Zdroj: Shutterstock
Ceny elektřiny a plynu dostanou od podzimu strop. Rozhodla o tom dnes vláda, která do Poslanecké sněmovny posílá novelu energetického zákona. „Ta nám umožní zastropovat ceny v případě mimořádné energetické situace, která nastala,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Kabinet chce, aby Parlament schválil novelu ještě tento týden. Díky tomu klesnou zálohy na elektřinu a plyn už od listopadu.
„Cenu silové elektřiny zastropujeme na šesti korunách za kWh u elektřiny a na třech korunách za kWh u plynu, a to včetně DPH,“ říká premiér Petr Fiala. Zastropovaná bude neregulovaná část celkové ceny, nicméně regulované složky se prudké zdražování netýká, protože její cena nevzniká na volném trhu. Celková cena za kWh by se například u elektřiny měla dostat maximálně na devět korun.
Vývoj průměrných cen elektřiny, její maximální výše příští rok a její odhad, pokud by nebyla zastropována
Například ČEZ dnes má základní cenu silové elektřiny u smlouvy s nefixovanou cenou od 7,74 koruny za kWh do 8,44 koruny kWh (pro distribuční území ČEZu). A cenu za dodávku plynu (část, která bude zastropovaná) má nyní 4,44 koruny za kWh.
Vláda podle svého místopředsedy Víta Rakušana sahá k zastropování kvůli tomu, že podle současných tržních cen by jedna kWh elektřiny příští rok stála kolem 12 korun. „To je cena, která mohla způsobit společenský rozvrat a reálnou chudobu širokých vrstev obyvatelstva,“ vysvětluje Rakušan.
Příklady, kolik nám strop ušetří:
Za rok má podle vlády zastropování cen elektřiny modelovým domácnostem zachránit (zleva) 20 284 Kč, 46 576 Kč a 111 424 Kč.
Zastropování cen plynu má v modelových příkladech v porovnání s odhadem tržní ceny beze stropu za rok uspořit (zleva) 1492 Kč, 16 531 Kč a 71 037 Kč.
„Není nutné, aby domácnosti někde o něco žádaly, papírovaly a podobně,“ zdůrazňuje místopředseda vlády Marian Jurečka. Zálohy mají povinně automaticky přepsat dodavatelé energií.
„Bude to pro všechny, kdo jsou bráni jako maloodběratelé,“ dodává Fiala. Vedle domácností se tak bude zastropování týkat třeba i podnikatelů nebo poskytovatelů veřejné služby – jde například o samosprávy, školy, nemocnice, ústavy sociální péče. Energie jim bude dodávat státem určený dodavatel. Ve středu chce vláda představit řešení i pro průmysl.
Zastropování vláda plánuje zadotovat až 130 miliardami korun ze státního rozpočtu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se s touto pomocí počítá na letošní podzim a na rok 2023. Co bude dál, nejde zatím předvídat.
Na úhradu nákladů plánuje vláda využít zvýšenou dividendu státních podniků, nově zavedenou „válečnou daň“, uvalenou dočasně na podniky, které kvůli současné situaci s cenami energií a paliv mají „nepřiměřené zisky“, a také přebytky výnosů z prodeje emisních povolenek. Výnos z daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun.
Ministr Síkela připomíná, že pro letošní rok zůstává v platnosti také úsporný tarif, a to i bez ohledu na nové opatření. Pro příští rok možná podle něj vláda přijde s jeho adresnějším zaměřením. Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje dál zůstává i pro celý příští rok.
Podle vlády jde o národní řešení, které doplní to, jež právě vzniká na půdě Evropské unie.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
