až o čtyřicet pět tisíc korun. Podmínkou je, že jste úvěr využili na bytové účely – tedy rekonstrukci, stavbu nebo koupi nemovitosti určené k trvalému bydlení (chaty, chalupy a objekty určené k rekreaci podmínku nesplňují).
Ale pozor! Základ daně si můžete snižovat jen o zaplacené úroky, nikoli o celkovou výši splátek. Kdo má úvěrů víc, může výši uhrazených úroků pro účely daňového odpočtu sčítat. Pokud jste loni spláceli hypotéku nebo úvěr ze stavebka jen část roku, platí pro váš odpočet limit dvacet pět tisíc za každý měsíc splácení.
Také platí, že jakmile si úroky z hypotéky nebo stavebního spoření ze základu daně odečtete, nesmí si už totéž odečíst nikdo jiný – například partner, se kterým úvěr splácíte.
Potvrzení o tom, kolik jste v předešlém roce na úrocích zaplatili, by vám měla banka či stavební spořitelna začátkem roku sama zaslat. Případně ji o potvrzení požádejte. Budete ho totiž muset přiložit k daňovému přiznání.
Životní pojištění
Ze základu daně si můžete odečíst také své platby na životní pojištění – limit odpočtu dělá dvanáct tisíc korun ročně. A to i v případě, že máte životních pojistek více (částky pro odpočet můžete sčítat, celkový limit dvanácti tisíc se však nezvyšuje). Ale pozor – nemůžete si odečítat případné příspěvky, které vám na pojištění poskytl zaměstnavatel.
Podmínkou možnosti uplatnit odpočet je, že pojistné plnění bude dle smlouvy vyplaceno nejdřív ve vašich šedesáti letech a zároveň nejdřív po pěti letech od uzavření smlouvy. Je-li životní pojistka sjednána „na dožití“ – tedy tak, že vám peníze budou vyplaceny, až dosáhnete určitého věku, musíte ještě splňovat podmínku minimální pojistné částky při dožití:
- u smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let dosahuje čtyřiceti tisíc korun
- u smluv s pojistnou dobou 16 a více let dosahuje sedmdesáti tisíc korun
Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření
Ze základu daně si můžete odečíst také zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Přesněji tedy: úhrn příspěvků, jež jste zaplatili (ze svého) nad hranici dvanácti tisíc ročně. Limit pro odpočet dosahuje taktéž dvanácti tisíc. V praxi to znamená, že abyste mohli uplatnit maximální (dvanáctitisícový) odpočet, museli byste si loni do penzijního fondu odvést aspoň dvacet čtyři tisíc. Pokud jste odvedli například dvanáct tisíc, neodečtete si od základu daně nic. Pokud jste si zaplatili osmnáct tisíc, můžete si odečíst šest tisíc. Příspěvky, které vám dává na penzijní připojištění zaměstnavatel, si odečítat nelze. Stejná pravidla platí pro doplňkové penzijní spoření.
Dary na veřejně prospěšné účely
Jestli přispíváte na dobročinné a veřejně prospěšné účely – tedy například na charitu, školství, kulturu nebo ekologii, můžete si tyto příspěvky od základu daně odečíst. Okruh příspěvků a dobročinných účelů, které jsou z tohoto hlediska uznatelné, najdete přímo v zákoně o daních z příjmů (§ 15, odst. 1). Podmínkou je, že celková hodnota vašich darů v daném roce dosahovala minimálně tisícikoruny nebo překročila dvě procenta vašeho původního základu daně. Zároveň platí, že za dary na tyto účely si můžete odečíst maximálně desetinu z původního základu daně.
Vzdělání
Až deset tisíc korun si můžete od základu daně odečíst, pokud jste loni (tedy ve zdaňovacím období 2013) složili zkoušku ověřující další vzdělávání a stálo vás to nějaké peníze. V praxi to znamená především náklady na kurzy nebo školení. Lidé se zdravotním postižením si mohou odečíst dokonce třináct tisíc, těžce postižení pak patnáct tisíc korun. Nezapomínejte ale, že daňový odpočet na vzdělávání můžete využít jen v případě, že vám jej nehradí zaměstnavatel a neuplatňujete ho ve výdajích (nákladech) jako osoba samostatně výdělečně činná.
Členské příspěvky odborům
Jestli si platíte příspěvky jako členové odborů, můžete si je ze základu daně odečíst. Horní hranice odpočtu dosahuje 3000 korun a zároveň 1,5 procenta ročních zdanitelných příjmů.
Odpočet daňové ztráty z předchozích let
Od základu daně si můžete odečíst také daňovou ztrátu z podnikání, která vám vznikla v předchozích pěti letech. K daňové ztrátě ovšem může dojít pouze při uplatňování výdajů daňovou evidencí (když výdaje přesáhnou příjmy), nikoli při použití výdajových paušálů.
Slevy na dani
Fázi daňových odpočtů – tedy položek, které odečítáme od základu daně – máme za sebou. Teď se podíváme na daňové slevy, čili položky, které odečítáme až od samotné daně z příjmu, která dosahuje patnácti procent z daňového základu.
Sleva na poplatníka
Základní slevu na poplatníka může uplatnit každý, kdo měl loni alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Za rok 2013 dosahuje sleva 24 840 Kč. Uplatňuje se vždy v plné výši – bez ohledu na to, jak dlouho vaše výdělečná činnost v daném roce trvala. Novinkou pro letošní rok je, že slevu již nemohou uplatnit starobní důchodci, tedy lidé, kteří k prvnímu lednu 2013 starobní důchod pobírali. „Vděčí“ za to úsporným opatřením z dílny bývalého ministra financí Miroslava Kalouska.
Sleva na manžela nebo manželku
Slevu na svého zákonného partnera ve výši 24 840 korun můžete uplatnit v případě, že jeho nebo její příjmy loni nepřesáhly 68 tisíc. Týká se to třeba situace, kdy byl druhý z vás nezaměstnaný nebo na rodičovské dovolené. Ale pozor – tuto slevu už letos nemohou využívat podnikatelé a živnostníci, kteří v daňovém přiznání uplatňují výdaje paušálem.
Jinak je slevu možné uplatnit třeba jen za určité měsíce (odečíst si můžete 2070 korun za měsíc). Podmínkou je, že na začátku každého započteného měsíce jste s partnerem žili ve společné domácnosti a byli jste sezdaní. Co všechno se do příjmů vaší manželky či manžela počítá, zjistíte v boxu.
Pokud je vaše žena nebo muž držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce, průkaz ZTP/P), daňová sleva se dvojnásobí – blíží se tedy padesáti tisícům.
Sleva na dítě a daňový bonus
Za každé vyživované dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti, si můžete z daně odečíst za rok 13 404 korun. Když je dítě zdravotně postižené, sleva se dvojnásobí. Nárok na slevu však máte pouze za kalendářní měsíc, kdy splňujete obě podmínky: čili dítě vyživujete a žijete s ním. Jinak se sleva poměrně krátí, za každý měsíc je možné uplatnit 1117 korun. A pozor – ani slevu na dítě už letos nemohou v daňovém přiznání uplatnit podnikatelé a živnostníci, kteří využívají výdajové paušály.
Jinak platí, že slevu na jedno dítě může vždy uplatnit pouze jeden daňový poplatník (tedy ne oba rodiče).
Sleva na dítě má (na rozdíl od ostatních daňových slev) ještě jednu příjemnou vlastnost: když se po jejím uplatnění vaše daň dostane do záporných hodnot, stát vám danou částku vyplatí ve formě daňového bonusu.
Horní hranice bonusu dělá 60 300 korun, dolní stokorunu (pokud vyjde bonus nižší, stát ho nevyplatí). Na daňový bonus má ale nárok pouze člověk, který si v daném zdaňovacím období vydělal alespoň 48 tisíc korun, přičemž se započítávají jen příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu a kapitálového majetku.
Sleva pro zdravotně postižené
Člověk, který pobírá invalidní důchod za invaliditu prvního nebo druhého stupně, si může z daně odečíst 2520 korun za rok. Invalidé třetího stupně 5040 korun. A držitelé průkazu ZTP/P – tedy lidé, kteří mají zvlášť těžké zdravotní postižení, mohou uplatnit slevu ve výši 16140 korun. Opět platí, že když splňujete tyto podmínky jen určitou část roku, můžete uplatnit poměrnou část slevy rozpočítanou na měsíce.
Sleva pro studenty
Pokud jste se v roce 2013 soustavně připravovali na budoucí povolání (tedy jste studovali), můžete si od daně odečíst až 4020 korun. Podmínkou je, že vám ještě nebylo šestadvacet (respektive osmadvacet, pokud jste prezenčně studovali doktorský program). I tuto slevu je možné uplatnit jen za část roku, kdy jste na ni měli nárok – za každý kalendářní měsíc to dělá 335 korun.
Nárok na slevu ovšem nevzniká, když jste studovali formou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na střední škole a zároveň jste byli výdělečně činní (kromě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti) nebo máte nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
A slíbený bonus na závěr: kolik na dani z příjmu letos zaplatíte, vám spočítá naše aktualizovaná kalkulačka.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 10. 2014 19:52, Lukáš
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda se částkou 48 000 Kč (6ti násobek minimální mzdy pro uplatnění daňového zvýhodnění) myslí hrubé vyjádření mzdy nebo čistý příjem. To samé v případě uplatnění slevy na manželku, kdy nesmí přesáhnout příjem 68 000 Kč/rok. Počítá se z hrubé mzdy nebo čístého příjmu?
Děkuji za rady
Lukáš
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 3. 2014 10:10, Karel Štěpánek
Dobrý den.
Situace - Jsem klasický zaměstnanec, k tomu mám ŽL. Manželka byla celý rok na rodičovské dovolené.
1) Jsem zaměstnaný a k tomu jsem si krátce přivydělával podnikáním. Vydělal jsem za rok 2013 zhruba 15tisíc a daním paušálem. Nicméně paušál je tak nízký, že zdaleka nedosahuje poloviny celkového základu daně, takže manželku mohu i nadále odečíst z daní? Platí pro mě tak to samé, co v roce 2012? 24800 korun bych měl mít i nadále možnost odečíst.
2) Pokud manželka začne v tomto roce podnikat, zajímalo by mě, jestli se do hranice příjmu pro rok 2013 (oněch 68tisíc korun) počítá obrat z podnikání před uplatněním paušálu, nebo je to opravdu zisk z podnikání po uplnatnění paušálu?
Děkuji Štěpánek
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.