Termín hoří: Paušální daň v roce 2026 stoupne. Kdy se přihlásit a odhlásit

Paušální daň v „základním“, tedy nejnižším pásmu stoupne na 9984 koruny měsíčně. Během roku se pak pravděpodobně sníží. Zatím ale platí, že živnostníci a další OSVČ, které tuto daň platí nebo platit začnou, v nejnižším pásmu odvedou každý měsíc o 1268 korun za měsíc víc než loni. Pokud by k poklesu nakonec nedošlo, bylo by to o 15 216 korun víc než v roce 2025.

Paušální daň pro poplatníky, kteří spadají do některého ze dvou vyšších pásem, zůstane beze změny.

Kdy a jak se přihlásit k paušální dani? Letos je to jinak

Pokud jste v režimu paušální daně byli už v roce 2025 a chcete v něm zůstat, není třeba nic hlásit. Pokračujete automaticky, jenom v nejnižším pásmu od ledna zvýšíte měsíční platbu. Samozřejmě pokud dál splňujete podmínky pro paušální režim, respektive pro pásmo, které jste loni zvolili.

Kdo paušální daň využíval, ale pro další rok se z ní chce odhlásit, musí to finančnímu úřadu oznámit nejpozději do 10. ledna. V roce 2026 ale 10. leden připadá na sobotu, proto se termín posouvá na 12. ledna 2026.

Stejné je to pro lidi, kteří paušální daň zatím nevyužívali, ale v letošním roce by chtěli: přihlásit se k paušální dani musí obecně do 10. ledna, letos ale mají dva dny navíc a přihlásit se můžou do pondělka 12. ledna. Výjimku mají ti, kteří teprve začnou podnikat nebo samostatně výdělečnou činnost přerušili – k paušální dani se můžou přihlásit zároveň s oznámením o zahájení či obnovení činnosti kdykoli během roku.

„Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ je potřeba poslat finančnímu úřadu přes datovou schránku nebo jinou autorizovanou elektronickou formou (například přes portál Moje daně s využitím bankovní identity). Pouze OSVČ, které nemají zřízenou datovou schránku ze zákona, nebo OSVČ, které začínají podnikat nově, můžou oznámení poslat i poštou nebo na finanční úřad donést.

České správě sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovně nemusíte nic hlásit, informaci o přechodu na paušální daň jim předá finanční správa.

Pokud OSVČ loni platila paušální daň, ale skutečná výše jejích příjmů nakonec neodpovídala zvolenému pásmu, musí do 12. ledna nahlásit jinou výši paušální daně za rok 2025.

Do kdy je potřeba paušální daň zaplatit?

Paušální daň (přesně: záloha na paušální daň) se platí měsíčně. Splatná je nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Za leden 2026 by ji tedy finanční úřad měl mít na účtu do úterý 20. ledna 2026.

Čísla účtů finančních úřadů pro jednotlivé kraje najdete na konci článku.

Jak vysoká je paušální daň v roce 2026?

Paušální daň v sobě zahrnuje tři daně, které podnikatelé odvádějí na tři různá místa: daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Zatímco ostatní platí povinná pojištění zálohově: posílají tedy každý měsíc na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu zálohy na pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které se pak jednou za rok po podání přehledů o příjmech a výdajích vyúčtují, platby v paušální dani jsou konečné. Leda by se podnikatel nevešel se svými příjmy do zvoleného pásma.

Konkrétně první pásmo paušální daně zahrnuje daň z příjmů 100 korun, pojistné na zdravotní pojištění (ve výši minimální zálohy na zdravotní pojištění; v roce 2026 tedy 3306 korun) a pojistné na důchodové pojištění (ve výši odpovídající minimální záloze na sociální pojištění navýšené o 15 procent; v roce 2026 tedy 6578 korun). Celková měsíční platba ve výši 9984 koruny měsíčně znamená celkovou roční paušální daň 119 808 korun.

Druhé a třetí pásmo paušální daně zůstávají v roce 2026 stejné jako v roce 2025, odvody se tedy nezvyšují.

Bude se výše paušální daně v roce 2026 měnit?

Nová vládní koalice poslala do sněmovny návrh, který má snížit minimální zálohy na sociální pojištění. Z nich se částečně vypočítává i paušální daň v nejnižším pásmu, takže i měsíční platba paušální daně v prvním pásmu by měla klesnout.

Na skleničku od Itálie až po Island. Jak se liší ceny alkoholu napříč Evropou

Kdy ke schválení změny dojde, nelze dost dobře odhadovat. Ale svým způsobem je to jedno. Až to poslanci schválí, mají se zálohy snížit zpětně od začátku roku.

Podle návrhu se má u záloh, které na sociální pojistné platí OSVČ a podnikatelé mimo paušální režim, pohlížet na rozdíl mezi zaplacenými a zpětně sníženými zálohami jako na přeplatek, o který půjde o správy sociálního zabezpečení zažádat. O mechanismu, jakým se ke svému přeplatku případně dostanou plátci v paušálním režimu, ale zatím novela neříká nic.

Z celkové měsíční částky paušální daně v prvním pásmu jde v roce 2026 na sociální pojištění 6578 korun. Pokud bude novela schválená, na sociální pojištění by mělo jít 5756 korun měsíčně, takže by měsíční částka paušální daně v prvním pásmu byla nižší o 822 korun. Celkem za rok by podnikatel v tomto pásmu paušální daně měl mít pro sebe navíc 9864 koruny.

Jak funguje paušální daň pro OSVČ?

Režim paušální daně je jedním ze způsobů úhrady daně z příjmů a povinných pojištění, tedy zdravotního pojištění a sociálního (důchodového) pojištění. Důvodem pro její zavedení mělo být hlavně zjednodušení podnikání: podnikatel v režimu paušální daně jednak v jediné platbě odvádí peníze třem institucím najednou, jednak se ho netýká podávání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích pro sociální správu a zdravotní pojišťovnu.

Paušální daň byla zavedena od roku 2021 jako alternativa ke klasické daňové evidenci (OSVČ daní příjmy po odpočtu skutečných výdajů na jejich dosažení) nebo k takzvaným výdajovým paušálům (místo skutečných výdajů si OSVČ odečítá určité procento příjmů).

Jaké jsou hlavní výhody paušální daně?

• jednodušší platba: v jediném odvodu (místo tří různých – daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění) zaplatíte pevně danou částku
• méně administrativy: nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu
• jistota, že nebudete muset po skončení roku doplácet ani daň, ani pojistné (pokud stále splňujete podmínky pro zvolené pásmo paušální daně)
• v některých případech zaplatíte státu méně než při využití jiných způsobů danění
• prakticky nehrozí kontrola z finančního úřadu (ten může kontrolovat jen to, že jste pro daný rok nepřekročili celkový limit příjmů pro zvolené pásmo)

Má paušální daň i nějaké nevýhody?

Mezi nevýhody paušální daně patří hlavně to, že:

• využitím paušální daně přijdete o všechny možné odpočty a daňové slevy, které byste si jinak mohli uplatnit v daňovém přiznání (třeba za úroky z hypotéky, za zaplacené spoření na důchod, investice prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu, sleva na dítě včetně bonusu, sleva na manželku či manžela…)
• pracující důchodci nemůžou využít ani loni zavedenou slevu na důchodové pojištění
• komplikovanější dokazování příjmů, když to bude potřeba – typicky při žádosti o hypotéku nebo jiný úvěr v bance
• paušální daň nelze během kalendářního roku zrušit (lze se od ní odhlásit až pro následující rok, případně během daného roku ukončit či přerušit podnikání)

Kdo může využít paušální daň?

OSVČ, která chce platit paušální daň, nesmí mít v uplynulém roce příjem přes dva miliony korun, v některých případech přes jeden a půl milionu. To mimo jiné znamená, že nesmí být povinným plátcem daně z přidané hodnoty (DPH). Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně nebo daněné srážkovou daní.

Nesmí také mít příjmy ze zaměstnání s výjimkou příjmů daněných srážkou.

Případné další příjmy nesmí v součtu přesáhnout 50 000 korun za rok.

Paušální daň nemohou využít společníci veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti.

Další podmínkou je, že nesmíte být v insolvenčním řízení.

Jaká jsou pásma pro paušální daň v roce 2026?

Paušální daň má tři pásma. Jejich rozdělení a limity pro rok 2026 zůstávají stejné jako loni.

Kromě výše ročního příjmu je pro zařazení do jednoho ze tří pásem důležitá i výše výdajových paušálů, které by podnikatel na své příjmy mohli uplatňovat (i když je třeba nevyužívá): tedy 80 % pro řemeslné živnosti, 80 % pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů, 30 % pro příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

První pásmo paušální daně mohou využít OSVČ:

• s ročními příjmy do jednoho milionu korun bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti ty příjmy plynou,
• s ročními příjmy do jednoho a půl milionu korun, pokud k aspoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál,
• s ročními příjmy do dvou milionů korun, pokud k aspoň 75 % z nich mohou uplatnit 80% výdajový paušál.

Druhé pásmo paušální daně mohou využít OSVČ:

• s ročními příjmy do jednoho a půl milionu bez ohledu na typ samostatné činnosti,
• s ročními příjmy do dvou milionů, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60 % výdajový paušál.

Třetí pásmo paušální daně mohou využít OSVČ

• s ročními příjmy do dvou milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Dobrovolně se můžete přihlásit i do vyššího pásma, přestože by vám stačilo nižší.

Pro možnost využívat paušální daň se posuzují příjmy za předchozí kalendářní rok.

Když po skončení aktuálního zdaňovacího období zjistíte, že vaše příjmy jsou vyšší, než odpovídají zvolenému pásmu, musíte doplatit daň i pojistné.

Když naopak zjistíte, že vaše příjmy odpovídají nižšímu pásmu, máte nárok na vrácení části daně i části pojistného.

Komu se vyplatí paušální daň?

Platit daň a odvody celkovou paušální částkou v prvním pásmu může být výhodné hlavně pro podnikatele, kteří by v daňovém přiznání stejně využili jen málo daňových úlev (typicky neuplatňují slevu na dítě), mají roční příjmy přibližně do 700 tisíc korun a současně mají nižší skutečné náklady. Někteří výrazněji ocení i čas, který ušetří za administrativu nebo dokonce za účetního.

Paušální daň se na druhou stranu zřejmě nevyplatí lidem, kteří využívají více daňových odpočtů a slev, především pak slevu na děti včetně bonusu.

Kalkulačka paušální daně 2026

Bankovní účty finančních úřadů

Zálohy na paušální daň se platí na účet místně příslušného finančního úřadu podle sídla podnikání. Zálohy jsou splatné vždy do 20. dne v měsíci, je ale možné jich zaplatit víc najednou, případně zaplatit dopředu i na celý rok. 

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem