Daň z nemovitých věcí je potřeba platit i za budovu, která je v tak špatném stavu, že ji už vůbec nelze používat. Potvrdil to Nejvyšší správní soud ve sporu akciové společnosti Hotel Vyšehrad s Odvolacím finančním ředitelstvím.
Konkrétní případ se týkal hotelu Vyšehrad v Českém Krumlově, postaveného ve druhé polovině 60. let minulého století. Od 90. let budova chátrá – je vybydlená a v dezolátním stavu. Ze stavby zůstal jen železobetonový skelet, nemá okna ani dveře.
Nejvyšší správní soud však dal za pravdu finanční správě, která trvala na tom, aby současný majitel platil daň z nemovitosti i v posledních letech.
„Podle soudu přestane budova být předmětem daně z nemovitostí jen v případě, kdy je vydán pravomocný souhlas s odstraněním stavby, pravomocně nařízeno její odstranění nebo když došlo k úplné destrukci obvodových zdí. Ukončení zdaňování tedy vůbec nesouvisí s faktickým užíváním stavby, ani s nemožností ji používat z důvodu jejího špatného stavu,“ vysvětluje Lukáš Pflug z poradenské skupiny Grant Thornton, která na rozhodnutí upozornila.
„Není podstatné, zda stavba fakticky plní své funkce a je možné ji užívat, nýbrž výhradně to, zda odpovídá zákonné definici předmětu daně,“ zdůraznil Nejvyšší správní soud. Majitel budovy sice zvažoval, že po vyřešení právních sporů budovu buď opraví, nebo odstraní, podle soudu však zatím k žádnému rozhodnutí nedošlo. Skutečnost, že budovu už nelze využívat jako hotel, může mít význam při stanovení sazby daně, ale ne pro zánik daňové povinnosti.
„Musí se tedy jednat o dokončenou nebo užívanou nadzemní stavbu nacházející se na území České republiky, spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Dle soudu byla v tomto případě definice budovy naplněna, i když se stavba nacházela v dezolátním stavu,“ upřesňuje Pflug.
Právníci společnosti Hotel Vyšehrad argumentovali tím, že daň ze staveb je v České republice konstruována jako daň „z velikosti objektu“ a nikterak nerespektuje hodnotu stavby. Tato konstrukce je tedy podle nich nespravedlivá. „Pokud zákonodárce umožnil nastavit počátek zdaňování staveb na dokončení nebo užívání stavby (kolaudaci), potom je vhodné ukončit zdaňování stavby při objektivní nemožnosti stavbu užívat,“ uvedli zástupci společnosti u soudu.
Soud však připomněl, že předmětem daně z nemovitých věcí není skutečná majetková hodnota věci, ale samotná stavba. Případná systémová změna v pojetí této daně je na politicích, nemohou o ní rozhodovat soudci.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem