Opakování je matkou moudrosti. Spěch a nesoustředěnost nebo naopak přílišná laxnost matkami pokut za špatně vyplněné či pozdě odevzdané přiznání. Prosvištíme si tedy ještě jednou důležitá pravidla a připomeneme, co všechno je letos jinak než loni.
Pro začátek: na přísnější podmínky, které protlačila vláda v rámci úsporného daňového balíčku na konci loňského roku, teď zapomeňte. Ty se vás dotknou napřesrok, až budete podávat daňové přiznání za rok 2013. Letos ještě platí mírnější stará pravidla, ba – oproti loňsku si někteří dokonce trochu přilepší, zejména díky velkorysejším slevám na dani. Mírnější budou i sankce za to, když se s daňovým přiznáním opozdíte.
Pokud jde o to, pro koho platí povinnost „přiznat se“ – rozuměj podat daňové přiznání k dani z příjmu – oproti loňsku se na pravidlech nic nemění. Rozepsali jsme to podrobně:
Na dani z příjmu i letos odvedete patnáct procent ze základu daně. Ten tvoří rozdíl mezi vašimi příjmy a výdaji, které jste prokazatelně vynaložili na jejich dosažení. Ačkoli – buď můžete počítat se skutečnými výdaji, pokud jste vedli evidenci a shromažďovali účty, nebo můžete využít takzvaného výdajového paušálu. Jeho výše závisí na tom, jaká je povaha vašeho podnikání. Podrobněji jsme psali v lednu:
Jaké termíny zaškrtnout v kalendáři
Pokud nevyužíváte služby daňového poradce, máte na odevzdání daňového přiznání letos čas do druhého dubna. Stačí ovšem, když do tohoto termínu daňové přiznání (prokazatelně) odešlete nebo finančnímu úřadu oznámíte, že využijete služeb daňového poradce (v takovém případě se vám lhůta pro podání přiznání o tři měsíce prodlouží, v kalendáři byste si tedy měli zakroužkovat druhého července). Pokud se s odevzdáním daňového přiznání neopozdíte o víc než pět pracovních dní, finanční úřad přimhouří oči a projde vám to bez sankcí.
Ve stejný termín (tedy druhého dubna) je daň splatná – čili byste ji měli do tohoto data zaplatit, a to buď osobně přímo na pokladně finančního úřadu, nebo bankovním převodem na jeho účet. Pokud peníze dojdou na účet finančního úřadu do čtyř pracovních dnů od uvedeného termínu, vejdete se ještě do „ochranné lhůty“ a nikdo vám hlavu neutrhne, sankce se vám vyhnou.
Kdo si proti loňsku polepší
Polepší si v podstatě každý, kdo daň z příjmů platí. Oproti předešlému roku se totiž zvyšuje daňová sleva na poplatníka – čili suma, kterou si může každý daňový poplatník od základu daně odečíst. Opět se totiž vrací na dřívějších 24 840 korun (v předchozím zdaňovacím období byla přechodně snížena kvůli takzvané povodňové dani). Připomínáme, že se jedná o roční sumu, která se nerozpočítává na měsíce, takže ji můžete uplatnit ve stejné výši i v případě, že jste měli zdanitelné příjmy jen za určitou část roku.
Vyšší než loni je letos také daňová sleva na dítě – za každé vyživované dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti, si můžete nově odečíst až 13 404 korun (čili 1117 korun za měsíc); v případě zdravotně postiženého dítěte dvojnásobek. Na rozdíl od jiných slev na dani u slevy na dítě platí, že pokud se po jejím odečtení dostane výše vaší daně do záporných hodnot, stane se vzniklý rozdíl daňovým bonusem – který vám stát vyplatí. Maximální výše daňového bonusu letos dosahuje 60 300 korun – což je opět víc než loni. Minimální výše bonusu dělá stokorunu (pokud vám vyjde bonus nižší, stát ho nevyplatí). Na daňový bonus má ovšem nárok i v letošním roce pouze člověk, který si v daném zdaňovacím období vydělal alespoň 48 tisíc korun, přičemž se započítávají jen příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu a kapitálového majetku.
Podrobný výklad všech odečitatelných položek a daňových slev najdete v prostředním díle našeho seriálu o dani z příjmů pro letošní rok. Kromě tří zmiňovaných položek, se oproti loňsku nic nemění:
Mírnější sankce pro opozdilce
Na opozdilce, kteří odevzdali finančnímu úřadu růžový formulář po termínu, byl ještě nedávno hodně přísný bič. Letos se pravidla zmírnila. Ještě loni účtovaly finanční úřady lidem, kteří se zpožděním přiznali (třeba i nulovou) daň, pokutu, jejíž dolní hranice dosahovala pěti set korun. Jen za loňský rok stát na těchto pokutách vybral 138 milionů korun. O tom, jak vypadal postup úřadů v praxi, jste na Peníze.cz četli:
I letos platí, že pokud se s daňovým přiznáním opozdíte o víc než pět pracovních dnů, bude vám hrozit pokuta, která dělá 0,05 procenta z daňové povinnosti za každý den prodlení. V tomto případě však nespoléhejte na datum na poštovním razítku – do pěti pracovních dnů „po termínu“ už musí mít finanční úřad vaše daňové přiznání opravdu na stole.
Maximální výše pokuty za zpoždění dosahuje pěti procent z výše daně nebo 300 tisíc korun. Nově ovšem platí, že pokud pokuta nedosáhne alespoň dvou set korun, úřad vám ji vyměřovat nebude – čili vám to projde bez sankce. Minimální hranice pokuty pro opozdilce tedy letos dělá 200 korun.
Původní pětistovka zůstane jako dolní hranice pokuty v platnosti pouze pro případy lidí, kteří daňové přiznání nepodají ani poté, co je finanční úřad na pochybení upozorní. Stát chce totiž spravedlivěji rozlišovat lidi, kteří se pouze zpozdí, a ty, kteří daňové přiznání nechtějí podat vůbec.
Pokud se opozdíte s platbou daně, začne vám od pátého pracovního dne nabíhat úrok z prodlení. Jeho výše se odvíjí od repo sazby platné pro první den daného kalendářního pololetí – která je při výpočtu úroku navýšena o čtrnáct procent.
A na závěr otázka, která zajímá snad každého daňového poplatníka: Kolik státu na dani z příjmů zaplatím? Odpoví naše kalkulačka.
Sdílejte článek, než ho smažem