Co nejnižší cena energií. To je hlavní strategie některých drobných dodavatelů elektřiny, kteří konkurují nejen velkým energetickým firmám, ale i dalším osmi desítkám menších společností, jež aktuálně usilují o přízeň českých zákazníků. Že by se lidé kromě ceny měli zajímat i o zázemí dodavatele, ukazují události posledních několika týdnů. Začátkem října přestala být společnost Česká energie schopna dodávat svým 6500 zákazníkům elektřinu a plyn. České domácnosti získaly první zkušenost s krachujícím dodavatelem energií.
Úplně první pád energetické společnosti to pravda nebyl – v roce 2010 padla společnost Moravia Energo, která neodhadla vývoj cen energií a následně tratila při nákup drahé elektřiny. Tato společnost ale dodávala energie především zákazníkům z řad firem. Stejně jako společnost Korlea Invest, která se do potíží dostala v roce 2012.
Podle informací serveru Seznam Zprávy, který jako jeden z prvních na potíže České energie upozornil, došly společnosti peníze. Nejdříve nebyla schopná dostát svým závazkům vůči společnosti ČEZ Distribuce za rozvod elektřiny, později neplatila ani za distribuci plynu. Když společnost Česká energie přišla o distributora, nebyla pochopitelně schopná dodávat energie zákazníkům. Společnost patří do skupiny CE Group Ladislava Drába a na trhu působí už od roku 2002. Spekuluje se o tom, že důvodem krachu je výstavba plynového zásobníku na Vysočině. Sesterská společnost České energie, firma GSCeP, která měla zásobník stavět, je totiž už od jara letošního roku v konkurzu.
Druhá rána
Krach České energie nebyl letos na podzim jediný. Krátce po něm přišly potíže společnosti ST Energy. O té se už před dvěma lety v médiích mluvilo jako o kandidátovi insolvence. Když distribuční společnost RWE vypověděla této firmě v roce 2014 smlouvu na distribuci zemního plynu, spekulovalo se o tom, jestli se firmy jen nedohodly na podmínkách obchodu, nebo jestli nejde o platební neschopnost.
Situace vygradovala v půlce letošního října, kdy ST Energy přestala zákazníkům dodávat elektřinu. Na svém webu vysvětluje situaci takto: „Jelikož nedošlo k oboustranné obchodní dohodě mezi společností ST Energy s.r.o. a společností ČEZ Distribuce a.s., byla společnosti ST Energy s.r.o. vypovězena Rámcová smlouva o zajištění služby distribuční soustavy na elektřinu pro jejich stávající a budoucí zákazníky.“ Řečeno běžným jazykem – pokud nemá dodavatel smlouvu s distribuční společností, nemůže svým zákazníkům dodávat (prodávat) energii. Stejný scénář se odehrál i v případě zemního plynu.
Jistota: Dodavatelé poslední instance
Zákazníci ani jedné společnosti ale bez dodávek elektřiny ani zemního plynu nezůstali. Buď mohli ve zkráceném čase požádat o změnu dodavatele, nebo je začal zásobovat takzvaný dodavatel poslední instance. „Ochranné mechanismy jsou na energetickém trhu nastavené tak, že je zákazník maximálně chráněn. I když se dodavatel dostane do potíží, nedojde k přerušení dodávky, zákazník si jen musí vybrat dodavatele nového, postaráno je o něj ale i v mezičase,“ uvádí předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.
Zákazníci, kteří zrychlené změny nevyužili, mohou až půl roku využívat dodávku elektřiny od dodavatele poslední instance, určeným vždy pro distribuční území, do kterého dané odběrné místo spadá. V případě elektřiny jsou to následující společnosti:
- na území E.ON Distribuce (jižní Čechy, jižní a střední Morava) se jedná o společnost E.ON Energie
- v regionu PREdistribuce (Praha a blízké okolí) to je společnost Pražská energetika
- na území ČEZ Distribuce (zbytek České republiky) dodává zákazníkům společnost ČEZ Prodej
Péče o postižené zákazníky probíhá podle Petra Holubce, tiskového mluvčího společnosti PRE, komfortně. „Zákazník nezaznamená žádný výpadek v zásobování elektřinou. Doručíme mu obchodní nabídku, která je výhodnější, než je režim dodavatele poslední instance. Tu může přijmout anebo si rozmýšlet, koho si vybere za nového dodavatele. V tuto dobu spadá do režimu poslední instance za ceníkové ceny. Takže je pro něho výhodnější vybrat si co nejdřív novou nabídku a uzavřít obchodní smlouvu s jiným dodavatelem,“ konstatuje.
Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky je dodavatel poslední instance povinen oznámit dotčenému zákazníkovi i provozovateli distribuční soustavy neprodleně. Jakmile si zákazník v půlroční lhůtě najde nového řádného dodavatele, proběhne standardní změna dodavatele, která trvá deset pracovních dní. „Změna dodavatele je i v těchto případech zdarma. Zákazníci se navíc nemusejí obávat například pokuty za předčasnou výpověď smlouvy na dobu určitou u minulé společnosti,“ dodává Alena Vitásková.
Riziko černého odběru
Přestože lidé bez dodávek nezůstanou, můžou se nevědomky dostat do potíží. „Většina spotřebitelů, pokud si nevybrali nového dodavatele v rámci procesu okamžitého přechodu, přešla automaticky pod dodavatele poslední instance. Netýká se to ale všech,“ upozornil na svém webu Energetický regulační úřad. Nepříjemnosti mohou dostihnout domácnosti a firmy, které jsou připojeny k lokálním distribučním soustavám. Lokální distribuční soustavy prý ale podle informací ERÚ nemají právní důvod vypovědět dodavatelům smlouvu a nepřecházejí proto automaticky pod dodavatele poslední instance. Energie k nim ale dál proudí, domácnosti, které pod ně spadají, by se tak nevědomky mohly stát černými odběrateli.
Úřad proto vyzval odběratele, kteří si nejsou jisti svojí situací, aby se obraceli na něj. Současně koncem října zrušil společnosti Česká energie licenci pro obchod s elektřinou a plynem, takže dodavatel už nemůže s energií vůbec obchodovat. Tím se vyřešila i otázka případného černého odběru jeho zákazníků. „Podařilo se tak zažehnat paradox, díky kterému by se lidé mohli dostat do neoprávněného odběru de facto bez vlastního přičinění,“ říká Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ. Riziko černého odběru v případě klientů ST Energy ale stále trvá. Podle českého regulátora podobná situace může nastat kdykoli, proto připravuje pro Ministerstvo průmyslu a obchodu podnět na změnu energetického zákona.
Sdílejte článek, než ho smažem