Zdroj: Pleska / Midjourney
Poslanci schválili zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. To by mělo na jedné straně zjednodušit administrativu firmám, na té druhé přinést víc dat. Jednou z mnoha doprovodných změn je zrušení takzvané srážkové daně.
Srážková daň je zjednodušený odvod daně z příjmů bez nutnosti podávat daňové přiznání, ale také bez možnosti snížit vypočtenou daň o daňové slevy a odpočty. Využívá se dnes u menších přivýdělků, zejména dohod o provedení práce.
Rušení srážkové daně mělo zjednodušit systém: zmizel by jeden způsob zdanění a zaměstnavatelé by všechno vykazovali přehledně v jedné kolonce v jednotném hlášení. Jenže původně navržené paragrafy by zároveň desetitisíce lidí (alespoň podle odhadu Komory daňových poradců) přinutily podávat daňové přiznání.
Tento návrh vzbudil velké pozdvižení, takže nakonec opozice i vládnoucí koalice společně dospěly k tomu, že bude k návrhu zákona potřeba přidat pozměňovací návrh, který tuto novou povinnost škrtne dřív, než bude zavedena.
Své pozměňovací návrhy přinesla opozice i koalice. Schválen byl nakonec ten, který podal ministr financí Zbyněk Stanjura.
A výsledek je takový, že srážková daň sice končí, ovšem pro zaměstnance a brigádníky se fakticky nic nemění. Tedy: pokud zákon schválí senátoři a podepíše prezident.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Zrušení srážkové daně mělo proběhnout ve dvou krocích. Nejprve od roku 2026 měla zaniknout pro daňové nerezidenty, tedy zjednodušeně pro cizince, v roce 2027 pak pro všechny.
Na daň z příjmů by se pak klasicky odváděla záloha, která by se pak zúčtovávala – pokud by člověk měl jediného zaměstnavatele, mohl by ho požádat o roční zúčtování daně, stejně jako dnes, pokud by měl příjmy od dvou, pak už by musil podávat přiznání sám. Dnes může jednoho zaměstnavatele požádat o provedení zúčtování (na formuláři Prohlášení poplatníka, tzv. růžovém papíře) a zúčtování u druhého řešit nemusí, protože u něj se neodvádějí na daň zálohy, ale přímo se mu srazí konečná daň,
Díky jednotnému hlášení, ve kterém budou nově zaměstnavatelé hlásit příjmy všech poplatníků, tedy i těch, kterým je dnes daň srážena. To má výhledově umožnit jednoduché digitální přiznávání k dani: finanční správa, která bude mít detailní informace o všech vyplácených příjmech ze závislé činnosti, by měla být schopná poplatníkovi přiznání z velké míry předvyplnit.
Kromě informací od zaměstnavatelů má v budoucnu získávat i informace o tom, na jaké slevy a odpočty má člověk nárok – od stavebních spořitelen, bank, penzijních společností, pojišťoven nebo investičních společností má dostávat data o penzijních připojištěních nebo spořeních, o životních pojistkách, hypotékách, dlouhodobých investičních produktech a tak podobně.
Člověk by pak měl být s to na předvyplněné přiznání mrknout, odsouhlasit ho na pár kliků, případně doplnit. Počítá se, že během několika let by pak zaměstnavatelé vůbec zaměstnancům nedělali daně (roční zúčtování daní). Zaměstnanci by to měli snadno zvládnout sami.
Jenže právě to předvyplňování přiznání v návrhu zákona nebylo. Je to jen věc, o které se mluví jako o výhledu. Navíc jednoduché digitální přiznávání je sice fajn, ale jsou lidé, kteří digitálně nefungujou. Počítá se, že u nich by se za souhlas s předvyplněným přiznáním počítalo to, že proti němu nevznesou námitku.
Řešení, které nakonec v pátek prošlo Poslaneckou sněmovnou, je z rodu těch, kde se vlk nažere a koza zůstává celá. Zaměstnavatelé sice nebudou u příjmů odvádět daň srážkou, ale přiznání kvůli tomu nebude potřeba podávat.
Zaměstnavatel sice bude odvádět zálohu na daň, nikoli srážet daň z příjmů, ale pokud sám dobrovolně nebude podávat daňové přiznání, věc pro něj končí – záloha na daň se bude dani rovnat.
I dnes to řada lidí, kteří si přivydělávají, dělává. Srážková daň je totiž konečná a nedají se na ni uplatňovat slevy. Pokud ji ale později zahrnete do přiznání, je možné proti ní uplatnit daňové odpočty a zejména daňové slevy, typicky zejména základní slevu na poplatníka, případně slevy na děti, a slevy, které byste jinak neuplatnili celé, tak líp využít.
Pro obyčejné smrtelníky se tak fakticky vůbec nic nemění. Pokud ale přiznání nechcete podávat, je pořád potřeba dodržet limity. U dohody z pracovní činnosti nebo u odměn členů statutárních nebo dozorčích orgánů (např. představenstvo, dozorčí rada, výbor SVJ/družstva) je horní limit 4499 korun, u dohody o provedení práce 11 500 korun (letos, limit se od letoška ale valorizuje, takže v dalších letech bude vyšší).
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
