Až skončí léto, na dveře zaklepe nová topná sezóna. S krátícími se dny budeme víc svítit, postupně se rozběhnou přímotopy nebo tepelná čerpadla. O tom, za kolik budeme odebírat elektřinu, se rozhoduje právě teď.
Elektřina zdražila už loni, některé společnosti zvýšily ceny se zpožděním až na začátku letošního roku. Jak to bude v následujícím období, hodně napoví i aktuální vývoj na energetických burzách, kde dodavatelé nakupují elektřinu s dodávkami od roku 2020.
Ceny se uklidnily
Dobrou zprávou je, že hlavní vlnu zdražování elektřiny máme podle expertů za sebou. Do aktuálních ceníků se promítl strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce. Když se ale na graf vývoje ceny elektřiny podíváme dnes, vidíme spíš pokles. „Koncem loňského roku dosáhly ceny na burze svého dlouholetého maxima, což se projevilo zdražením u většiny dodavatelů,“ komentuje vývoj Tomáš Suchý, analytik portálu Ušetřeno.cz.
Podle Lukáše Palečka z projektu EnergetickaPoradna.cz se cena na pražské energetické burze pro rok 2020 pohybuje kolem 51 euro za megawatthodinu, což je v přepočtu zhruba 1320 korun. „Ceny meziročně narostly zhruba o čtvrtinu. Od loňského podzimu ale velkoobchodní cena osciluje kolem 50 euro,“ dodává. Pokud by se ceny elektřiny měly pohnout, přiklání se Paleček spíš k mírnému zdražení než ke zlevňování.
Podobný názor má i Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info.cz. „V současné době jsou ceny elektřiny na trhu stabilní. Ani neklesají, ani nestoupají. Předpokládám, že tento stav přetrvá do podzimu. Jestli nastane nějaký pohyb cen, tak spíš směrem nahoru,“ doplňuje.
Připomeňme, že před jedenácti lety – v roce 2008 – se ceny elektřiny na burzách pohybovaly kolem 90 euro za megawatthodinu. Pak začaly klesat, až se v roce 2016 dostaly na úroveň 22 euro. Od tohoto minima se znovu odrazily a dnes se pohybují kolem zmiňovaných 50 nebo 51 euro.
S ohledem na aktuální vývoj na velkoobchodním trhu neočekávají analytici výrazné zdražování nebo zlevňování na podzim ani na začátku roku 2020. Počítají především se stagnací. Vývoj cen se podle nich uklidnil a k žádným zásadním výkyvům by docházet nemělo.
„I tak je ale třeba počítat s tím, že dřívější zdražení na energetických burzách se ještě v ceníkách dodavatelů může projevit. Reagují totiž se zpožděním a záleží také na nákupní strategii společností,“ podotýká Paleček.
Emisní povolenky a uhlí
Velkoobchodní ceny elektřiny ovlivňuje především cena uhlí a cena emisních povolenek. Podle Jana Schindlera jde i o otázku nedostatku energie na trhu v následujících letech, což je spojené s ukončováním výroby v jaderných a uhelných elektrárnách v Německu. „Pro domácnosti je pak rozhodující i konkurence na trhu a kurz koruny vůči euru,“ dodává.
Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka jsou hlavním viníkem posledního zdražení elektřiny emisní povolenky. „Povolenka oxidu uhličitého vystoupala z pěti na 25 euro. A je to právě povolenka, která se v poměru jedna ku jedné promítá do nákladů,“ konstatuje.
S tím, že za posledním zdražením elektřiny stálo hlavně prudké zdražení emisních povolenek, souhlasí i experti. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se cena povolenek měla vrátit na svoji dřívější hodnotu,“ dodává Paleček.
Proměňující se cena elektřiny souvisí rovněž s přechodem států Evropské unie na takzvanou nízkouhlíkovou ekonomiku. Svou úlohu ve zdražování elektřiny ale hrají i tradiční zdroje. Zdražuje totiž také uhlí, které je nezbytné pro provoz uhelných elektráren. V nich Česká republika vyrábí většinu elektřiny. Proto jsou i emise z uhlí výrazné, což se následně promítá do velkoobchodní ceny elektřiny.
„Emisní povolenky zdražují kvůli tomu, že se Evropská komise rozhodla stáhnout jejich podstatnou část z trhu. Chce tím přimět firmy, aby se snažily redukovat emise oxidu uhličitého a aby pro ně emise skleníkového plynu byly dražší,“ uvedl analytik Lukáš Kovanda pro Český rozhlas Plus. „Uhlí zdražuje proto, že se Čína rozhodla už před nějakou dobou omezit svoji neekologickou těžbu, tudíž uhlí je na světě méně, protože Čína ho těží méně. A proto jde také cena uhlí nahoru,“ dodává Kovanda.
O polovině rozhoduje úřad
I když je velkoobchodní část elektřiny podstatnou složkou koncové ceny, kterou v Česku platí domácnosti i firmy, není jedinou. Vedle tržní ceny, která tvoří kolem 45 procent, je potřeba připočítat ještě regulované poplatky, jež každoročně stanovuje Energetický regulační úřad.
Jde například o cenu za distribuci elektřiny. „Už dříve se stalo, že zatímco tržní cena elektřiny zlevňovala, regulované poplatky rostly. A naopak. Své rozhodnutí Energetický regulační úřad zveřejňuje vždy koncem listopadu. Na něj pak postupně navazují dodavatelé se svými novými ceníky,“ vysvětluje Paleček.
Domácnosti by ale podle posledních indicií měly být dalšímu prudkému zdražení ušetřeny. Pokud trhem nic zásadního nezahýbe, nebudou obchodníci většině svých zákazníků zdražovat. „Budou se měnit pouze cenové nabídky pro nové zákazníky, které více odrazí situaci na velkoobchodním trhu,“ očekává Schindler.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 7. 2019 1:12, David
Jděte už do prdele stim zdražovanim dopiči kde na to lidi maj pořad brat!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 9. 2019 9:38
No jasně, nakoupím akcie ČEZu a z dividend zaplatím elektřinu. A abych podpořil odběr elektrické energie v České republice tak si ze svého zadotuji i pár přímotopů, elektrokotel a tepelné čerpadlo, regulátor výkonu doprava a to by bylo, aby na dividendy nebylo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.