Obnovitelné zdroje energií (OZE), jako je sluneční a vodní energie nebo biomasa, zvyšují nezávislost (jednotlivce i státu), umožňují decentralizovanou výrobu a méně zatěžují životní prostředí. Na druhé straně se obnovitelným zdrojům, především solárním elektrárnám, vyčítá, že jejich dotování – podpora v minulých letech dosahovala zhruba 42 miliard korun – zdražuje všem odběratelům elektřinu.
Spor o dotace na obnovitelné zdroje
Dlouho nebylo jasné, jestli výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů letos znovu dostanou finanční injekci, jakou dostávali v minulých letech. Energetický regulační úřad (ERÚ) s jejím vypsáním dlouho otálel. Odvolával se na to, že obnovitelné zdroje energií uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 nemají příslušnou notifikaci, jakési posvěcení, od Evropské komise. V minulosti přitom ale notifikací také neprošly, a podporu dostávaly.
„Pokud ERÚ dostane platné notifikace k podpoře, vydá změnová cenová rozhodnutí bez zbytečných odkladů,“ říkala loni Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, když hájila své rozhodnutí podpory dotace nevypisovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale nakonec notifikaci obnovitelných zdrojů dotáhlo do konce a Energetickému regulačnímu úřadu nezbylo než podpory obnovitelných zdrojů pro rok 2017 vypsat. Na podporu čekalo více než 30 tisíc výrobců, kteří ji dostávali v minulosti. „Žili v nejistotě, zda obdrží příspěvek na výrobu i pro tento rok,“ konstatoval předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
39 miliard na obnovitelné zdroje
Stát podporu obnovitelných zdrojů z velké míry dotuje, roční příspěvek na zelenou energii činí asi 39 miliard korun, což jsou náklady po odečtení prostředků vybraných ze solární daně. A protože peněz ve státní kase pořád není dost, musí přispět i každý z nás, kdo si doma rozsvítí nebo zapne televizi. Náklady na obnovitelné zdroje jsou prý ale stále nižší, než jsou celkové škody způsobené uhelnými elektrárnami v České republice, které Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy spočítalo na 51 miliard korun ročně.
Je třeba dodat, že solární elektrárny, které jsou do provozu uváděné nyní, už na žádnou podporu nedosáhnou. Příspěvek se týká zdrojů, které byly připojené do roku 2014, poté stát podporu zelené elektřiny osekal. Z nově uváděných zdrojů dosáhnou na podporu malé vodní elektrárny a bioplynové stanice. Připomeňme také solární daň, kterou výrobci elektřiny ve fotovoltaice platí, a jež snižuje jejich zisky z výroby elektřiny ze slunce.
Kolik přispíváme na čistou energii
Hra s miliardami je pro běžného smrtelníka vzdálená, přesto se nás dotýká, protože za každou odebranou megawatthodinu přispíváme na obnovitelné zdroje energie už několik let 495 korun (bez DPH). Běžná domácnost žijící v bytě spotřebuje kolem dvou megawatthodin elektřiny ročně, takže na obnovitelné zdroje přispěje 990 korun. Domácnost, která elektřinou vytápí a ročně v elektroměru protočí kolem 20 megawatthodin, na zelenou energii přispěje 9900 korun.
Sdílejte článek, než ho smažem