Obnovitelné zdroje netopí vždy zadarmo

Značnou oblibu si získávají topná zařízení využívající obnovitelných zdrojů, zejména tepelná čerpadla a v poslední době solární systémy. Jejich hlavní přednosti jsou především tři: velice nízké provozní náklady, nezávislost na dodavatelích energie a jejich cenách a částečně také možnost získat dotace, které pokrývají 30 až 50 procent pořizovacích nákladů, nedá se ale na ně spolehnout.

Přirozeně i obnovitelné zdroje mají svá "ale". V případě tepelných čerpadel a solárních systémů jsou to v první řadě pořizovací náklady. U tepelných čerpadel se pohybují od 150 tisíc korun (systém vzduch-voda) až po více než 300 tisíc korun (systém země-voda). Návratnost této vysoké investice lze porovnávat s náklady na pořízení jiného topného systému a se srovnatelnými náklady provozními. To ale jen v případě, že vybíráme topný systém do novostavby. Pak lze do úspor zahrnout např. i to, že pro tepelné čerpadlo není zapotřebí stavět komín. Návratnost rozdílu mezi investicí do běžného vytápění, např. zemním plynem, a vytápění tepelným čerpadlem se pohybuje přibližně od 5 do 10 let. Pokud však zvažujeme tepelné čerpadlo jako náhradu některého jiného topného systému, pak lze návratnost měřit jen rozdílem v provozních nákladech. V takovém případě už ale návratnost výrazně přesahuje 10 let. Náklady na vytápění totiž nejsou u tepelných čerpadel nulové. Na pohon kompresoru je zapotřebí elektrické energie, výrobci uvádějí roční náklady na ni nejčastěji mezi 10 000 a 13 000 korun při vytápění rodinného domku a ohřevu užitkové vody.

Životnost čerpadel se odvozuje od životnosti kompresorů a pohybuje se mezi 15 a 20 roky (podle výkonu a systému čerpadla). Pak je zapotřebí vyměnit kompresor (vyjde zhruba na 25 tisíc korun - záleží na výkonu). Ostatní zařízení lze regenerovat a dále provozovat.

Solární systémy pro rodinný domek jsou vhodné pro ohřev užitkové vody, při napojení na topný systém se hovoří většinou o "přitápění". Ceny výrobců se odvíjejí od účelu solárního systému. Pro ohřev vody začínají na 80 tisících korunách, v kombinaci s přitápěním investiční náklady začínají zhruba od 200 tisíc korun, ale mohou překročit i 350 tisíc korun. Životnost solárních systémů se udává mezi 15 a 20 roky, ovšem provozní náklady jsou po tu dobu prakticky nulové.

Jak u tepelných čerpadel, tak u solárních systémů platí, že by měly být doplněny záložním vytápěním. Zpravidla také bývají, a to nejčastěji elektrickým nebo plynovým topením (tzv. bivalentní neboli podvojné zapojení). U solárního systému je tato nutnost daná závislostí výkonu na počasí a klimatických podmínkách. U tepelného čerpadla je doplňkový systém doporučován proto, že se nevyplatí dimenzovat výkon na špičkové zatížení (například do extrémních mrazů), jehož bude využito jen několik dní v roce. Vysoký výkon je jednak dražší na pořízení, a jednak náročnější na regulaci, což může snižovat životnost kompresoru.

Mezi topení na obnovitelné zdroje energie se řadí také kotle na biomasu. Jejich výhodou je ekologický provoz, který slibuje mírné ekologické daně do budoucna, domácí zásoby paliva (menší citlivost na politickou situaci) a jeho relativně nižší ceny: dřevo na jeden rok stojí zhruba 7 tisíc korun, obilí přes 12 tisíc korun a nejdražší jsou dřevěné štěpky a brikety, jejichž zásoba na roční provoz stojí kolem 20 tisíc korun.

Nevýhodou kotlů na biomasu je potřeba dostatečných skladovacích prostor s optimální vlhkostí a nutnost kotel při provozu obsluhovat (doplňovat palivo, vynášet popel, čistit komín apod.). Tato nevýhoda se ovšem dá eliminovat nákupem dražších, automatických kotlů na pelety a štěpky (ceny kolem 50 tisíc korun). Obyčejné kotle na dřevo stojí kolem 20 tisíc korun. Moderní kotle jsou zpravidla doplněny účinnou regulací, široký rozsah lze volit zejména u kotlů na zplynování dřeva (ty ale stojí už kolem 30 tisíc korun).

Výhodou všech popsaných vytápění na obnovitelné zdroje je šance získat dotaci na jejich pořízení. Tu mohou získat jak občané či podnikatelé, tak i neziskové instituce či například obce (každá tato skupina získává ale dotaci z jiných zdrojů). Je ovšem nutné zdůraznit, že žadatel o dotaci musí splnit všechny předepsané podmínky. V některých případnech bývá vyplacena až po skončení akce. Může být proto riskantní ji zahrnout předem do rozpočtu, když není jisté, zda ji žadatel dostane.

Pro fyzické osoby nepodnikatele jsou určeny dotace z Národního programu na podporu úspor energie vyplácené Státním fondem životního prostředí. Pro letošní rok už byl příjem žádostí o dotaci zastaven a podmínky pro rok příští nejsou zatím známy. Letos se však maximální podpora udělovala do výše 50 procent investičních nákladů pro solární systémy a biomasu a 30 procent pro tepelná čerpadla. O poskytnutí dotace a její výši rozhoduje ministerstvo životního prostředí.

Má podle vás smysl pořizovat obnovitelné zdroje energie?