Když od příjmů za rok 2024 odečtete související výdaje, dostanete základ daně. Ale ještě dřív, než z něj spočítáte patnáct procent, si ho můžete snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně.
Jak to funguje? Tady je příklad: Jestliže si od základu můžete odečíst 1000 korun, ve výsledku zaplatíte na daních o 150 korun méně. Ušetříte tím patnáct procent z toho tisíce.
Až po snížení základu o nezdanitelné části si pak předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů fyzických osob. A tu si ještě snížíte o daňové slevy, které podrobně popisujeme v samostatném přehledu.
Ještě připomínáme:
- Zaměstnanci, kteří sami neplánují podávat přiznání, mohou využít roční zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele. Máme podrobný návod.
- Kdo se dobrovolně rozhodl pro paušální daň, nepodává daňové přiznání, a nevyužije tedy ani zmíněné odpočty či slevy.
Teď se podíváme na první krok, tedy nezdanitelné části základu daně zvané též odčitatelné položky. Některé z nich si už za rok 2024 neodečtete: za příspěvky odborům a zvyšování kvalifikace. Na druhou stranu nově přibyla možnost odečíst si investice v rámci DIPu nebo pojištění dlouhodobé péče.
Jaké základní odpočty se dají využít?
Spoření na důchod se státním příspěvkem
Až 48 000 korun za rok si můžete odečíst od základu daně, jestliže máte „penzijko“ se státním příspěvkem. Nezáleží na tom, jestli jde o staré fondy penzijního připojištění (říká se jim transformované), nebo nové fondy doplňkového penzijního spoření (takzvané účastnické). Samotná daň si díky tomu můžete snížit až o 7200 korun za rok (15 % ze základu daně).
Odečíst si však můžete jenom to, co jste v jednotlivých kalendářních měsících zaplatili nad limit pro státní příspěvek: tedy nad 1700 korun za červenec až prosinec, předtím nad 1000 korun za leden až červen. Limit je tentokrát dvojí, protože pravidla pro státní příspěvek se v polovině loňského roku změnila.
Vklady do 1700 korun v každém měsíci (od července 2024), dříve do 1000 korun (do června 2024), odečíst nelze, protože už jste na ně dostali jinou výhodu – přímou státní podporu. Zaměstnanec si nemůže odečíst ani příspěvek zaměstnavatele – za něj totiž využije daňovou výhodu sama firma.
Nepříjemná povinnost naopak čeká na toho, kdo si takové úspory na penzi vybral předčasně. Musí doplatit daň za posledních deset let, pokud během nich využíval odpočty.
Nově funguje společný limit 48 tisíc ročně pro odpočet od základu daně pro všechny státem podporované „produkty spoření na stáří“. Zatímco dříve se limit 24 tisíc počítal u každého z produktů (penzijko a životko) zvlášť, teď vznikla společná hranice 48 tisíc (pro penzijko, životko, DIP a pojištění dlouhodobé péče). Záleží na každém člověku, jak ji v praxi využije. Lidem, kteří neuplatní odpočty za jiné ze zmíněných produktů, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.
Životní pojištění
Také životní pojištění vám může snížit daňový základ až o 48 000 Kč a samotnou daň tedy až o 7200 korun (15 %). I v tomhle případě musí jít o peníze, které jste zaplatili sami – nepočítají se příspěvky od zaměstnavatele.
Odpočet od základu daně lze využít jen na smlouvy, kterí obsahují spořicí složku nazývanou jako investiční, kapitálová či důchodová. Tedy ne pro samotné pojištění, které „pouze“ kryje rizika.
Pro pojištění uzavřené do konce roku 2023 je podmínkou, že peníze vám podle smlouvy vyplatí nejdříve ve vašich šedesáti letech a zároveň ne dříve než po šedesáti měsících od sjednání smlouvy. Máte-li smlouvu sjednanou na „dožití“ (peníze vám vyplatí při dosažení určitého věku), musíte navíc splnit podmínku určité minimální pojistné částky. Ta činí 40 000 korun u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let nebo 70 000 korun u pojistné doby delší než patnáct let. Pro novější smlouvy (od roku 2024) jsou limity přísnější.
Také u životního pojištění je potřeba zpětně zaplatit daň za posledních deset let, pokud jste ho zrušili předčasně.
Novinkou pro přiznání za rok 2024 je už zmíněný společný limit 48 tisíc pro životko, penzijko, DIP a pojištění dlouhodobé péče. Dosud byl 24 tisíc pro životko a 24 tisíc pro penzijko.
Dlouhodobý investiční produkt – DIP
Stejnou daňovou výhodu jako penzijko nově dostaly investice do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů, případně i konzervativní spoření na vkladových účtech – když si je založíte v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP).
Od základu daně si můžete odečíst peníze, které jste loni do DIPu vložili, a to až do limitu 48 tisíc korun za rok. Výsledná daň (15 % ze základu) vám tak může klesnout až o 7200 korun ročně. DIP má společný limit s penzijkem, životkem a novým pojištěním dlouhodobé péče – záleží jen na vás, jak si ho rozdělíte mezi víc produktů, nebo jestli ho využijete třeba jen pro jediný.
Zmíněné maximum odpovídá situaci, kdy jste investovali v průměru čtyři tisíce měsíčně. Ale i kdybyste investovali jenom tisícovku měsíčně, tedy 12 tisíc ročně, může vám nově zůstat až 1800 korun ročně, které byste jinak museli odvést na daních.
Pojištění dlouhodobé péče
Možnost daňových odpočtů se rozšířila také o pojištění dlouhodobé péče. To má zajistit výplatu peněz v případě, že se v budoucnu kvůli zdravotnímu stavu stanete závislými na pomoci druhých.
Daňová úleva funguje podobně jako dosud u penzijního spoření a životního pojištění nebo jako nový DIP. Můžete si odečíst ročně až 48 tisíc korun ze základu daně z příjmů. Na samotné dani tak lze ušetřit až 7200 korun. Opět jde o společný limit pro všechny čtyři zmíněné produkty. Je na vás, jak si ho případně rozdělíte, když jich využíváte víc.
Úroky z hypotéky nebo stavebního spoření
Až o 45 tisíc korun za rok si můžete snížit daň, když splácíte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření – běžný i překlenovací. Zaplacené úroky (ne celkovou výši splátek) totiž lze odečíst od základu daně.
Od základu daně si lze odečíst zaplacené úroky až do limitu 300 000 korun ročně. Jestli jste spláceli jenom část roku, máte limit 25 000 korun za každý takový měsíc. Tak vysoké stropy ovšem platí jen pro úvěry sjednané do konce roku 2020 – včetně jejich případného refinancování.
Pro úvěry sjednané od roku 2021 klesl limit pro odpočet na polovinu. To znamená, že si můžete odečíst maximálně 150 000 korun zaplacených na úrocích, výslednou daň to může snížit o 22 500 korun. Měsíční limit se také snížil na polovinu, tedy 12 500 Kč.
Rozhodující je, kdy přesně došlo k obstarání bytové potřeby financované z konkrétního úvěru – nižší limit platí od 1. ledna 2021. Podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku.
Když splácíte víc úvěrů, například jeden hypoteční a jeden ze stavebního spoření, můžete je sečíst.
Zdůrazňujeme, že daňový základ si snižujete jenom o zaplacené úroky, ne o celkovou výši splátek. Výsledná daň vám tedy teoreticky může klesnout maximálně o 45 000 korun (patnáct procent z 300 000), u nových úvěrů méně.
Potvrzení, kolik jste loni zaplatili na úrocích, by vám měla automaticky – většinou už během ledna – poslat banka nebo stavební spořitelna. Na potvrzení máte nárok a musíte ho přiložit k daňovému přiznání.
Podmínkou je použití úvěru na „bytové potřeby“. Může jít o stavbu, rekonstrukci nebo nákup nemovitosti určené k vašemu trvalému bydlení (přihlášení k trvalému pobytu není podmínkou), nikoliv jenom k rekreaci. Může jít také o nákup družstevního bytu (převod členských práv). Podrobnosti najdete v § 4b zákona o daních z příjmů.
Odečítat si úvěr může jenom ten, kdo je jeho „účastníkem“. Nestačí, když ho v praxi splácí. Rozhodující je osoba uvedená ve smlouvě – tedy i na potvrzení z banky nebo stavební spořitelny. Když splácí víc lidí, může si odpočet uplatnit buď jenom jeden, nebo každý rovným dílem.
Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky.
Dary
Od základu daně si můžete odečíst hodnotu darů, které jste loni věnovali na zákonem uvedené účely. Vedle klasické charity sem patří třeba kultura, školství, ekologie nebo tělovýchova.
Podmínkou je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Cenu těchto darů si pak odečtete od základu daně, maximálně však do výše 30 procent tohoto základu. Standardní limit je sice 15 procent, v předchozích letech se však výjimečně zvýšil na 30 procent – nejdříve kvůli covidu, pak kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Vyšší limit zůstává i pro odpočet z příjmů za roky 2024, 2025 a 2026. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů.
Jestliže jde o společný dar manželů (ze společného jmění), může daňový odpočet uplatnit jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit potvrzení o daru.
Darování krve
Speciálním darem je bezplatné darování krve nebo jejích složek. Jako bezplatný se počítá i odběr, za který vám proplatili případné cestovní náklady.
Za každé darování krve si můžete snížit daňový základ o 3000 korun. Dárci kostní dřeně si mohou odečíst 20 000 korun, stejnou částkou se oceňuje i darování orgánu od žijícího dárce.
Počet odpočtů je sice neomezený, nesmíte ale přesáhnout 30 procent (původního) základu daně – jde totiž o jednu z forem daru a počítá se tedy do celkového limitu.
K daňovému přiznání je potřeba přiložit příslušné potvrzení.
Členské příspěvky odborům
Skončila možnost odečíst si od základu daně příspěvky, které jste v předchozím roce zaplatili odborové organizaci – pokud jste jejími členy. Tuto úlevu bylo možné naposledy využít pro příjmy za rok 2023.
Odpočet odpovídal zaplaceným příspěvkům, maximální limit byl 3000 korun za rok a současně nesměl přesáhnout 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze zaměstnání. Výslednou daň mohl snížit o 450 korun.
Zvyšování kvalifikace
Daňový základ už si nelze snížit ani v případě, že jste absolvovali „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“. V praxi šlo hlavně o zvyšování profesní kvalifikace, pokud ho neplatil zaměstnavatel. I tuto úlevu bylo možné naposledy využít pro příjmy za rok 2023.
Po snížení základu o nezdanitelné části si můžete předběžně spočítat patnáctiprocentní daň z příjmů. Tu si pak ještě snížíte o daňové slevy – jejich podrobný přehled najdete v dalším článku.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem