Se silovou elektřinou se celý rok obchoduje na energetických burzách, kde ji dodavatelé nakupují vždy na další období. Letošní rok byl – alespoň z hlediska spotřebitele – příznivý. Například na pražské Power Exchange Central Europe (PXE) se na konci loňského roku za megawatthodinu platilo přes 35 eur. Nyní se obchoduje za 29 eur. Pokles pod „magickou hladinu“ 30 eur za megawatthodinu přitom ještě v polovině letošního roku nikdo neočekával.
Za vším hledej krizi
Zlevňování silové elektřiny na energetických burzách se pochopitelně neděje samo od sebe. Jako vždy a všude i tady působí několik faktorů. „Figuruje mezi nimi pokles ceny černého a hnědého uhlí i pokles ceny emisních povolenek. Dalo by se říci, že je na trhu přebytek elektřiny, který tlačí její cenu dolů,“ říká Tereza Čápková ze společnosti Europe Easy Energy.
Jak upozornil Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info.cz, pokles cen elektřiny probíhá už od začátku finanční krize. Pokles ceny elektřiny v tomto období ovlivnila nižší výroba, levné emisní povolenky i levné uhlí, to vše díky nižší poptávce. „V dnešní době mezi tyto faktory vstupuje elektřina z obnovitelných zdrojů, která stále významněji tlačí ceny dolů. Nepřehlédnutelný vliv na cenu má i nižší poptávka s ohledem na používání efektivnějších spotřebičů a svoji roli hrají také úspory způsobené teplejším podnebím,“ dodává Schindler.
Zdražovat se nebude
Nikomu se ještě nechce příliš předvídat, jaké budou konkrétní ceny elektřiny v příštím roce. Jako vždy se čeká na oficiální vyhlášení regulovaných cen ze strany Energetického regulačního úřadu. (Návrh je už nicméně známý a ERÚ navrhuje podobné ceny jako loni.) Ani dodavatelé nechtějí příliš prozrazovat. „Cenu elektřiny na příští rok ještě neznáme, jasněji bude až po zveřejnění cenového výnosu Energetického regulačního úřadu na konci listopadu. Už dnes je ale jisté, že příští rok cenu silové elektřiny nebudeme zvyšovat,“ uvedl Vladimír Vácha ze společnosti E.ON Energie.
Zlevňování na energetickém trhu předpokládá Jiří Gavor, analytik a jednatel společnosti ENA. „Elektřina i plyn by měly zlevnit. Pokles burzovních neregulovaných cen komodit přebije případný nárůst regulovaných složek, který se očekává zejména u plynu. Prostor pro slevu se ale zřejmě plně nepromítne do standardních ceníků. Nejnižší ceny budou vyhrazeny pro speciální akce s cílem buď získat nové, nebo naopak udržet odcházející zákazníky. V těchto případech půjde u energií pro vytápění o úspory v řádech tisíců korun ročně,“ dodal.
O zlevnění elektřiny rozhodne ČEZ
Podle Jana Schindlera přicházejí v úvahu dva scénáře a těžko se nyní odhaduje, který z nich bude pravděpodobnější. V prvním případě dominantní dodavatel ČEZ svým stálým zákazníkům elektřinu nezlevní a levnější elektřinu bude dál nabízet pouze novým zákazníkům nebo těm, kteří projeví zájem dodavatele opustit. Této politice se přizpůsobí i ostatní dodavatelé. Ve druhém případě energetický gigant zlevní všem svým zákazníkům, kteří nemají smlouvu s fixní cenou, a pak se budou muset jeho cenám přizpůsobit i ostatní dodavatelé a nastane hromadné přeceňování. Podobný vývoj lze očekávat i v případě ceny zemního plynu – jen s tím rozdílem, že bude záležet na tom, co udělá RWE.
Pokud by elektřina zlevňovala, bude výše úspory záležet na využití elektrického proudu v domácnosti. „V případě poklesu cen o 100 korun za megawatthodinu lze očekávat úspory kolem 300 až 400 korun za rok. U domácností, které elektřinou topí a mají spotřebu asi deset MWh, by mohla úspora dosáhnout až 1100 korun ročně,“ dodal Jan Schindler. Podstatně vyšších úspor by mohli dosáhnout spotřebitelé zemního plynu, a to kolem dvou až pěti tisíc korun za rok.
Starat se o své účty
Zatím jsou to pouze možnosti. Jaká bude realita, ukážou už brzy nové ceníky elektřiny a zemního plynu, které dodavatelé většinou vyhlašují v zápětí po zveřejnění regulovaných cen. Buď nastane hromadné přepočítávání, nebo ne. Jisté je jedno: kdo se o své účty bude starat a zajímat se o možnosti úspory, bude na tom lépe. Mezi dodavateli stále existují významné rozdíly v cenách, a to především v případě zemního plynu.
Ušetřit lze ale i na elektřině. Například v běžné distribuční sazbě D02d prodává dominantní dodavatel ČEZ v tarifu Comfort megawatthodinu silové elektřiny za 1213 korun. U levnějších dodavatelů, kteří nabídnou také smlouvu na dobu určitou ji lze nakoupit o nějakých 130 až 160 korun levněji.
Ačkoli se počty změn dodavatelů podle aktuálních statistik Operátora trhu s elektřinou (OTE) zastavily, respektive spíš klesají, neznamená to, že se lidé o své účty nezajímají. Úsporu lze totiž řešit třeba i změnou produktu (tarifu) v rámci jedné společnosti. A české domácnosti se o své účty za elektřinu zajímají, alespoň podle některých dodavatelů. „České domácnosti šetří už teď, jsou poměrně edukované a našly si na trhu dodavatele, kteří jsou schopni nabídnout jim výhodnější ceny za energie. Předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i nadále,“ uvedla Tereza Čápková.
Kolik přesně domácnost ušetří, je vždy individuální. Podstatná je nejen cena elektřiny, ale také spotřeba, nebo tarif, který si odběratel u své energetické společnosti vyjedná. A zdá se, že prostor k vyjednávání stále je. Dodavatelů na českém trhu působí na šest desítek. Konkurenční tlak je velký. I to hraje ve prospěch spotřebitele.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 11. 2015 16:33, Petr K.
To je taky dost, že se bude zlevňovat, však by nás ty energie za chvíli sežrali, já to říkám pořád že je lepší být u alternativců, takhle jsem si vybral comfort a mám o něco nižší ceny i když bych si je představoval ještě někde jinde.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.