Daň z nemovitosti se blíží. Její výši zjistíte už teď a možná vás překvapí

Finanční správa začala rozesílat údaje pro placení daně z nemovitých věcí.

Zhruba 1,1 milionu lidí obdrží údaje k platbě do datové schránky, dalších zhruba 1,1 milionu poplatníků, kteří se přihlásili k zasílání informací e-mailem, dostanou údaje k dani v první polovině května. Ostatním poplatníkům posílá finanční správa klasické složenky, těch bude celkem 1,8 milionu a ve schránce budou nejpozději do 23. května. 

„Ve všech těchto způsobech komunikace jsou platební údaje pro převod peněz včetně QR kódu pro jednoduché zaplacení mobilním telefonem,“ říká tiskový mluvčí finanční správy Patrik Madle a připomíná, že nejpohodlnějším způsobem, jak daň zaplatit, je prostřednictvím internetového bankovnictví. Zhruba 50 tisíc poplatníků platí daň ještě prostřednictvím SIPO.

Do kdy podat daňové přiznání a zaplatit? Pozor na novinku u ČSSZ

Samotnou daň musí lidé zaplatit nejpozději do 31. května, respektive do 2. června, protože poslední den v květnu připadá na sobotu.

„U vyšších částek než 5 tisíc korun se daň hradí ve dvou splátkách – první do 2. června 2025, druhá do 1. prosince 2025,“ připomíná Iveta Štochlová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.

Lidé ale mohou výši daně zjistit i v portálu Moje daně, přes sekci online finanční úřad.

Přihlásit se je možné například přes bankovní identitu nebo přes datovou schránku. Pak poplatník rozklikne svůj účet. Následně na pravé straně si v osobním daňovém kalendáři najde termín 2. června 2025 (poslední den, kdy je možné daň zaplatit) a rozklikne Termín splatnosti – daň z nemovitých věcí. Objeví se políčko Platební údaje a po rozkliknutí se objeví informace o výši daně pro rok 2025, platební údaje a pro rychlejší platbu i QR kód. V portálu se ale objeví pouze samotná výše daně bez případných přeplatků či nedoplatků z minulých období. 

Změny, které letos ovlivní výši daně

Daň z nemovitých věcí je stanovena celkovou částkou za všechny nemovité věci. Kdo vlastní více nemovitostí v jednom kraji a daň není vyšší než 5000 korun, najde v dopise jen jednu složenku s vyčíslením konečné výše daně za všechny nemovité věci.

V případě, že vlastník má nemovitosti na území různých krajů, obdrží v dopise více složenek nebo informací k platbě. 

Někteří lidé však mohou být překvapení, že letos platí jinou částku než loni. Někdo vyšší, někdo nižší. Je to proto, že od 1. ledna 2025 došlo k několika změnám u koeficientů ovlivňujících výši daně.

„V letošním roce nabyla účinnosti novela zákona o dani z nemovitých věcí, která přináší několik důležitých novinek. U daně z pozemků se nově rozšiřuje předmět daně u lesních pozemků. Mimo předmět zdanění je nyní pouze ta část pozemku, na které se nachází les ochranný nebo les zvláštního určení. K úpravě došlo i u metodiky výpočtu základu daně u zdanitelných lesních pozemků, který se nově stanoví jako součin skutečné výměry pozemku a částky 3,80 Kč,“ vysvětluje daňová poradkyně Štochlová.

Další změny platí v oblasti osvobození od daně. U zdanitelných staveb drah a na dráze, leteckých, vodních cest a přístavů užívaných v souladu s kolaudačním rozhodnutím k veřejné dopravě platí osvobození od daně pouze pro tu část, která je užívána k veřejné dopravě. Vlastníci pozemků s ekologicky významnými prvky, například se stromořadími nebo skupinami dřevin, mohou být od daně osvobozeni, pokud jsou zapsány v evidenci ekologicky významných prvků.

„Pokud lidé podnikají a část vlastního pozemku, například orné půdy, využívají jako zpevněnou plochu pro skladování nebo parkování techniky, je potřeba tuto část nově přiznat a zdanit samostatně vyšší sazbou,“ upozorňuje na další nové pravidlo Štochlová.

Připomíná také, že výši daně významně ovlivňují obce, a to prostřednictvím koeficientů. „Je zrušen koeficient 1,5, pomocí kterého mohla obec zvýšit sazbu daně pro rekreační objekty, garáže a stavby a jednotky užívané k podnikání. Změna se týká i koeficientu stanoveného podle počtu obyvatel, který již obec může pouze o jednu kategorii zvýšit, nikoli snížit, jak tomu bylo v minulosti,“ vysvětluje změny expertka.

Obce mohou stanovit místní koeficient v rozmezí od 0,5 do 5,0. Pro letošní rok řada obcí avizovala, že zvažuje snížení daně jako určitou kompenzaci prudkého nárůstu z minulého roku, kdy se v průměru daň navýšila o 80 procent.

„Ve výsledku, ale není takových obcí mnoho, ba naopak, některé obce daňovou zátěž dále zvýšily, a to zejména u nemovitostí určených k podnikání. Proto se může stát, že i když se u nemovitosti nezměnilo vůbec nic, výše daně se liší oproti loňskému roku – třeba právě kvůli rozhodnutí zastupitelstva,“ dodává daňová expertka. 

Daň by se měla změnit, apeluje studie

Podle údajů finanční správy daň z nemovitých věcí v Česku v posledních letech mírně rostla, a to jak kvůli legislativním změnám, tak právě i rozhodnutím jednotlivých obcí o zvýšení místních koeficientů. Výjimkou v mírném trendu bylo skokové téměř dvojnásobné zvýšení v roce 2024.

Více jsme o loňských změnách psali zde: Přiznání k dani z nemovitosti musí podat víc lidí. Co se změnilo

Devět z deseti Čechů chce bydlet ve vlastním, ukázal průzkum

I tak ale podle řady odborníků platí obyvatelé Česka v porovnání z jinými státy za nemovitosti málo. 

„Česko má dlouhodobě jedny z nejnižších příjmů ze zdanění nemovitostí. V 2024 šlo jen o 0,7 procenta daňových příjmů, průměr zemí EU je okolo 2,5 procenta. I podobné země (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko) vybírají touto daní v přepočtu k HDP o cca 40 miliard více než Česko a méně daní zaměstnaneckou práci. Zdanění nemovitostí přitom nemá tak negativní ekonomický efekt jako zatížení práce,“ uvádí studie Paq Research.

Ta se detailně zabývala současným nastavením daně z nemovitých věcí a došla k závěru, že: „české zdanění nemovitostí není ekonomicky efektivní. Daníme víc nemovitosti než pozemky. Daň nereflektuje ceny nemovitostí – zatěžuje nízkopříjmové vlastníky a chudé regiony. Máme neobhajitelné výjimky v danění prodejů nemovitostí a neefektivní daňovou úlevu pro hypotéky. Zdanění příjmů z pronájmu slouží k optimalizacím a nemotivuje k využívání bytů.“ 

Autoři studie z Paq Research, ve spolupráci s dalšími experty, zároveň navrhují řešení – reformu daně z nemovitosti. Ta by podle nich měla:

• soustředit se místo na zdanění budov na danění hodnoty pozemků (včetně těch zastavěných), čímž by motivovala k jejich efektivnímu využívání a zastavování proluk.
• víc se vázat nastavení daně na místní ceny, zejména pozemků. Omezila by se tím současná degresivita, tedy relativně vyšší zdanění nízkopříjmových a méně majetných vlastníků.
• myslet na zranitelné domácnosti a běžné vlastníky. Počítala by se slevou na poplatníka a aditivní slevou pro důchodcovské a jiné zranitelné domácnosti. 
• víc motivovat k využití prázdných pozemků a nevyužívaných bytových domů. Zvýšila by daňovou zátěž pro kancelářské budovy či sklady okolo velkých měst, kde by mohlo stát bydlení. 
• navýšit výběr o zhruba 15,5 miliardy korun, což by umožnilo snížit zdanění zaměstnanecké práce. Mediánová výše daně z nemovitých věcí placená domácností by se zvýšila jen z 1675 Kč na 2972 Kč ročně. Spodních 68 % domácností zaměstnanců by na tom podle autorů studie vydělalo.
• podpořit regionální rozvoj, daň z nemovitosti by byla relativně nižší v chudších oblastech, což by dalo výhodu zde investujícím firmám. Snížení danění práce by zároveň posílilo kupní sílu tamních obyvatel.

Tady bydlí další texty

• Oprav dům po babičce znovu startuje. Jaká jsou pravidla a kolik dostanete?
• Dotace na bydlení: Jak se změnila pravidla Nové zelené úsporám
• Porovnání nájemného v celém Česku. Nová cenová mapa je venku
• Vytěžování dat z katastru: skrytý byznys, který ohrožuje trh s bydlením
• Devět z deseti Čechů chce bydlet ve vlastním, ukázal průzkum

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem