Ilustrační fotka: RychláPokladna.cz – One Pub
Podnikatelé se už nebudou muset znovu zapojit do elektronické evidence tržeb (EET), jejímž původním cílem bylo omezit daňové úniky. Definitivní zrušení této povinnosti už potvrdili poslanci i senátoři na návrh koaliční vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.
Už od března 2020, kdy začala koronavirová pandemie, je EET nepovinná – formálně však šlo jen o přerušení do konce roku 2022. Povinná evidence se měla vrátit od 1. ledna 2023.
Zrušení zákona o evidenci tržeb mimo jiné povede k tomu, že finanční a celní správa zastaví dosavadní řízení o přestupcích týkajících se EET.
Evidence byla od 1. prosince 2016 povinná pro stravovací a ubytovací služby, od března 2017 se připojili obchodníci. Od května 2020 se EET měla rozšířit na skoro všechny zbývající podnikatele, kteří přijímají hotovost – především řemeslníky, svobodná povolání (lékaře, právníky, účetní, veterináře a další), taxikáře, ostatní provozovatele služeb (kadeřnictví, kosmetika...), zbývající prodejce občerstvení (prodávající jídlo a pití „do ruky“ jako párek v rohlíku, zmrzlinu do kornoutu a podobně), ale i některé další.
Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po příchodu covidu původně odmítala odložit zapojení dalších podnikatelů. Nakonec ale překvapivě prosadila, že se pozastavila evidenční povinnost i pro podnikatele, kteří už se zapojili dříve. Poslanci pak přerušení EET několikrát prodloužili – naposledy do konce roku 2022.
Opoziční ANO teď neúspěšně prosazovalo, aby elektronická evidence tržeb zůstala alespoň dobrovolná. Podle poslanců vládní koalice ale není jasné, jaké by to mělo přínosy. Stát by další fungování systému stálo 120 milionů korun ročně, řekl šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z ODS obhajuje úplné zrušení EET tím, že od roku 2016 došlo k „významným společenským a ekonomickým změnám“. Zmiňuje především prudký nárůst bezhotovostních plateb, který ještě urychlila koronavirová pandemie. Díky tomu klesl podíl plateb bez digitální stopy. Víc než 80 tisíc podnikatelů se mezitím dobrovolně zapojilo do systému paušální daně, jejíž částka se v zásadě neodvíjí od přesné výše příjmů. Od roku 2023 se zvýší limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun obratu, čímž stoupne i strop pro vstup do paušálního režimu. Díky zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů zaměstnanců klesl význam EET také z pohledu načerno vyplácených mezd, argumentuje ministerstvo. Stoupla i základní daňová sleva na poplatníka, připomíná.
Ministerstvo na začátku letošního roku odhadovalo, že návratem k povinné EET (a zapojením dalších podnikatelů) by veřejné rozpočty získaly 4,2 miliardy korun ročně. Stát však současně ušetří na provozu systému pro evidenci tržeb (kolem 463 milionů ročně), mimo jiné klesne počet vyčleněných míst ve finanční správě o sto. „Současně klesne administrativní zátěž podnikatelů: i kdyby měli s EET minimální roční náklady kolem tří tisíc korun (pokladní zařízení a jeho aktualizace, internetové připojení), mohlo by se napříč podnikatelským segmentem jednat o cca 1,5 miliardy ročně,“ odhaduje úřad.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
