Minimální mzda se od začátku roku 2023 zvýšila o 1100 korun na 17 300 korun měsíčně hrubého při pracovní době 40 hodin týdně. V hodinovém vyjádření stoupla o 7,40 Kč na 103,80 Kč.
Od státem stanovené minimální mzdy se odvíjejí i některé další limity. Právě na ně se teď podíváme podrobněji:
Přivýdělek uchazeče o zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce, si může legálně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy. Limit pro takzvané nekolidující zaměstnání se tedy pro rok 2023 zvyšuje na 8650 Kč měsíčně (v roce 2022 dosahoval 8100 Kč).
Podmínkou pro takový přivýdělek zůstává, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti – současně s ní si totiž nelze legálně vydělat ani korunu. Nekolidující zaměstnání proto většinou přichází ke slovu až po vyčerpání podpory.
Proč by měl pracující člověk dál zůstávat v oficiální evidenci uchazečů? Pomineme-li zájem, aby mu úřad práce zprostředkoval lepší zaměstnání, je hlavní výhodou to, že za uchazeče platí zdravotní pojištění stát.
Uchazeč si může přivydělávat formou pracovní smlouvy (pracovního poměru) nebo dohody o pracovní činnosti, nikoliv už prostřednictvím dohody o provedení práce.
Aspoň stručně musíme připomenout i další dvě změny limitů týkajících se přivýdělků, přestože nesouvisejí ani se zvýšením minimální mzdy, ani s evidencí uchazečů o práci:
U dohody o pracovní činnosti se od roku 2023 zvyšuje limit, od něhož se platí sociální a zdravotní pojištění, na 4000 korun (v předchozích dvou letech byla hranice 3500 Kč). Do hrubého výdělku 3999 Kč se tedy pojistné neodvádí. Roste také limit pro srážkovou daň. Nově ji lze u DPČ uplatnit, pokud příjem nepřesáhne 4000 Kč hrubého za měsíc (dosud 3500 Kč) – nad tuto hranici se odvádí daň zálohová. Psali jsme podrobně: DPČ a DPP 2023
Lidé, kteří mají roční příjmy do 50 tisíc korun, nebudou muset podávat daňové přiznání. Limit se zvýší z dosavadních 15 tisíc – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů. Pro zaměstnance (kteří v předchozím roce měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele – nebo sice od víc, ale postupně) stoupne limit pro jiné zdanitelné příjmy z šesti na 20 tisíc korun. Vyšší limity lze poprvé využít pro příjmy za rok 2023 – týká se tedy až daňového přiznání podávaného v prvních měsících roku 2024. Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc za rok. Podrobně: Vyšší limit pro daňové přiznání
Školkovné
„Sleva za umístění dítěte“ umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.
Sleva, zkráceně nazývaná školkovné, může za celý kalendářní rok dosáhnout maximálně částky měsíční minimální mzdy. Od daní za rok 2022 si tak lze odečíst až 16 200 Kč, zatímco od daní za rok 2023 to bude až 17 300 Kč.
Z daní si můžete odečíst jenom skutečné výdaje, jejich výši potvrzuje provozovatel školky. Zmíněný limit tedy není paušálem, na který má automaticky nárok každý rodič.
Daňový bonus u slevy na dítě
Zatímco běžné slevy (na poplatníka, manželku...) můžete odečíst od daně jenom do výše vypočtené daňové povinnosti, u takzvaného zvýhodnění na vyživované dítě lze využít i daňový bonus.
Jde o situaci, když se po odečtení slevy dostanete „do minusu“ – nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost. Vzniklý rozdíl se stává bonusem. Díky němu nejenže nezaplatíte žádné daně, ale ještě od státu něco získáte.
Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2022 je to tedy 97 200 Kč, pro rok 2023 se spodní hranice zvýší na 103 800 Kč.
Od roku 2021 už výplata bonusu není zastropovaná. O zrušení limitu 60 300 korun rozhodli poslanci v rámci daňového balíčku. Na víc peněz od státu tak mohou dosáhnout hlavně rodiče se čtyřmi a více dětmi.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Takzvané osoby bez zdanitelných příjmů musí platit zálohu na zdravotní pojištění jako 13,5 % z částky minimální mzdy. Pro rok 2023 se záloha zvyšuje na 2336 Kč, zatímco v roce 2022 to bylo 2187 Kč.
Jde o osoby, které nemají žádný zdanitelný příjem (ze zaměstnání nebo podnikání), ale současně nepatří do kategorie, za níž platí zdravotní pojištění stát. Patří sem hlavně:
- student starší 26 let,
- student školy, která není ministerstvem uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině apod.),
- žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let (jestliže nepobírá žádný důchod nebo není v evidenci uchazečů o zaměstnání),
- člověk, který má jenom příjmy nepodléhající dani z příjmů – například na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, nebo na dohody o pracovní činnosti s příjmem nedosahujícím v kalendářním měsíci výše 4000 Kč (od roku 2023 se hranice u DPČ zvyšuje z předchozích 3500 Kč),
- člověk, který má jenom příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo takzvané ostatní příjmy (např. z příležitostných činností, z příležitostného nájmu movitých věcí, z převodu nemovité věci apod.),
- nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,
- student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat.
Zdanění důchodu
Důchody jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy.
V roce 2023 tak budou od daně osvobozeny důchody do roční výše 622 800 Kč (v průměru 51 900 Kč měsíčně), zatímco v roce 2022 to bylo 583 200 Kč.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem