Zdroj: Shutterstock
Přiznání k dani z příjmů za rok 2020 stačí podat o měsíc později oproti standardnímu termínu. Jde o mimořádné prodloužení kvůli koronavirovým omezením – podobně jako před rokem.
V papírové podobě je tedy potřeba podat přiznání nejpozději 3. května (první pracovní den v květnu). Když podáte přiznání elektronicky, máte čas do 1. června. Od letoška totiž platí, že při elektronickém podání se lhůta prodlužuje o měsíc.
Pozor: Stejně jako loni nejde formálně o odložení lhůty pro podání přiznání, ale jenom o prominutí případných sankcí spojených s jeho pozdějším podáním i se zaplacením daně. V čem je rozdíl? Kdo to nestihne ani do konce prodlouženého termínu, tomu se napočítají sankce hned od původního.
Jestli máte zájem o prodloužení lhůty, nemusíte dopředu nic hlásit. Prostě nepodáte přiznání do začátku dubna či května, ale později. Jenom pozor na to, že když ho nestihnete podat ani do 3. května, zbývá už pak jedině elektronická forma (do 1. června), nebo daňový poradce.
To, že využijete služeb poradce, není od letoška nutné předem oznamovat finančnímu úřadu. Standardní termín pro podání přiznání poradcem – do začátku července – se nemění.
Na čase pro vrácení případného přeplatku se nic nemění: Finanční úřad na to má třicetidenní lhůtu. Pro přiznání, které podáte v základním termínu (nejpozději 1. dubna), začíná běžet 2. dubna, i kdybyste odevzdali formulář už v únoru. V praxi většinou dostanou přeplatek dřív ti, kdo podali přiznání s předstihem – šanci mají už v první polovině dubna, zatímco ostatní někdy čekají až do začátku května.
I ten, kdo letos nestihne podat přiznání nejpozději 1. dubna a využije odklad, nebude muset čekat na vrácení přeplatku déle než měsíc. Třicetidenní lhůta se začne počítat prakticky okamžitě po přijetí formuláře finančním úřadem. Kdo podá přiznání třeba 15. dubna, měl by se dočkat přeplatku nejpozději v polovině května.
Od letošního roku stoupla hranice, pod níž se přeplatek (až na výjimky) nevrací. Do loňska to bylo 100 korun, nově jde o 200 korun. Drobné se sice neztratí, ale stát vám je automaticky vrátí až poté, co v součtu překonají oněch 200 korun.
Letos přibyla jednodušší možnost, jak přiznání podat elektronicky: nový portál Moje daně, který po mnoha letech příprav zprovoznila finanční správa. Dostupnější než dřív je hlavně přihlášení a odeslání, zatímco samotný formulář zůstal stejně složitý. Podrobnou recenzi jsme přinesli krátce po spuštění.
„Online finanční úřad“ má umožnit snadné odeslání přiznání přes internet – bez toho, aby si běžný člověk musel nejdřív něco složitě zařídit a připlácet si za to. Nově stačí bankovní identita – tedy v zásadě stejné údaje jako pro vstup do internetového bankovnictví. Bohužel ji zatím mohou využít jenom klienti dvou největších bank: České spořitelny a ČSOB. Během března nebo dubna by se měly přidat Komerční banka, Air Bank, Moneta a snad i Fio.
Úrok z prodlení při pozdní platbě daně vznikne od letoška už od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti, doteď to bylo počínaje pátým pracovním dnem. U samotného podání přiznání zůstala pětidenní tolerance beze změny.
Zároveň však stoupne minimální hranice pro vymáhání pokuty: Do loňska se pokuta platila, až když dosáhla 200 korun, nově to je dokonce 1000 korun. Pokuta se počítá jako 0,05 procenta daně za každý den – to je pro představu třeba pět korun denně za každých deset tisíc korun na dani. U drobných zpoždění tak většina lidí nepozná změnu. Navíc tady oproti dřívějšku vznikne mnohem větší prostor: místo pěti dnů budou mít opozdilci k dobru celý měsíc – akorát pak musí poslat přiznání přes internet.
Úroky z prodlení, které přijdou ke slovu při pozdním zaplacení daně, klesnou. Dříve se počítaly jako čtrnáct procentních bodů nad úroveň repo sazby ČNB, nově jde jenom o osm bodů nad repo sazbu na začátku kalendářního pololetí. Tím se sjednotí s úroky z prodlení podle občanského zákoníku. Podle aktuálních čísel by tak úrok klesl z celkových 16 % na 10 %.
Minimální částka pro vymáhání úroků se zvyšuje z 200 na 1000 korun. Pod tuto hranici se tedy úrok ani nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit. Částka se počítá jako součet „u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok“.
Zmírní se i pokuta pro ty, kteří musí podávat přiznání nebo jiné oznámení finanční správě elektronicky, především kvůli zprovozněné datové schránce. Dříve byla automaticky 2000 korun. Kdo má online komunikaci povinnou ze zákona, má nově platit 1000 korun, a to až když neodstraní „vadu podání“ ani po výzvě finančního úřadu. A kdo si datovou schránku zařídil dobrovolně, nebude už muset platit žádnou pokutu.
Nově se počítá s možností individuálního prominutí pokuty za opožděné přiznání. Při vyřizování takové žádosti by měl finanční úřad zohlednit, zda pokuta není tvrdá vzhledem k ekonomickým nebo sociálním poměrům žadatele.
Od základu daně si můžete odečíst hodnotu darů, které jste loni věnovali na zákonem uvedené účely. Vedle klasické charity sem patří třeba kultura, školství, ekologie nebo tělovýchova. Podmínkou je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Cenu těchto darů si pak odečtete od základu daně – letos maximálně do výše 30 procent tohoto (původního) základu. Limit se pro zdaňovací období let 2020 a 2021 kvůli koronaviru výjimečně zvýšil ze standardních 15 procent.
Podnikatelé si tentokrát mohou snížit základ daně z příjmů také o „výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v souvislosti s pandemií koronaviru na humanitární a obdobné účely“, a to v období od 1. března do 31. prosince 2020. Jde nejenom o přímou pomoc, například při výrobě roušek, ale i další dary podle v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních u příjmů. Mimořádně je lze uplatnit mezi standardními výdaji na podnikání, tedy nad rámec limitů pro dary.
S růstem minimální mzdy se pravidelně mění hranice příjmů pro vznik nároku na daňový bonus. Na daňový bonus můžete dosáhnout, pokud jste měli příjmy ze zaměstnání nebo podnikání nejméně ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro příjmy za rok 2020 tak platí hranice 87 600 Kč, zatímco pro rok 2019 to bylo 80 100 Kč.
Skončí zastropování bonusu. Dosud bylo možné ho uplatnit pouze do hodnoty 60 300 Kč, od letošního roku už limit neplatí, takže se bonus bude vyplácet bez omezení. Změna se však promítne až do příjmů za rok 2021. Pro přiznání za příjmy v roce 2020 ještě zůstává v platnosti limit strop 60 300 Kč.
Limit pro odpočet hypoték od základu daně je od roku 2021 poloviční. Daňového přiznání za rok 2020 se to až na zcela ojedinělé případy ještě nedotkne. A i potom se nový strop 150 tisíc korun ročně uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc.
Když budeme přesnější: Podle zákona není rozhodující, kdy jste podepsali smlouvu o hypotéce nebo úvěru za stavebka, ale kdy došlo „k obstarání bytové potřeby“ financované z konkrétního úvěru. Pokud jste si takovou potřebu obstarali až po 1. lednu 2021, týká už se vás nižší limit, tedy 150 tisíc.
Co tento klíčový pojem znamená, jsme podrobně vysvětlili v samostatném článku. Píšeme tam také o prodloužení takzvaného časového testu při prodeji nemovitostí.
Maximální výše roční „sleva za umístění dítěte“ odpovídá měsíční minimální mzdě. Pro příjmy za rok 2020 se tedy zvyšuje na 14 600 Kč. Jde o strop, ne paušál. Z daní si proto můžete odečíst vždycky jenom skutečné výdaje. Jejich výši vám potvrdí provozovatel školky.
Úměrně růstu průměrné mzdy se každoročně zvyšuje limit pro platbu takzvané solidární daně. Pro příjmy za rok 2020 stoupl na 1 672 080 korun ročně z předchozích 1 569 552 korun (jde o 48násobek průměrné měsíční mzdy).
Zrušení superhrubé mzdy a s tím související nahrazení solidární přirážky klasickou progresivní sazbou se dotkne až příjmů za rok 2021.
Důchody jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy. Za rok 2020 se tak hranice osvobození důchodů zvyšuje na 525 600 Kč ročně (v průměru 43 800 měsíčně).
Každý, kdo měl v předchozím roce nějaké zdanitelné příjmy, může využít základní slevu na poplatníka. A to v plné výši, což za rok 2020 znamená stále ještě 24 840 korun – stejně jako v předchozích letech.
Pro příjmy za rok 2021 se základní sleva zvyšuje o tři tisíce na 27 840 korun ročně (o 250 Kč na měsíc), počínaje rokem 2022 pak stoupne na 30 840 korun ročně. Zatímco zaměstnanci to poprvé poznali už ve výplatě za leden, podnikatelé si vyšší slevu uplatní až při podání přiznání za rok 2021, tedy v prvních měsících roku 2022.
Zatím není jasné, jak se posune termín pro odevzdání přehledů pro sociální a zdravotní pojištění. Jedna změna je však jistá dávno: Stát odpustil podnikatelům minimální zálohy za březen až srpen 2020.
Odpuštění záloh vyplývá přímo ze zákona. Bylo tedy automatické, a to pro všechny – bez ohledu na formu, rozsah nebo obor podnikání. Doplácet pojištění za březen až srpen budou jen ti, kdo mají vyšší příjem a dostanou se nad úroveň minimálních záloh. I oni ale doplatí jenom rozdíl mezi minimálními a skutečnými platbami.
Podnikatelé se nemusí obávat, že by kvůli půlročnímu výpadku plateb sociálního pojištění měli v budoucnu nižší důchod. Doba od března do srpna se dál započítává pro nárok na důchod, respektive jeho výpočet. V budoucnu k ní tedy stát přihlédne stejně, jako kdyby sociální pojištění za březen až srpen zaplatili.
Přiznání za rok 2020 se nedotkne ani další novinka: takzvaná paušální daň (paušální režim). Tu lze využít až počínaje příjmy za rok 2021.
Podnikatelé se letos dobrovolně mohli přihlásit do systému, kdy budou na účet finančního úřadu posílat jedinou paušální částku – letos 5469 korun měsíčně. Z toho 100 korun tvoří samotná daň z příjmů, zbytek pak minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent a minimální záloha na zdravotní pojištění. Využitím paušální daně pro rok 2021 přijde podnikatel o všechny odpočty a daňové slevy, které by si jinak mohl uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021.
Kdo chce dál využívat dosavadní způsoby, především výdajové paušály (procento z příjmů podle druhu podnikání) nebo skutečné výdaje (daňovou evidenci), může u nich zůstat – nemusí nic hlásit.
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
| Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
