Přiznání k dani z příjmů za rok 2024 musí podat v zásadě každý, kdo měl příjmy vyšší než 50 tisíc korun. Jde o hrubý příjem před odečtením výdajů – odborně řečeno dílčí základ daně.
Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok před odečtením výdajů. Tento limit zůstává stejný už od roku 2014.
Podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně, většinou nemusí přiznání podávat ani při vyšších příjmech. Až na výjimky: typicky když přestali splňovat podmínky, když mají další příjmy ze zaměstnání nebo když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 50 tisíc.
Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří loni měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun. O daňový přeplatek mohou zaměstnanci žádat přes zaměstnavatele – podrobnosti jsme popsali v článku o ročním zúčtování daní.
Přiznání však musí podat i podnikatel, který skončil ve ztrátě – tu si pak může odečítat v následujících letech.
Kdy zaměstnanec podává daňové přiznání?
Jestli jste loni měli jenom jednoho zaměstnavatele a neměli jiné zdanitelné příjmy, daňové přiznání nejspíš nemusíte řešit. Zálohy na daň z příjmů vám průběžně strhával zaměstnavatel a postará se i o roční zúčtování daně.
Klid má i ten, kdo v roce 2024 vystřídal víc zaměstnavatelů, ale nikdy nepracoval pro dva současně – zúčtování daně za něj může vyřešit poslední zaměstnavatel.
Podmínkou každopádně je, že jste u svého zaměstnavatele podepsali formulář Prohlášení k dani. Měli jste to stihnout do poloviny letošního února. Předejte mu také všechna potvrzení prokazující, že máte nárok na odpočty od základu daně a daňové slevy.
Naopak sám musí podat daňové přiznání zaměstnanec, jestliže:
- v roce 2024 pracoval postupně u několika zaměstnavatelů a u některého nepodepsal prohlášení k dani, přestože u něj měl zdanitelné příjmy,
- pracoval pro několik zaměstnavatelů současně a některý z příjmů nebyl zdaněný srážkovou daní,
- měl vedle platu či mzdy i další zdanitelné příjmy, například z podnikání, pronájmu, prodeje kapitálového majetku, případně ostatní příjmy (jejich seznam je uvedený v zákoně o daních z příjmů), přesahující 20 000 korun za rok – tahle hranice platí pro hrubé příjmy, nikoli pro zisk,
- vyhrál v kurzových sázkách více než 50 tisíc za rok (součet všech výher po odpočtu všech vkladů), podobné je to u dalších hazardních her kromě loterií a tombol (podrobně: změny ve zdanění výher)
- měl kromě tuzemského zaměstnavatele příjmy i od zaměstnavatele v cizině,
- má dluh na dani z příjmů nebo neoprávněně získal daňový bonus a jeho zaměstnavatel to nahlásil finančnímu úřadu,
- porušil podmínky daňového zvýhodnění u životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření (tedy když smlouvu vypověděl předčasně).
Zaměstnanec, který podává přiznání sám, požádá zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2024, které pak přiloží k daňovému přiznání. V přiznání uvádí všechny své zdanitelné příjmy – včetně těch, z nichž mu zaměstnavatel už odvedl zálohu na daň..
Zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami a měli v roce 2024 příjmy pouze ze zaměstnání, můžou využít zkrácený daňový formulář na dvě stránky. Dostupný je i elektronicky přes portál Moje daně.
Příjmy zdaněné srážkovou daní
Daňové přiznání není nutné podávat v případě, že se loni všechny vaše příjmy danily srážkovou daní.
Srážková daň se strhává například z úroků z bankovních účtů, stavebního spoření, dluhopisů, tuzemských dividend nebo podílů na zisku. A také z příjmů z výher v loteriích (typicky Sportka), pokud nejsou osvobozené od daně. Někdy se srážková daň uplatňuje také na příjmy z dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a na autorské honoráře.
Příjmy z dohod zdaněné srážkovou daní můžete do daňového přiznání zahrnout dobrovolně. Pokud jste v loňském roce měli v součtu jen nízké příjmy, vyplatí vám finanční úřad sraženou daň zpět. Díky započtení příjmů zdaněných srážkovou daní totiž víc nebo i plně vytěžíte nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Potvrzení o příjmech vám vydá zaměstnavatel, přiložíte ho k daňovému přiznání.
Podrobně: Práce na dohodu v roce 2024 – jak na daně a odvody
Co není předmětem daně?
O některých příjmech říkáme, že vůbec nejsou předmětem daně. Neodvádí se z nich daň, ani se nezanášejí do daňového přiznání. Přiznání kvůli nim podávat nemusíte. Pokud růžový formulář odevzdáváte z jiného důvodu, tyto příjmy do něj nepíšete. Jde o:
- úvěry a zápůjčky (s výjimkami uvedenými v zákoně),
- příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácími pracemi za stravu a ubytování (au-pair),
- pro zaměstnance nejsou předmětem daně příjmy z cestovních náhrad, poskytnuté pracovní oděvy a podobně,
- doplatky za léky, které vám vrátila zdravotní pojišťovna kvůli překročení limitu,
- příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
- příjem plynoucí z odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem,
- příjem plynoucí ze spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva, které je Česká republika povinna uhradit,
- příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
- příjmy získané převodem majetku od osoby blízké, která byla zemědělským podnikatelem a předčasně ukončila provozování zemědělské činnosti,
- příjmy z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů,
- příjmy získané restitucí.
Přesný seznam příjmů, které nejsou předmětem daně, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů.
Co je od daně z příjmů osvobozené?
Některé příjmy jsou osvobozené od daně. Nepřiznávají se, ani nedaní. U některých je ale osvobození vázané na určité podmínky.
Za rok 2024 jsou osvobozené především:
- příjmy z prodeje rodinného bytu či domu, včetně souvisejícího pozemku, pokud ho prodejce vlastnil nejmíň dva roky a nejmíň dva roky bezprostředně před prodejem v nich měl bydliště, případně tam bydlel kratší dobu, ale peníze z prodeje využil na své bytové potřeby,
- příjmy z prodeje nemovitosti, bytů nebo nebytových prostor, ve kterých nebydlíte, pokud byla doba mezi nabytím a prodejem delší než pět let (u nemovitostí pořízených od roku 2021 se takzvaný časový test prodloužil na deset let); když nemovitost zdědíte v řadě přímé, započítává se i doba, kdy nemovitost vlastnil zemřelý příbuzný,
- příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku (motorová vozidla, lodi a letadla jsou osvobozena, když mezi nabytím a prodejem uplynul aspoň rok),
- přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy,
- přijatá plnění z pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem),
- plnění z pojištění osob, kromě pojištění pro případ dožití,
- dávky úrazového pojištění,
- ceny z veřejných, reklamních či sportovních soutěží v hodnotě nepřevyšující částku 10 000 Kč,
- výhry z loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 50 000 Kč (limit výrazně klesl),
- hazardní hry provozované na základě zákona, pokud rozdíl mezi úhrnem výher a vkladů nepřesahuje 50 000 Kč (limit výrazně klesl),
- příjmy sociálního charakteru – tedy dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění (důchody za rok 2024 se nedaní do roční výše 680 400 Kč ročně, což je v přepočtu 56 700 Kč měsíčně), státní sociální podpora, sociální zabezpečení, dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi,
- odměny vyplacené za odběr krve a jiných biologických materiálů,
- výživné,
- stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy,
- výpomoc od zaměstnavatele (například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance),
- příspěvky nadací, nadačních fondů a občanských sdružení,
- příjmy nabyté dědictvím nebo odkazem,
- příjmy nabyté darem od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, případně od osoby, se kterou jste žili nejméně po dobu jednoho roku před obdržením daru v společné domácnosti,
- příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem cenného papíru při jeho prodeji dobu tří let; pokud celkové příjmy (nikoli zisky) z prodeje cenných papírů loni nedosáhly limitu 100 tisíc korun, tříletý časový test dodržet nemusíte.
Celý seznam osvobozených příjmů najdete v § 4 zákona o daních z příjmů.
Pozor: Osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun musíte nahlásit finančnímu úřadu, bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání. Typicky jde o dary, dědictví, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat nemusíte příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou zanesené v katastru nemovitostí.
Oznamovací povinnost byste měli splnit do termínu pro podání daňového přiznání, tedy do začátku dubna, případně do začátku května (při elektronickém podání) nebo začátku července (při využití poradce).
Oznámení nemá předepsaný tiskopis – můžete ho učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky. Musí obsahovat údaj o výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum nabytí (v případě dědictví datum, kdy skončilo dědické řízení). Zájemci můžou využít vzor tiskopisu, který připravilo ministerstvo financí.
Psali jsme podrobně: Kdy nahlásit příjmy osvobozené od daně
Na co ještě nezapomenout
Daň z příjmů se odvádí také z peněz vydělaných pronájmem nemovitostí a movitých věcí. Musíte je tedy zanést do daňového přiznání. Výjimkou je příležitostný pronájem movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok – ten se nepřiznává ani nedaní.
Daní a přiznávají se také příjmy z kapitálového majetku, tedy příjmy plynoucí z toho, že máte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Typicky jde o dividendy z akcií, úroky ze spořicích účtů nebo termínovaných vkladů nebo úroky z půjček, které jste někomu poskytli. Patří sem třeba také plnění ze soukromého životního pojištění. Velká část těchto příjmů se nicméně daní srážkovou daní – pak nemusíte daňové přiznání řešit.
Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou ale dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu. Podrobně v samostatném článku: Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi
Zisk z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se daní, přestože jste je drželi déle než tři roky. Na rozdíl od akcií u nich nemůžete využít takzvaný časový test. Od letoška lze sice daňové úlevy využít i na kryptoměny, pro příjmy za rok 2024 ale platí ještě přísnější pravidla.
Do kdy podat daňové přiznání za rok 2024
Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2024 končí v úterý 1. dubna 2025. V praxi se to týká hlavně případů, kdy přiznání podáváte v papírové podobě. Za ni se považuje i formulář, který jste sice nejdřív vyplnili na počítači, ale pak jste si ho vytiskli a finančnímu úřadu ho odevzdali (poslali) na papíře.
Kdo podá přiznání online, získává o měsíc delší základní lhůtu. Přiznání v elektronické podobě tak letos stačí podat do pátku 2. května.
Zájemce o delší lhůtu nemusí dopředu nic hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Online forma je tak zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání včas. Pozor: formálně nejde o odložení lhůty pro podání přiznání, ale jenom o prominutí případných sankcí spojených s jeho pozdějším podáním i se zaplacením daně. Rozdíl? Kdo to nestihne ani do konce prodlouženého termínu, tomu se napočítají sankce hned od původního.
Podnikatelé, kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podávat daňové přiznání elektronicky – pokud se týká jejich podnikání. Ke splnění této povinnosti lze využít přímo datovou schránku, není to ale jediná možnost. Jsou i jiné alternativy – třeba prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+), do kterého se přihlásíte takzvanou identitou občana (bankovní identita, eObčanka s čipem, služba Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, I.CA identita s čipovou kartou, NIA ID…). Použít lze také aplikaci EPO nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Přiznání však musí být ve formátu XML, ne PDF, upozorňuje Finanční správa. Podrobnosti popisuje Generální finanční ředitelství v metodickém pokynu.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má na odevzdání přiznání čas do 1. července. Využití služeb poradce už nemusíte předem oznamovat finančnímu úřadu.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
redakce Peníze.CZ
Jsme největší web o osobních financích v Česku. Přinášíme aktuality, praktické návody, kalkulačky a další přehledy. Do rodiny vydavatelství NextPage Media s námi patří i Finmag, Heroine a Footbal Club. Můžete nás sledovat... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem