Zdroj: Shutterstock
Ministerstvo financí představilo návrh zákona zavádějícího takzvanou windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z pravidel nastavených Evropskou unií. Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let (2023-2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (2018-2021) navýšeným o 20 %.
V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok, což je podle definice ČNB hranice obecně oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax. V ostatních oblastech, tedy petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.
Ministerstvo financí si od zavedení daně slibuje výnos do státního rozpočtu ve výši přibližně 85 miliard korun v roce 2023, dalších zhruba 15 miliard mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise.
„Navržení daně z neočekávaných zisků je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy,“ vysvětluje ministerstvo financí.
„Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. „Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií,“ dodává.
Podrobnosti k návrhu najdete v prezentaci ministerstva financí.
Sdílejte článek, než ho smažem
