Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2021 skončila v pátek 1. dubna 2022.
Když podáte přiznání elektronicky, máte o měsíc delší lhůtu: končí v pondělí 2. května – první pracovní den v květnu. Dopředu nemusíte nic hlásit. Prostě nepodáte přiznání do začátku dubna, ale později.
Elektronická forma je zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli včas odevzdat papírové přiznání. Bez počítače už se sice neobejdou, nicméně za elektronické je považováno i podání, které vyplní a pošlou přes aplikaci EPO bez ověřeného podpisu či identity. Podmínkou je, že ho pak do pěti dnů potvrdí přes takzvaný e-tiskopis podání (ten aplikace nabídne k vytištění, podpisu a doručení na finanční úřad klasicky na papíře).
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce, má čas do 1. července. Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.
Do kdy zaplatit daň? Když podáte přiznání jakoukoliv formou nejpozději 1. dubna, musíte nejpozději 1. dubna také zaplatit případný nedoplatek. Nezáleží na tom, jestli jste přiznání odevzdali na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se nicméně počítá až od čtvrtého kalendářního dne, tedy od 5. dubna. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá „toleranční lhůta“ v praxi ještě delší.
Pokud přiznání podáte elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, posouvá se splatnost daně na 2. května. A když přiznání podá poradce mezi 2. dubnem a 1. červencem, stačí daň zaplatit 1. července.
Základní sleva na poplatníka se pro příjmy za rok 2021 zvýšila o tři tisíce na 27 840 korun.
Sleva na druhé dítě stoupla na 22 320 Kč za rok, u třetího a každého dalšího dítěte na 27 840 Kč. Při rozdělení na měsíce stoupla sleva na druhé dítě na 1860 Kč, na třetí a každé dítě na 2320 Kč. Sleva na první dítě – 15 204 Kč ročně, tedy 1267 Kč měsíčně – zůstává stejná jako před rokem.
Výplata daňového bonusu na dítě už není zastropovaná: zatímco dříve mohl pracující rodič dostat zpátky maximálně 60 300 korun za rok, nově může získat celý bonus bez omezujícího limitu. Další podmínka se nemění: na bonus může dosáhnout jenom ten, kdo měl příjmy ze zaměstnání nebo podnikání odpovídající aspoň šestinásobku minimální mzdy. Pro přiznání za rok 2021 se tedy hranice zvýšila na 91 200 Kč.
Limit pro odpočet úroků z hypoték od základu daně je od roku 2021 poloviční. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí limit 300 tisíc. Když budeme přesnější: Není rozhodující, kdy jste podepsali smlouvu o hypotéce nebo úvěru za stavebka, ale kdy došlo „k obstarání bytové potřeby“ financované z konkrétního úvěru. Pokud jste si takovou potřebu obstarali až po 1. lednu 2021, týká už se vás nižší limit 150 tisíc.
Dosud byl od daně z příjmů osvobozený prodej nemovitosti po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 se časový test prodlužuje na deset let. Zpřísnění se vztahuje až na nemovitosti pořízené od začátku roku 2021. Z prodeje dříve než po deseti letech se nemusí platit daň, jestliže příjem použijete na obstarání vlastní bytové potřeby – například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji. Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na obstarání vlastní bytové potřeby.
Získání peněz z prodeje (které pak chcete využít obstarání vlastní bytové potřeby) je potřeba oznámit finančnímu úřadu, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
Maximální výše školkovného, kterou si můžete odečíst z daní, stoupla na 15 200 Kč (pro příjmy za rok 2021).
Dary, které jste věnovali na zákonem uvedené účely, si můžete výjimečně odečíst až do 30 procent základu daně místo standardního limitu 15 procent (u fyzických osob).
Výrazně nadprůměrné výdělky, spadající dříve pod takzvanou solidární přirážku, se nově daní vyšší sazbou 23 %. Ta se vztahuje pouze na část základu daně přesahující limit: ročně jde o 48násobek průměrné měsíční mzdy – pro příjmy za rok 2021 je to tedy přes 1,7 milionu korun (v průměru skoro 142 tisíc za měsíc). Příjmy pod tento limit se daní základní 15% sazbou. Progresivní sazba 23 % se na rozdíl od dosavadní solidární přirážky vztahuje i na jiné příjmy než ze zaměstnání nebo podnikání. Typicky se dotkne i příjmů z pronájmu, dividend, úroků nebo neosvobozených prodejů cenných papírů, pokud přesáhnou zmíněný roční limit.
Podnikatelé se poprvé mohli dobrovolně přihlásit do systému, kdy na účet finančního úřadu posílali jedinou paušální částku – v roce 2021 to bylo 5469 korun Kč, pro rok 2022 se zvyšuje na 5994 Kč. Nemusí pak podávat přiznání a přehledy, současně tím ale přijdou o všechny odpočty a daňové slevy, které by si jinak mohli uplatnit právě v daňovém přiznání.
Hranice osvobození důchodů od daně za rok 2021 se zvýšila na 547 200 Kč ročně (v průměru 45 600 měsíčně).
I při vyplňování daňového přiznání za rok 2021 lze využít odečitatelné položky a daňové slevy.
Základ daně – tedy loňské příjmy po odečtení souvisejících výdajů – si nejdřív můžete snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně. Týkají se třeba spoření na penzi se státním příspěvkem, životního pojištění nebo hypotéky. Po snížení základu o nezdanitelné části si předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů. Tu si pak ještě můžete snížit o daňové slevy. Přinejmenším o slevu na poplatníka.
Přiznání k dani z příjmů podává v zásadě každý, kdo měl loni příjmy vyšší než patnáct tisíc korun – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů. Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 6000 korun. O daňový přeplatek mohli žádat přes zaměstnavatele – podrobnosti jsme popsali v článku o ročním zúčtování daní.
Přiznání nepodávají podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně. Jsou tu ale výjimky: typicky když podnikatelé přestali splňovat podmínky pro paušální daň, nebo když mají další příjmy ze zaměstnání, nebo třeba když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 15 tisíc.
Přiznání není nutné podávat kvůli příjmům, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou třicet tisíc korun za rok.
Podrobně:
Daňové přiznání se vám vyplatí podat, jestliže jste loni byli zaměstnaní jenom část roku, zatímco zbytek času jste byli třeba na mateřské, v důchodu, studovali nebo hledali si jinou práci.
Základní daňovou slevu na poplatníka totiž lze využít vždycky v celé výši, což u příjmů za rok 2021 dělá 27 840 korun ročně – bez ohledu na to, jak dlouho loni vaše výdělečná činnost trvala.
Jestli jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jen poměrná část), máte nárok na „vratku“ daně od finančního úřadu.
Jestli letos vyplňujete přiznání poprvé, nebo si prostě úplně nevěříte, máme pro vás praktický návod:
Termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od data podání daňového přiznání. Máte je odevzdat do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání přiznání.
Takže: Když podáte daňové přiznání jakoukoliv formou nejpozději 1. dubna, musíte odevzdat přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu nejpozději 2. května. Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 2. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy na začátku června. Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
A když přiznání podá poradce mezi 2. dubnem a 1. červencem, stačí přehled pojištění odevzdat nejpozději 1. srpna. A i tady je potřeba uhradit případný nedoplatek do osmi dnů od podání přehledu.
Vyplňte si daňové přiznání online
Největší chybou je poctivě přiznávat příjmy, odpoví nejspíš řada z vás. Ale teď vážně: Jaké chyby ohledně přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle ohlasů čtenářů a zkušeností pracovníků finančních úřadů.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
