Důchodce a daň z příjmů

Pan Svoboda měl v roce 2011 vysoce nadstandardní roční důchod – 335 tisíc korun. To je pochopitelně víc než 288 tisíc korun, a proto se na pana Svobodu vztahuje daňová povinnost. Základem daně je 47 tisíc korun (335 tisíc – 288 tisíc). Daň ve výši 15 procent je 7050 korun. Pan Svoboda může uplatnit slevu na poplatníka ve výši 23 640 korun, kterou odečte od vypočtené daně. I přesto, že jeho daňová povinnost je nulová, pan Svoboda musí podat daňové přiznání.

Pan Matějka měl v roce 2011 důchod 188 tisíc korun. Zároveň dosáhl zisku z podnikání (příjmy - výdaje) ve výši 850 tisíc korun. Celkovým daňovým základem bude částka 1 038 tisíc korun (188 tisíc + 850 tisíc). Vypočtená 15procentní daň je 155 700 korun. Pan Matějka uplatní slevu na poplatníka 23 640 korun. Na dani z příjmu pak odvede 132 060 korun.

I přesto, že měl důchodce Matějka roční důchod nižší než 288 tisíc, bude ho muset zdanit celý, protože jeho roční příjmy přesáhly 840 tisíc korun.

Pan Novotný měl v roce 2011 důchod 320 tisíc korun. Zároveň měl v podnikání zisk 962 tisíc korun. Daňovým základem bude 1 282 tisíc korun. Daň ve výši 15 procent je 192 300 korun. Po uplatnění slevy na poplatníka ve výši 23 640 korun bude výsledná daň z příjmu 168 660 korun.

Důchod pana Novotného byl vyšší než 288 tisíc korun. Protože jeho další příjmy převýšily částku 840 tisíc korun, bude muset zdanit celý důchod, ne jen částku převyšující 288 tisíc korun.

Paní Morávková měla v roce 2011 roční důchod ve výši 160 tisíc korun. Zároveň měla ve stejném roce příjem z pronájmu ve výši 180 tisíc korun. Celkový příjem paní Morávkové byl 340 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že její souhrnné roční příjmy nepřesáhly 840 tisíc korun a ani její roční důchod není vyšší než 288 tisíc, bude danit jen příjem z pronájmu.

Paní Morávková má možnost uplatnit výdaje v paušální výši, u pronájmu je paušál 30 procent, tedy 27 tisíc korun (30 procent ze 180 tisíc). Základem daně pak bude částka 153 tisíc korun (188 tisíc – 27 tisíc). Vypočtená 15procentní daň je 22 950 korun. Paní Morávková může uplatnit slevu na poplatníka ve výši 23 640 korun. Tu odečte od vypočtené daně. V jejím případě je daňová povinnost nulová, musí však podat daňové přiznání.

Roční důchod pana Veselého je 145 tisíc korun. V roce 2011 si navíc přivydělal 17 tisíc korun prodejem nadměrné úrody jahod a jablek ze své zahrady. Zároveň sousedovi k posekání zahrady pronajal za pět tisíc korun svou výkonnou sekačku. Vzhledem k tomu, že pan Veselý měl za rok 2011 příležitostný příjem ve výši 22 tisíc korun, vztahuje se na něj daňová povinnost. Příjem z prodeje nadbytků ze zahrady (17 tisíc korun) si může snížit uplatněním paušálu 80 procent (tj. 13 600 korun).

Základem daně je tedy částka 8400 korun (3400 + 5000). Vypočtená 15procentní daň je 1260 korun. Pan Veselý uplatní slevu na poplatníka ve výši 23 640 korun. Daňová povinnost je nulová, pan Veselý však musí podat daňové přiznání.