Zdroj: Pleska / Midjourney
Pro řadu lidí je kryptoměna investice, pro někoho ale i běžný platební nástroj. A to je daňový paradox: můžete mít pocit, že jste nic nevydělali, protože jste si jen směnili bitcoin za jinou kryptoměnu – jenže z pohledu daní jste udělali převod, který má daňové dopady.
Od 15. února 2025 se pravidla pro zdanění kryptoměn změnila. U daně z příjmů lze u kryptoměn nově využít podobná osvobození jako u akcií a dalších cenných papírů – mimo jiné takzvaný časový test v délce tří let.
Než se pustíme do počítání tří let, je důležité si ujasnit, kdy vůbec vzniká příjem z převodu.
V kryptu totiž často vzniká daňový moment i tam, kde to člověk subjektivně nevnímá jako prodej. Příjem z prodeje kryptoaktiv vzniká nejen v případě prodeje kryptoměny za fiat měnu (koruny, eura a podobně), ale třeba i když si směníte kryptoměnu za jinou kryptoměnu.
Stejně tak v momentě, pokud kryptoměnou zaplatíte za nějaké zboží či službu. Tedy například, když si koupíte kafe a zaplatíte za něj kryptoměnou.
Pokud úhrn příjmů z úplatných převodů kryptoaktiv ve zdaňovacím období nepřesáhne 100 000 Kč, příjmy jsou osvobozené a v takovém případě se neuvádí do daňového přiznání.
Dejte si však pozor na častý omyl: do limitu 100 000 Kč se počítají příjmy, ne pouze zisk. Neptáte se tedy, kolik jste vydělali, ale za kolik jste prodali (nebo směnili či někde zaplatili).
Nikola Žítková je daňová specialistka ve společnosti NeoTax a mimo jiné se věnuje i srozumitelnému vysvětlování daňových témat. NeoTax mimo jiné provozuje aplikaci OnlinePřiznání.cz pro zpracování daňového přiznání.
Prakticky to znamená, že když prodáte krypto za 90 000 Kč, jste stále pod limitem, i kdyby váš zisk byl vysoký. Jakmile ale během roku uděláte další převod a součet příjmů z převodů krypta přesáhne 100 000 Kč, hodnotový test už vám na celý objem automaticky nepomůže a musíte řešit zdanění standardně – pokud nesplníte časový test.
Co když jste limit 100 000 korun přesáhli? Druhou cestou k daňovému osvobození je časový test.
Pokud jste konkrétní kryptoaktivum drželi déle než tři roky, může být příjem z jeho úplatného převodu osvobozen – počítá se u konkrétního nabytí.
Osvobození však lze za rok 2025 využít pouze do limitu 40 milionů korun. Ten se vztahuje i na příjmy z prodejů, které by jinak byly osvobozené díky časovým testům u cenných papírů a obchodních podílů.
Pro příjmy za rok 2026 se pravidla opět změnila. Limit 40 milionů platí už jen pro kryptoaktiva – ne pro cenné papíry a prodeje obchodních podílů.
Novela, která možnost osvobození rozšířila i na kryptoměny, je účinná od 15. února 2025.
U časového testu je to jednoduché. Pokud jste prodali kryptoměny po polovině února, můžete posuzovat splnění tříletého období. Například kryptoměny, které jste koupili v roce 2020 a prodali je v březnu 2025, jste drželi déle než tři roky a příjem tedy bude osvobozen (do zmíněného stropu 40 milionů korun).
Ale jak je to v případě limitu 100 000 Kč, který zákon formuluje „za zdaňovací období“? U fyzické osoby je zdaňovací období typicky kalendářní rok – jenže účinnost nastala až 15. února.
Existují tedy dva přístupy. Prvním je počítat limit za celý rok. Diskutuje se i druhý výklad: počítat jen převody od účinnosti. Toto téma se dostalo i na jednání Komory daňových poradců a Finanční správy, ale stále nevzniklo sjednocené závazné stanovisko.
Pokud jste tedy v roce 2025 měli transakce s kryptoaktivy už v lednu (typicky prodej, směna nebo platba kryptem) a celkově se za rok pohybujete do 100 000 Kč příjmů z těchto převodů, může být výsledek v praxi rozdílný podle toho, jaký výklad se zvolí.
Podle jednoho výkladu je příjem do poloviny února osvobozen, podle druhého je zdanitelný. Pro jistotu se můžete obrátit na konkrétního daňového poradce a ověřit si, jaký výklad v této situaci používá on.
Sdílejte článek, než ho smažem
