Zdroj: Shutterstock
Pro příjmy z dobrovolného výkonu prostituce platí v zásadě stejné povinnosti jako pro jakékoliv jiné příjmy – tedy uvést je v daňovém přiznání a zaplatit z nich daň. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, když potvrdil názor finanční správy.
Na začátku bylo zjištění Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, že žena v letech 2012 až 2014 pravidelně směňovala vyšší částky eur na koruny a pravidelně ukládala na své účty částky násobně převyšující limit pro podání daňového přiznání – přesto přiznání nepodávala. Po výzvě úředníků žena mimo jiné vysvětlila, že její příjem pochází z prostituce, jenž není zdanitelným příjmem. Po další výzvě sice podala přiznání za zmíněné tři roky, ale uvedla v nich nulovou daňovou povinnost.
Finanční úřad nakonec vydal tři platební výměry, podle nichž měla žena doplatit daň za jednotlivé roky ve výši 740 715 Kč, 922 599 Kč a 913 998 Kč. Příjmy, které získala z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce, totiž zákon o daních z příjmů ze zdanění nevylučuje ani neosvobozuje. Konkrétně je lze zařadit do příjmů ze samostatné činnosti – výkonu nezávislého povolání (§ 7 odst. 2 písm. c) zákona), uvedl úřad.
Žena si stěžovala u krajského soudu – a přinejmenším částečně uspěla. Soud zrušil rozhodnutí finančního úřadu a vrátil mu případ k dalšímu řízení. Odkázal na Úmluvu o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950 (takzvaná Newyorská úmluva) a na český trestní zákoník, který upravuje trestný čin kuplířství. Oba předpisy podle krajského soudu brání zdanění příjmů z prostituce, protože jde o příjem získaný trestnou činností nebo přinejmenším činností, která se příčí dobrým mravům.
Finanční úřad namítal, že dobrovolnou prostituci v České republice žádný zákon výslovně nepovoluje, ale ani nezakazuje. Žádný článek Newyorské úmluvy však nebrání zdanění příjmů z (nenucené) prostituce. Úmluva cílí „na potrestání osob, které využívají prostituce jiné osoby, nebo k ní svádí či ji obstarávají pro druhé“ – k tomu ale v daném případě nedošlo. Ani trestní zákoník samotnou prostituci nezakazuje.
Finanční správě dal nakonec za pravdu i Nejvyšší správní soud. Také podle něj vychází zákon o daních z příjmů ze zásady, že se daní veškeré příjmy, pokud nejsou zákonem vyloučeny z předmětu daně nebo od daně osvobozeny. Příjmy z prostituce přitom zákon explicitně nevylučuje ani neosvobozuje.
Zdanění příjmů z prostituce nebrání ani Newyorská úmluva, potvrdil Nejvyšší správní soud. Připomněl, že i některé další státy, které úmluvu podepsaly, na jejím základě nevylučují zdanění prostituce – například Itálie nebo Spojené království. Jiné státy sice zdanění prostituce vylučují, ale na základě vnitrostátní úpravy, která považuje prostituci za trestný čin nebo přestupek. V Česku však výkon dobrovolné prostituce není trestný – současná právní úprava postihuje pouze doprovodné jevy jako jsou například obchodování s lidmi, znásilnění, sexuální nátlak či kuplířství.
Nejvyšší správní soud zdůraznil, že nebyl oprávněn zabývat se jinými otázkami než těmi, které souvisejí se samotným zdaněním příjmů. Nehodnotil tedy rizika prostituce, její závadnost, nebezpečnost, mravní či etický rozměr a podobně.
Případ se teď vrátí ke krajskému soudu, který se při dalším rozhodování musí řídit právními názory Nejvyššího správního soudu.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
