České léto umí být deštivé a chladné, ale taky pořádně horké. Tropické dny a noci, kdy teploty přesahují třicítku a potí se i ti, kterým je jinak skoro pořád zima, můžou být otravné. Zvlášť pokud stěny vašeho bytu nenasytně nasávají sluneční paprsky a vy už nevíte, kam utéct.
Klimatizace v posledních letech přibývají v novostavbách i ve starších panelácích. Pořizují si je hlavně ti, kteří bydlí v horních patrech nebo v podkrovních bytech. Spotřebu klimatizace můžete podchytit už při výběru zařízení. Výkon a další parametry totiž rozhodnou o tom, kolik prochladíte. Stovky z účtu za elektřinu pak odmázne taky správné používání klimatizace.
Dnešní klimatizace pracují na podobném principu jako tepelná čerpadla, v zimě si s nimi dokonce můžete i přitopit. Energii získávají z okolního vzduchu, který ochlazují a až poté ho vyfukují do interiéru. Laicky řečeno.
Poměr je 70 až 80 procent energie ze vzduchu ku 20 až 30 procentům elektrické energie. To znamená, že klimatizace na tom z hlediska efektivity nejsou vůbec špatně.
Při pořizování klimatizace je ale i tak vždy dobré zvážit náklady na provoz. Je to stejné jako u jiných spotřebičů. Čím levnější klimatizace, tím méně je efektivní a spotřebuje více energie. Podobně jako při výběru ledničky můžete sledovat zařazení spotřebiče do energetické třídy. Úsporně chladí klimatizace ve třídě A++ a vyšší.
„Důležité je zaměřit se na to, kde budete klimatizaci používat a jak často. Když potřebujete klimatizaci do obývacího pokoje nebo do ložnice a budete ji používat jen přes léto několik hodin denně, investice se vám bude vracet poměrně dlouho. Naopak, jestliže potřebujete chladit kancelář, kde je přes léto vedro, a klimatizace poběží třeba osm hodin denně, vyplatí se investovat do efektivního zařízení,“ uvádí energetický poradce Jiří Beranovský.
Ceny plynu a elektřiny rostou. Zajistěte si nejvýhodnější nabídku, dokud je čas.
Chlazení je žroutem energie vždycky, ať už zvolíte jakkoli efektivní zařízení. Podle Jana Truxy ze společnosti EkoWATT má ale oproti vytápění dvě hlavní výhody. „V České republice se obvykle v běžných bytech chladí krátce, protože vysoké teploty jsou nárazové, netrvají dlouho, vždy jenom pár dní,“ uvádí.
Našli jste levnějšího dodavatele elektřiny nebo plynu? Nebo slušnějšího? Chcete změnu, ale nevíte, jak na to? Poradíme.
Každý rok mění dodavatele energií stovky tisíc domácností. Vybírat můžou z desítek firem, obrovských i trpasličích. Ale trpaslík a vysoké napětí – jde to dohromady?
Klimatizace zároveň mají poměrně vysoký chladící faktor EER (koeficient energetické efektivnosti). Ten vyjadřuje poměr mezi množstvím tepla odebraným z vnitřního prostředí a elektrickou energií vydanou na tento výkon. „Hodnota EER se zpravidla pohybuje mezi 2,0 až 4,0. Čím je tento koeficient vyšší, tím je i klimatizace efektivnější a tím nižší jsou provozní náklady,“ dodává Jan Truxa.
Na energetickém štítku klimatizace najdete také informaci o celoroční účinnosti při chlazení (SEER) a celoroční účinnosti při topení (SCOP). Tyto údaje jsou důležité, protože ukazují skutečnou účinnost zařízení během celé sezóny, tedy i při výkyvech teplot nebo provozu v pohotovostním režimu.
„Chladící faktor je něco podobného, jako je u tepelných čerpadel topný faktor. Stejně jako u tepelných čerpadel je dobré pracovat s průměrným topným faktorem, u chlazení je to faktor SEER. Ten se od hodnoty EER liší a obvykle lépe zohledňuje energetickou efektivitu klimatizace,“ vysvětluje Jan Truxa.
Je dobré, aby byl SEER udáván pro naše středoevropské klima, jinak je jeho hodnota zkreslená a má menší vypovídací hodnotu. Pokud bude SEER stanovená například pro Kalifornii, je lépe se orientovat podle EER a energetické třídy klimatizace.
Pokud je EER například 3,0, tak na 3 kWh chladu klimatizace potřebuje 1 kWh elektřiny. Pro malé jednotky se hodnota SEER obvykle neudává, ale najdete u nich zmiňovanou energetickou třídu. „I podle ní se můžete dobře zorientovat a koupit chladící jednotky s nejvyšší energetickou třídou, které jsou ale dražší,“ dodává Jiří Beranovský.
Kolik vás provoz klimatizace bude ve skutečnosti stát, záleží na mnoha faktorech. Zatímco v pasivní nebo nízkoenergetické dřevostavbě, která využívá nucené větrání s rekuperací a vhodné stínění, můžou být náklady třeba jen v řádech stokorun, v paneláku si můžete připlatit. Zvlášť, pokud máte okna orientovaná na východ, jih nebo západ a bydlí vedle vás sousedé, kteří ve dne v noci větrají, a do domu tedy pořád proudí teplý vzduch. V takových případech se můžou náklady vyšplhat i na několik tisíc korun ročně.
Ochladit interiér můžete i bez klimatizace. Pořiďte si funkční zastínění oken. Nebo před dům vysaďte strom, který bude vrhat stín. Použít můžete protisluneční fólie, které nalepíte z venkovní strany skla. Horko líp snesete, když zvlhčíte vzduch, pomůžou vám obyčejné rozprašovače vody nebo vlhký ručník přehozený přes ventilátor.
Náklady na klimatizaci můžete snížit vhodným nastavením zařízení a několika jednoduchými, ale efektivními opatřeními. Současné klimatizace jsou už ale natolik chytré, že možná budete muset několikrát pročítat manuál.
Pamatujte na to, že teplota v klimatizované místnosti by se od té venkovní měla lišit maximálně o sedm stupňů. Když je venku dvaatřicet, chlaďte na pětadvacet. Nešetříte tím jen peněženku, ale také své zdraví. Klimatizace většinou nabízejí také noční režim, který je tišší, a proto šetrnější k vašemu spánku.
„Aby byla klimatizace při provozu úsporná, je dobré šetřit jí práci. V klimatizované místnosti by například neměly být zbytečné zdroje tepla. Vhodné je zabránit oslunění oken vhodným zastíněním, ať už jsou to žaluzie, rolety nebo markýzy. Pokud chladíte jen jednu místnost, například obývák, nepouštějte do ní teplý vzduch z vedlejšího pokoje,“ uzavírá Jiří Beranovský.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 7. 2018 8:13, verka
U obrázku je psáno ve vedru zvlhčit vzduch (rozprašovačem, přehozením vlhkého hadru...).Podle mne je toto nehorázná nelogická hloupost, protože právě ve vlhkém horku se nemůžeme dobře ochlazovat pocením - vlhký vzduch špatně absorbuje další vlhko,např. z našeho ve vedrech se potícího těla. Každý normální člověk ví, že se líp snáší horko než dusno. To velmi špatně snášejí i zvířata a pokud jim s ochlazením nepomůže člověk, rychle uhynou. Pamatuji kterýsi rok v minulém století. Na výstavě psů v Brně v takovém počasí (vlhké horko) uhynulo mnoho vystavovaných zvířat, nehledě k utrpení škoda dosáhla obrovské výše. Takže nechápu logiku takové zavádějící "rady".
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.