Máte menší spotřebu elektřiny nebo plynu? Pozor na zvýšení paušálu

Po strmém nárůstu cen energií v loňském roce a jejich následném zastropování od státu přichází poslední měsíce dodavatelé s tím, že se s cenami dostali pod tento strop. Vysvětlují to především úspěšným nahrazováním ruského plynu. Jenže úprava ceníků se týká i takzvaného paušálního měsíčního poplatku. Ten naopak nenápadně stoupá. Vyplývá to z dat online srovnávače Rixo.cz.

Cena energií se vypočítává ze dvou základních částí: regulované složky a obchodní složky. Ta regulovaná je pevně stanovená Energetickým regulačním úřadem, je u všech dodavatelů stejná a spotřebitel nemá šanci ji ovlivnit. Letos oproti loňskému roku výrazně klesla. U elektřiny tvoří regulovaná složka zhruba 20 procent výsledné ceny, u plynu asi 11 procent. Před rokem to byl v obou případech zhruba dvojnásobek, v roce 2021 dokonce 50 a 30 procent.

Manévrovací prostor

Jistý prostor pro manipulaci s cenou má dodavatel u obchodní složky. Ta obsahuje cenu za surovinu, nyní pod vládou daným stropem 6050 Kč za MWh silové elektřiny a 3025 za MWh plynu. Obsahuje ale také měsíční paušál, který se platí vždycky, i kdybyste měli nulové odběry plynu či elektřiny. Tento paušál nechávali dodavatelé energií dlouho na starých úrovních a teď pro ně představuje manévrovací prostor při sestavování výsledné ceny.

Jedná se o relativně malou částku, měsíčně vyšší desítky korun. Paušál má sice také vládou daný strop 157 korun měsíčně, na loňských fakturách se ale u většiny dodavatelů pohyboval na méně než polovičních hodnotách. Spotřebitelé se na něj tedy tolik nezaměřují. Domácnosti, které mají ovšem nízkou spotřebu, mohou právě na zvýšeném paušálu nakonec zaplatit ročně víc.

Vysvětlíme si to na příkladu tří modelových dodavatelů plynu.

• Dodavatel, jehož ceny odpovídají vládnímu stropu za MWh i za paušál. Měsíční paušál je 157 Kč (1884 Kč ročně). K tomu přičteme cenu za 1 MWh: 3025 Kč. Dostaneme maximální roční cenu obchodní složky 4909 Kč při spotřebě 1 MWh (bez započtení regulované části).
• Dodavatel, jehož ceny odpovídají vládnímu stropu za MWh, ale nezdražil paušální poplatek. Ten činí 57 Kč měsíčně (684 Kč za rok). K tomu přičteme cenu za 1 MWh, zastropovaných 3025 Kč, a dostaneme se k 3709 Kč. Opět jde o cenu obchodní složky (bez regulované složky).
• Dodavatel, jehož ceny odpovídají vládnímu stropu za paušál, ale za MWh vyžaduje méně než povoluje strop. Paušální poplatek za měsíc pak činí 157 Kč (1884 Kč ročně). K tomu přičteme cenu za 1 MWh 2900 Kč. Celkem zaplatí ročně 4784 Kč (bez regulované složky).

U elektřiny je cenový rozdíl velmi podobný.

Máte malou spotřebu? Zpozorněte

Jak u odběru plynu, tak u elektřiny tedy platí, že i když dodavatel nabízí cenu za MWh nižší než tu zastropovanou, může být celková částka na faktuře vyšší než se stropem. Platí zde jednoduché pravidlo: čím menší máte spotřebu, tím větší vliv má měsíční paušální poplatek na celkovou cenu.

„Domácnostem s nízkou spotřebou se vyplatí akceptovat vyšší cenu za surovinu, pokud dodavatel nabízí nižší paušální poplatek. Pokud naopak hodně topíte a vaše spotřeba v MWh je výrazně vyšší, klíčová je pro vás hlavně cena suroviny. Cena za paušální poplatek bude tvořit procentuálně menší část celkové ceny,“ vysvětluje Martin Ždímal, výkonný ředitel Rixo.cz.

Na co si dát pozor na faktuře

Chci vidět víc

Zdroj obrázků: rixo.cz

Nenechte se napálit

Zdroj: Shutterstock

• Šmejdi mají nový trik. Zneužívají zastropování cen energií
• Chcete soláry na střechu? Poradíme, na co si dát pozor
• Strop bude, úsporný tarif už ne. Pomoc s drahými energiemi je definitivní
• Další zdražení energií zabrzdí stát. Přispěje na regulovanou část
• Ano, řekli jste v telefonu. Před šmejdy vás ochrání novinka

Sdílejte článek, než ho smažem