Zdroj: Pleska / Midjourney
V pátek 2. května končí lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024, když ho podáte elektronicky. Základní lhůta pro přiznání na papíře skončila 1. dubna.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má čas ještě do 1. července. Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.
Za elektronické podání se považuje takové, které finančnímu úřadu pošlete přes internet ve formátu XML. Nestačí tedy, když stáhnete formulář z internetu, který pak sice vyplníte na počítači, ale nakonec ho vytisknete a předáte finančnímu úřadu v papírové formě. Nestačí ani naskenované přiznání třeba ve formátu PDF nebo JPG.
Elektronicky můžete podat přiznání především:
U nepodnikatelů se za elektronické podání považuje i takové, které vyplníte a pošlete přes aplikaci EPO bez ověřeného podpisu či identity. Podmínkou je, že takové přiznání do pěti dnů potvrdíte přes takzvaný e-tiskopis podání. Ten vám aplikace nabídne při odeslání – pak si ho vytisknete, ručně podepíšete a doručíte na finanční úřad na papíře, a to buď klasickou poštou, nebo osobně.
„Pokud je přiznání podáno o více než pět pracovních dnů později, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení – nejvýše však pět procent stanovené daně, respektive 300 000 Kč. Pokud byste ho nepodali ani po výzvě z finančního úřadu, je pokuta vždy pět procent stanovené daně, minimálně 500 Kč,“ upozorňuje finanční správa. Spočítat si to můžete v naší kalkulačce.
Když přiznání podáte elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, měli byste daň zaplatit nejpozději 2. května.
Úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se nicméně počítá až od čtvrtého kalendářního dne. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá toleranční doba v praxi ještě delší.
Co je v aktuálním přiznání jinak než před rokem? Přinesli jsme podrobný přehled, teď z něj jenom ve stručnosti připomínáme:
Přiznání k dani z příjmů podává v zásadě každý, kdo měl loni příjmy vyšší než padesát tisíc korun – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů.
Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun.
Přiznání nepodávají podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně. Jsou tu ale výjimky: typicky když podnikatelé přestali splňovat podmínky pro paušální daň, nebo když mají další příjmy ze zaměstnání, nebo třeba když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 50 tisíc.
Přiznání není nutné podávat kvůli příjmům, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, když nepřesáhnou třicet tisíc korun za rok.
Daňové přiznání se vám vyplatí podat, jestliže jste loni byli zaměstnaní jenom část roku, zatímco zbytek času jste byli třeba na mateřské, v důchodu, studovali nebo hledali si jinou práci. Základní daňovou slevu na poplatníka totiž lze využít vždycky v celé výši 30 840 korun ročně – bez ohledu na to, jak dlouho loni vaše výdělečná činnost trvala.
Jestli jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jen poměrná část), máte nárok na vrácení daně od finančního úřadu. Není potřeba k tomu hned podávat přiznání. Pokud jste v průběhu roku pracovali jen u jednoho zaměstnavatele (třeba v rámci brigády), můžete ho požádat o provedení ročního zúčtování.
Do daňového přiznání vůbec neuvádíte příjmy, které jsou osvobozené od daně. Ale: když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok.
Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. Nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy.
Lhůta pro takové oznámení je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi. Tedy: v zásadě do 1. dubna, případně do 2. května (při elektronickém podání přiznání po 1. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce po 1. dubnu).
Oznámit osvobozený příjem nad pětimilionový limit musí i lidé, kteří nemají povinnost podávat samotné daňové přiznání. Typicky jde o zaměstnance bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní lhůta – oznámení je tak potřeba podat nejpozději 1. dubna.
Od data podání daňového přiznání se odvíjejí i termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Lidé je musí odevzdat do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání přiznání. Takže:
Pozor na letošní novinku: OSVČ, které mají ze zákona zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, musí od roku 2025 komunikovat elektronicky i s Českou správou sociálního zabezpečení, tedy nejen s finanční správou. Všechna podání a úkony, k nimž je předepsán tiskopis, musí živnostníci a další podnikatelé (až na výjimky) provádět výhradně elektronicky, ideálně přes ePortál ČSSZ.
Týká se to přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024. ale třeba také oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášky k nemocenskému pojištění, žádosti o nemocenskou dávku nebo dalších dokumentů souvisejících se žádostí o dávky.
Největší chybou je poctivě přiznávat příjmy, odpoví nejspíš řada z vás. Ale teď vážně: Jaké chyby ohledně přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle ohlasů čtenářů a zkušeností pracovníků finančních úřadů.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
