Zdroj: Pleska/Dall-e
Vládní „konsolidační balíček“ mimo jiné zrušil daňové osvobození státního příspěvku na stavební spoření. Počínaje rokem 2024 se státní příspěvek má danit.
Drtivá většina střadatelů se sice nové povinnosti vyhne, pro ostatní to však bude nepříjemné. Stavební spořitelny poskytují klientům potřebné informace, přesto je obtížné na nic nezapomenout.
Do konce roku 2023 byla státní podpora stavebního spoření osvobozena od daně z příjmů, stejně jako všechny ostatní příspěvky od státu. To od roku 2024 změnilo. Státní podpora stavebního spoření nově patří mezi ostatní ostatní příjmy.
Opakování slova „ostatní“ není překlep. Podle zákona o daních z příjmů je totiž státní podpora příjmem podle § 10 odst. 1 písm. q). Do tohoto paragrafu patří takzvané „ostatní příjmy“, které se dále dělí do několika druhů.
Například pod písmeno a patří příjmy z příležitostných činností, pod písmeno b příjmy z prodeje. Až nakonec pod písmeno q patří ostatní příjmy, které nejsou uvedeny v předchozích písmenech. Právě do § 10 odst. 1 písm. q) tedy patří i státní podpora stavebního spoření.
Dobrá zpráva je, že pokud součet všech ostatní ostatních příjmů podle písmene q nepřekročí 50 000 korun, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. To znamená, že se nemusí v daňovém přiznání uvádět – a pokud máme zdanitelné příjmy pouze ze zaměstnání, může za nás daně vyřídit zaměstnavatel.
Během spoření nám stavební spořitelna připisuje na účet státní podporu, kterou za nás nárokuje u ministerstva financí. V průběhu spoření se však o daň starat nemusíme, protože se jedná pouze o zálohu státní podpory. Státní podpora se považuje za příjem až v okamžiku, kdy nám ji stavební spořitelna vyplatí.
Obvykle to probíhá tak, že podáme výpověď smlouvy, stavební spořitelna nám smlouvu ukončí a naspořenou částku (včetně státní podpory) nám pošle na zvolený účet. Tímto okamžikem nám vznikl příjem, o jehož zdanění se musíme postarat.
Je potřeba spočítat přijatou státní podporu, ujasnit si, zda kromě ní máme ještě nějaké další ostatní ostatní příjmy, a všechno sečíst. Když nám vyjde číslo nepřevyšující 50 000 Kč, máme vyhráno a vše můžeme pustit z hlavy. Státní podpora i ostatní ostatní ostatní příjmy jsou od daně osvobozeny.
Klientů, kteří dostanou vyplaceno přes 50 000 Kč státní podpory, nebude mnoho. K překročení této hranice dojde spíše při souběhu s nějakým dalším příjmem, který patří pod zmíněné písmeno q.
Klíčovým problémem je zjistit, kolik z naspořené částky tvoří právě státní příspěvek. Procházet výpisy z několika let spoření a postupně sčítat, jak vysokou podporu jsme dostali na účet stavebního spoření, je přinejmenším nepohodlné. Naštěstí většina spořitelen při ukončení smlouvy posílá závěrečný výpis z účtu, ve kterém najdeme vyúčtování včetně částky vyplacené státní podpory. Pouze u Raiffeisen stavební spořitelny musíme nahlédnout do internetového bankovnictví nebo mobilní aplikace.
Ukázka konečného výpisu Modré pyramidy. Výplata zůstatku je rozdělena na uspořenou částku a státní podporu.
Moneta stavební spořitelna v závěrečném výpisu také rozděluje vyplacený zůstatek na uspořenou částku a státní podporu. Navíc přidává rekapitulaci, ze které lze vyplacenou podporu zjistit ještě jednodušeji (dokonce na dvou místech).
Je vcelku obvyklé, že státní podporu ze smlouvy o stavebním spoření obdržíme ve dvou po sobě následujících letech. Jak to?
Když ukončíme smlouvu v květnu roku 2025, vyplatí nám v roce 2025 stavební spořitelna naspořenou částku a státní podporu, kterou jsme získali do konce roku 2024. Náleží nám ale také podpora za rok 2025, přesněji od začátku roku do ukončení smlouvy. A tuto podporu získá spořitelna od státu až v roce 2026. Spořitelna nám ji tedy pošle na účet v dubnu 2026, takže se zdaněním podpory musíme zabývat i v roce následujícím.
Protože státní podpora bývá připsána na účet stavebního spoření v průběhu dubna, je potřeba mít na zřeteli ještě další situaci. Když smlouvu ukončíme během ledna, února nebo března, nebudeme mít na účtu ani státní podporu z předchozího roku. Ta dorazí až v dubnu – tedy poté, co nám stavební spořitelna vyplatila peníze z ukončené smlouvy.
Podívejme se, jak to vypadá, když ukončíme smlouvu v březnu 2025:
Každý překlenovací úvěr je vždy svázán se smlouvou o stavebním spoření. V první fázi běží současně. Platíme úroky z překlenovacího úvěru a současně spoříme na účtu stavebního spoření. Velmi často tedy na účtu stavebního spoření získáváme státní podporu.
V okamžiku, kdy získáme nárok na úvěr ze stavebního spoření, je celá naspořená částka (včetně státní podpory) použita ke splacení části překlenovacího úvěru, zbytek je splacen úvěrem ze stavebního spoření.
Každý překlenovací úvěr je dříve nebo později splacen naspořenou částkou (modrá šipka) a úvěrem ze stavebního spoření. Naspořená částka obvykle obsahuje státní podporu. Použitím naspořené částky ke splacení překlenovacího úvěru se tato státní podpora stává zdanitelným příjmem.
Stavební spořitelna provede tuto operaci automaticky, protože je předem sjednána v úvěrové smlouvě. Pouze velmi pozorný klient si uvědomí, že v okamžiku splacení překlenovacího úvěru naspořenou částkou (se státní podporou) mu mohla vzniknout daňová povinnost.
Výplatou státní podpory vzniká klientovi v roli daňového poplatníka zdanitelný příjem. I v tomto případě bude velmi pravděpodobně od daně osvobozen, nicméně spoléhat se na to nelze.
Zdanění státní podpory stavebního spoření je novinka, která neprospěje nikomu. Ministerstvo financí se domnívá, že tímto krokem zjednodušilo zákon o daních z příjmů. O tom lze polemizovat.
Příspěvky od státu jsou obecně od daně osvobozeny. Zdanění státní podpory znamená výjimku z tohoto pravidla, což jako zjednodušení nevypadá.
Mnohem horší jsou však důsledky pro daňové poplatníky. Mají miliony klientů stavebních spořitelen studovat zákon o daních z příjmů, poté zkoumat své výpisy z účtu jen proto, aby zjistili, že nakonec stejně nic neplatí?
Bylo by možné mávnout nad celou věcí rukou a spolehnout se na to, že ve většině případů bude státní podpora od daně osvobozena. Na druhé straně je zde ale jeden nepříjemný aspekt: stát má přehled o vyplacené podpoře a mohl by docela dobře kontrolovat, zda byla řádně zdaněna.
Bude stát tyto kontroly provádět? To je těžká otázka. Má-li stát postupovat s péčí řádného hospodáře, měl by si ohlídat, zda jsou daňové povinnosti řádně plněny. Na straně druhé – řádný hospodář by neukládal složité daňové povinnosti, jejichž výsledkem je pouze ztráta času s nulovým výsledkem.
Petr Kielar
Sdílejte článek, než ho smažem
