Zdroj: Pleska / Midjourney
Když podáváte přiznání na papírovém formuláři, je potřeba ho na konci podepsat. Pokud současně žádáte o vrácení přeplatku, musíte přidat podpis i do příslušného pole. Formálně totiž jde o dvě podání a obě musí být podepsána, zdůrazňuje finanční správa. Při elektronickém podání přes portál Moje daně podpisy řešit nemusíte.
Možná se to zdá jako samozřejmost, nicméně právě tahle chyba patří podle pracovníků finančního úřadu mezi nejčastější.
O vrácení případného přeplatku musíte výslovně požádat (v příslušné kolonce na konci daňového přiznání) a zvolit si způsob výplaty (napsat číslo bankovního účtu a podobně). Nestačí, když vám v samotném přiznání vyjde, že máte daňový přeplatek – stát vám ho automaticky nepošle.
Nezapomeňte přiložit všechny doklady o vašem nároku na daňová zvýhodnění. Jde především o potvrzení z penzijní společnosti, banky (hypotéka), stavební spořitelny (úvěr na bydlení), pojišťovny, poskytovatele DIPu nebo o darovací smlouvu (potvrzení o daru).
Podnikající fyzické osoby (OSVČ), kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podávat daňové přiznání elektronicky. Povinnost se týká jen podání vztahujících se k činnosti, ve které alespoň částečně vystupujete jako podnikající fyzická osoba.
Můžete využít přímo datovou schránku, ale jsou i jiné alternativy – třeba prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+), do kterého se přihlásíte takzvanou identitou občana (bankovní identita, eObčanka s čipem, služba Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, I.CA identita s čipovou kartou, NIA ID…). Použít lze také aplikaci EPO nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Podrobnosti popisuje Generální finanční ředitelství v metodickém pokynu ze začátku roku 2023.
„Při zpracování elektronického přiznání lidé často chybují v tom, že přiznání sice pošlou na finanční úřad pomocí datové schránky, ale v nesprávném formátu. Elektronické přiznání musí být podáno v předepsaném formátu XML a nelze ho elektronicky podat ve formátu PDF,“ upozorňuje Generální finanční ředitelství.
Kdo podá přiznání elektronicky, získává o měsíc delší základní lhůtu. Přiznání v elektronické podobě tak letos stačí podat do pátku 2. května.
OSVČ, které mají ze zákona zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, musí od letošního roku komunikovat elektronicky také s Českou správou sociálního zabezpečení. Všechna podání a úkony, k nimž je předepsán tiskopis, musí živnostníci a další podnikatelé (až na výjimky) provádět výhradně elektronicky. Týká se to tedy i přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024. Nejpohodlnějším způsobem elektronické komunikace je využití ePortálu ČSSZ.
I dál je samozřejmě možné, aby za živnostníky a další podnikatele podal přiznání daňový poradce – ten má datovou schránku povinnou už z dřívějška.
Za elektronické podání se každopádně nepovažuje vyplnění formuláře na počítači, pokud ho pak vytisknete a pošlete v papírové podobě.
Kdo si zřídil datovou schránku dobrovolně a nemá ji povinnou ze zákona (není OSVČ), toho se povinnost elektronického přiznání netýká.
Když máte partnera na rodičovské dovolené, nebo z jiného důvodu loni neměl výraznější příjmy, můžete využít daňovou slevu na vyživovaného manžela. Na daních za rok 2024 tak můžete ušetřit až 24 840 korun – tato částka se, na rozdíl od základní slevy na poplatníka, v posledních letech nezvyšovala.
Nově se však sleva na vyživovaného manžela omezila jen na domácnosti, které v předchozím roce vyživovaly dítě do tří let věku. Podle zákona stačí, že poplatník – tedy ten, kdo slevu využije (partner s vyššími příjmy) – „žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku tří let“.
Kvůli zpřísnění už tuto daňovou slevu nemohou využít ani domácnosti, v nichž jeden z manželů osobně a celodenně pečoval o dospělého příbuzného – typicky o seniora.
Další pravidla se nezměnila. Aby si jeden z manželů mohl slevu odečíst, nesmí vlastní příjmy druhého manžela – na kterého si uplatňuje slevu – za rok přesáhnout 68 tisíc korun. V počítání limitu se často chybuje.
Do limitu se počítají hlavně všechny výdělky ze zaměstnání (včetně takzvaných dohod) a podnikání. Dál se počítají peněžitá pomoc v mateřství, dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti, všechny typy důchodů, ale třeba i příjmy z prodeje nemovitostí (pokud nepatří do společného jmění manželů), příjmy z dědictví či darů. Rozhodující je hrubý, nikoliv čistý příjem.
Naopak do limitu se nepočítají dávky státní sociální podpory, tedy především rodičovský příspěvek, porodné či přídavek na dítě. Nepočítají se ani dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky na stavební spoření ani třeba stipendium při studiu.
Manžel či manželka s vyššími příjmy si tedy může odečíst z vypočtené daně nejenom 30 840 korun ročně sám za sebe jako základní slevu na poplatníka, ale při splnění podmínek také až 24 840 korun za vyživovaného partnera.
Slevu na manžela či manželku můžete využít za kalendářní měsíce, na jejichž začátku jste splňovali dvě podmínky: Jednak manželství, jednak žití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do jeho třetích narozenin. Jestliže jste měli svatbu třeba 13. července 2024, můžete slevu uplatnit jenom za srpen až prosinec. Za každý takový měsíc vám zaměstnavatel může odečíst z daní 2070 korun měsíčně.
Dvojnásobnou slevu lze uplatnit, pokud má vyživovaný manžel či manželka průkaz ZTP/P, tedy zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce. I v tomto případě však zákon trvá na nové podmínce: domácnost musí vyživovat dítě do tří let – jinak slevu na manžela už nelze využít, ani když je postižený.
Školkovné. „Slevu za umístění dítěte“ si bylo možné naposledy odečíst z příjmů za rok 2023. Od roku 2024 tato sleva skončila, takže teď už ji nevyužijete.
Sleva na studenta. Pracující studenti už si neodečtou speciální daňovou slevu. Ta dosahovala až 4020 korun ročně. Naposledy ji bylo možné odečíst z příjmů za rok 2023. Pracující studenti si ale samozřejmě dál mohou odečíst z daní ostatní úlevy – především základní slevu na poplatníka v plné výši bez ohledu na to, jestli práce trvala celý rok, nebo třeba jen malou část roku.
Členské příspěvky odborům. Skončila také možnost odečíst si od základu daně členské příspěvky, které jste v předchozím roce zaplatili odborové organizaci.
Zvyšování kvalifikace. Daňový základ už si nesnížíte ani za „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“. V praxi šlo hlavně o zvyšování profesní kvalifikace, pokud ho neplatil zaměstnavatel.
Nepřipravte se zbytečně o peníze. Základní slevu na poplatníka může využít každý, kdo měl v předchozím roce nějaké zdanitelné příjmy, a to v plné výši. Nezáleží na tom, že jste měli zdanitelné příjmy jenom v některých měsících. Tahle sleva se vždycky počítá za celý rok.
Nedělí se tedy na kalendářní měsíce ani v případě, že jste měli zdanitelné příjmy třeba jen v prosinci. Vždycky můžete uplatnit celou roční slevu – ovšem maximálně do výše daně, která vám původně vycházela. Nelze jít „do minusu“.
Jestli jste loni vydělávali jenom část roku, je to pro vás šance: Slevu si můžete odečíst z daní i za měsíce, kdy jste z jakéhokoliv důvodu nepracovali – ať už třeba kvůli mateřské dovolené, nebo kvůli hledání jiného zaměstnání.
Základní sleva na poplatníka pro příjmy za rok 2024 zůstává 30 840 Kč, tedy stejně jako v předchozích dvou letech.
Když máte víc dětí, rozlišujete v přiznání jejich pořadí. Na první dítě v rodině si můžete odečíst 15 204 Kč za rok (1267 Kč za měsíc), na druhé dítě 22 320 Kč za rok (1860 Kč za měsíc), za třetí a každé další 27 840 Kč za rok (2320 Kč za měsíc). U postiženého dítěte s průkazem ZTP/P si lze odečíst dvojnásobek příslušné částky. Oproti předchozímu roku se nic nezměnilo.
Ve vztahu ke konkrétnímu dítěti může daňové zvýhodnění za stejný měsíc uplatnit vždycky jenom jeden z rodičů, případně prarodičů. Není však vyloučeno, že například otec v březnu využije zvýhodnění na první dítě, zatímco matka ve stejném měsíci využije zvýhodnění na druhé dítě. A pokud rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy, může daňové zvýhodnění uplatnit i jeho babička nebo dědeček – pokud s ním žijí ve společné domácnosti.
Daňové zvýhodnění na dítě můžete uplatnit i za kalendářní měsíc, kdy se váš potomek narodil. Dokonce stačí, když se tak stalo třeba v poslední den měsíce.
Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá aspoň šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2024 je tedy potřeba vydělat aspoň 113 400 korun, zatímco za rok 2023 stačilo 103 800 korun. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Fyzické osoby si mohou i za loňský rok uplatnit dar jako nezdanitelnou část základu daně až do výše 30 % (původního) základu daně. Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech se výjimečně zvýšil kvůli covidu a ruskému útoku na Ukrajinu.
V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů. Finanční správa k tomu vydala podrobnější návod.
Minimální hranice se nemění: Podmínkou pro využití odpočtu je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Jestliže jde o společný dar manželů (ze společného jmění), může daňový odpočet uplatnit jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.
Od základu daně (ne od samotné daně) se odečítají jenom zaplacené úroky, ne celková výše splátek. Potvrzení o tom, kolik jste zaplatili na úrocích, vám dá banka nebo stavební spořitelna.
Odečítat si je může jenom ten, kdo je „účastníkem úvěru“. Nestačí, když úvěr ve skutečnosti splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě.
Zároveň musí jít o nemovitost používanou k trvalému bydlení, ne pouze k rekreaci nebo nájmu. (Lidé, kteří celý rok bydlí v rekreační nemovitosti, však šanci na odpočet mají.)
Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc.
Když budeme přesnější: Podle zákona není rozhodující, kdy jste podepsali smlouvu o hypotéce nebo úvěru za stavebka, ale kdy došlo „k obstarání bytové potřeby“ financované z konkrétního úvěru. Pokud jste si takovou potřebu obstarali až po 1. lednu 2021, týká už se vás nižší limit, tedy 150 tisíc.
Nově funguje společný limit pro odpočet od základu daně pro všechny státem podporované „produkty spoření na stáří“.
Zatímco dříve se limit 24 tisíc počítal u každého z produktů (penzijko a životko) zvlášť, teď vznikla společná hranice 48 tisíc (pro penzijko, životko, dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče). Záleží na každém člověku, jak ji v praxi využije – tedy jestli si limit rozdělí mezi víc produktů, nebo ho využije jen pro jediný. Samotný strop (48 tisíc) se bohužel oproti předchozím letům nezvýšil. Výsledná daň (15 % ze základu) tak může klesnout maximálně o 7200 korun ročně.
Stejnou daňovou výhodu jako penzijko nově dostaly investice do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, případně i konzervativní spoření na vkladových účtech – když si je založíte v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP). Od základu daně si můžete odečíst peníze, které jste loni do DIPu vložili. Druhou novinkou je pojištění dlouhodobé péče.
U penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření se loni změnila také pravidla pro státní příspěvek. Zatímco do června byla maximální částka, k níž šlo státní příspěvek získat, 1000 Kč měsíčně, od července se zvýšila na 1700 Kč. To má vliv i na daňové zvýhodnění. Od základu daně si totiž můžete odečíst jenom takové příspěvky, které jste v jednotlivých kalendářních měsících zaplatili nad tento limit, a to ze svého.
Vklady na penzijko do 1700 korun v každém měsíci (od července 2024), dříve do 1000 korun (do června 2024), odečíst nelze, protože už jste na ně dostali jinou výhodu – přímou státní podporu. Neberte v úvahu ani případný příspěvek zaměstnavatele – za něj totiž využije daňovou výhodu on sám.
Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu.
Chybuje se hlavně v té první výjimce: Jakmile celkový příjem z prodeje všech cenných papírů za kalendářní rok překročí 100 000 Kč, nemůžete využít osvobození ani pro část pod limitem. Není tedy pravda, že prvních 100 000 Kč je vždycky osvobozeno, a že se daní jenom část nad limit.
Podrobně: Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi
Obě zmíněná osvobození se za rok 2024 týkají jenom prodeje cenných papírů (především akcií a podílových listů) – ne třeba prodeje bitcoinu, zlata a dalších investic. Od letoška lze sice daňové úlevy využít i na kryptoměny, pro příjmy za rok 2024 ale platí ještě přísnější pravidla.
Výrazně se rozšiřuje počet lidí, kteří musí platit vyšší sazbu daně.
Zvýšená 23% sazba se nově týká ročních příjmů přesahujících 36násobek měsíční průměrné mzdy. Dříve to bylo až od 48násobku. Z pohledu měsíčních příjmů klesla hranice na třínásobek místo dřívějšího čtyřnásobku.
Hranice pro takzvanou progresivní daň se tím snížila na 1 582 812 Kč pro příjmy za rok 2024. V měsíčním vyjádření – pro zálohu na daň v roce 2024 – je to 131 901 Kč. Pro srovnání: z příjmů za rok 2023 museli lidé platit vyšší sazbu až od 1 935 552 Kč měsíčně. A nebýt vládního balíčku, týkala se by vyšší sazba za rok 2024 až příjmů od 2 110 416 Kč.
Vyšší 23% sazba se vztahuje pouze na část základu daně přesahující limit. Příjmy pod tento limit se daní základní 15% sazbou.
Příjem, který je osvobozený od daně z příjmů, se v daňovém přiznání neuvádí. Ale pozor: Jestli jste v roce 2024 obdrželi osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun, musíte ho nahlásit finančnímu úřadu – bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání. Typicky jde o dary, dědictví, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat nemusíte příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou zanesené v katastru nemovitostí.
Oznamovací povinnost byste měli splnit do termínu pro podání daňového přiznání, tedy v zásadě do začátku dubna (pokud vůbec nepodáváte přiznání nebo ho nepodáváte elektronicky), případně do začátku května (při elektronickém podání přiznání) nebo začátku července (při přiznání s využitím poradce).
Jestliže už jste přiznání odevzdali, ale ještě do konce lhůty pro jeho podání si uvědomíte, že jste v něm udělali chybu, můžete podat opravné přiznání. Finanční úřad pak vychází z toho nového, k předchozímu nepřihlíží. Za opravu vám nehrozí žádné sankce, dokonce ani kdyby vaše původní vypočtená daň byla nižší, než vám vyjde z opravného přiznání. Naopak: problém byste mohli mít, kdybyste chybný výpočet včas neopravili.
Po uplynutí lhůty pro podání přiznání už můžete podat jenom dodatečné přiznání místo opravného. Pokud jím nárokujete zapomenutou slevu, záleží jen na vás, jestli ho podáte. Když však zjistíte, že jste měli zaplatit vyšší než původně vypočtenou daň, je podání dodatečného přiznání vaší povinností.
Petr Kučera
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
