Na dnešek připadá Den daňové svobody podle výpočtů Liberálního institutu. Češi tak přestávají vydělávat „na stát“, tedy na pokrytí výdajů, které za ně platí stát a další veřejné instituce. Po zbytek roku už budou vydělávat „na sebe“ a tedy sami rozhodovat, na co peníze použijí.
„Pro stát letos pracujeme 148 dní. Oproti loňskému roku jsme si tak pohoršili o téměř celý týden. I tak jde o třetí daňově nejsvobodnější rok za dobu, od kdy Liberální institut tento pomyslný zlom počítá,“ říká jeho ředitel Martin Pánek. Teprve potřetí od roku 2000 oslavíme Den daňové svobody v květnu.
Za zhoršení oproti loňsku může především zpomalení hospodářského růstu. Institut totiž neměří celkovou daňovou zátěž, ale počítá s poměrem veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. To ukazuje, kolik dní musí daňoví poplatníci odpracovat, aby bylo možné pokrýt všechny veřejné výdaje – například na zdravotnictví, dopravu, sociální dávky včetně důchodů nebo třeba vzdělání. Institut vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Za každých 20 tisíc korun měsíčně, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 13 434 korun,“ dodává Pánek.
Z členských zemí OECD nastal letos nejdřív Den daňové svobody v Irsku (5. dubna), pak jej přivítali v Litvě a Švýcarsku (shodně 3. května). Naopak nejdéle si na něj počkají ve Francii (22. července), ve Finsku (9. července) a v Belgii (7. července).
Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky (podíl celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu), připadne letošní Den daňové svobody na 23. června, což je o den dřív než před rokem.
„Metodiku společnosti Deloitte lze označit jako přesnější. V jejím výpočtu je na rozdíl od Liberálního institutu zahrnuto opotřebení kapitálu a zároveň je zohledněn původ příjmů. Díky tomu přesněji kalkuluje dopad daňové zátěže přímo na české občany. Smutnou zprávou této metodiky však je skutečnost, že podle ní lidé pracují na stát skoro stejně dlouho jako sami na sebe,“ říká Štěpán Křeček, ekonom společnosti BH Securities.
Ještě v pátek obhajovala snížení DPH na točené pivo. V pondělí vysvětlovala, jak zvýšení spotřební daně ochrání občany před nezdravým alkoholem, hazardem i tabákem. Dvojí pohled má ministryně financí i na růst mezd.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
