Ani paneláky, ani rodinné domky, jaké se stavěly ještě koncem 80. let minulého století, by už v dnes nebylo možné kvůli energetické náročnosti zkolaudovat. Nynější zákonné a technické normy o energetických úsporách a vlastnostech budov již nedovolují postavit energeticky nehospodárnou budovu.
Některé projekty jdou ovšem daleko za povinné hodnoty energetické úspornosti. Vžily se pro ně názvy nízkoenergetické, pasivní a nulové domy. Každý tento výraz ovšem znamená něco jiného. Zatímco nízkoenergetické domy charakterizuje snížená spotřeba a pasivní domy ještě nižší energetická spotřeba, nulové jsou ty, které si všechnu energii pro sebe umí vyrobit samy. Raritou jsou takzvané plusové domy, které energii nejen pro sebe vyrobí, ale přebytky ještě dodávají do rozvodné sítě (viz například experimentální dům ČVUT v Hebertově, plusové energetické sídliště ve Freiburgu či moderní výzkumné centrum v Gutau v Rakousku). Pojďme si shrnout alespoň základní energetické atributy těchto domů.
Nízkoenergetické domy by měly mít spotřebu tepla na vytápění nižší než 50 kW/m2 za rok, tedy zhruba poloviční ve srovnání se spotřebou běžného domu. Pasivní dům má spotřebu tepla nižší než 15 kW/m2. „Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot,“ říká norma ČSN 73 0540.
Termín „nulový dům“ se vyskytuje spíše v zahraniční literatuře, v tuzemsku je stále ještě vzácností. Takto se označují domy s měrnou spotřebou tepla nižší než 5 kW/m2. Nicméně takové parametry už zpravidla není možné v našich zeměpisných šířkách dosáhnout jen pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale je třeba nutné rozšířit plochu fotavoltaických panelů. Dokonce je potom možné dosáhnout i takových tepelných zisků, že dům nemá žádné otopné zařízení a ještě je schopen dodávat teplo nebo elektrickou energii do sítě. Tyto budovy se pak označují jako nulové domy s přebytkem energie neboli plusové domy.
|
Projekty takových domů vycházejí z několika logických a splnitelných principů: objekt je vhodně situován vzhledem ke světovým stranám, aby co nejvíce využíval energie ze slunce a ze svého okolí. Dům musí být tepelně izolován a hermeticky utěsněn, aby nedocházelo k tepelným ztrátám. Větrání je zajištěno v hygienicky potřebné intenzitě, podle stavebních a klimatických podmínek buď přirozenou cirkulací vzduchu, nebo nuceně. A v neposlední řadě má stavba co nejmenší počet tepelných mostů, to znamená rohů, výstupků, spojení materiálů atd. Ideálním tvarem pasivního domu by měla být podle všeho koule. V té by se ovšem špatně bydlelo, proto se tento ideál spíše uvádí jako měřítko, od kterého se odvozují další architektonické a projektové kompromisy.
Pro ilustraci lze říct, že moderní kancelářské budovy věnují až 70 procent energie, kterou spotřebovávají, nikoliv na topení, jak by se v našem zeměpisném pásmu dalo očekávat, ale na chlazení. Tepelně-izolační vlastnosti stavebních materiálů, záchyt sluneční energie prosklenými fasádami a vnitřní zdroje tepla, jako jsou např. počítače, servery, výtahové strojovny, osvětlení, rychlovarné konvice na kávu a konec konců i samotní obyvatelé domu jsou natolik účinnými tepelnými zdroji, že vlastní topný systém začíná být nadbytečný. Energeticky úsporný dům, respektive kancelářský komplex s příslušnou mezinárodně uznávanou certifikací, je např. nové sídlo ČSOB v Praze-Radlicích.
Přiklad energetického štítku budovy |
Každý nově postavený či rekonstruovaný dům by měl mít dnes také svůj energetický štítek podobný těm, které jsou u domácích spotřebičů. Tento štítek by měl být součástí projektové dokumentace, která se předkládá se žádostí o stavební povolení. Stupně tepelné náročnosti STN ale souvisí jen s konstrukcí, nikoli s vytápěním či ventilací budovy. |
Obytný dům ale musí splňovat poněkud odlišné požadavky než rozlehlá několikapatrová administrativní budova. Život v něm i komfort bydlení mají jiný rytmus. I zde však platí, že klíčový je větrací systém. Bývá navržen tak, aby čerstvý vzduch nevcházel do domu studený, je-li venku chladno, nebo naopak příliš teplý, jsou-li venkovní teploty vysoké. O rekuperaci tepla ostatně hovoří i výše citovaná norma. Venkovní vzduch se ohřívá pomocí výměníku o vzduch unikající zevnitř domu, případně průchodem nějakým akumulačním zdrojem tepla. Dále musí být zajištěna cirkulace vzduchu mezi místnostmi. Ta mimo jiné v létě napomáhá ochlazování domu tím, že vzduch z ohřívaných místností (např. sluncem) proudí do místností stíněných a obráceně. Větrání a proudění vzduchu může být podporováno nucenou ventilací.
Specializované projektové firmy tvrdí, že pasivní nebo nulový dům je možné postavit z běžně dostupných materiálů a že náklady mohou být stejné, nebo jen zhruba o 10 procent vyšší, než náklady na stavbu běžného domu. Mezi nabídkami firem, které se zabývají těmito typy domů, je už dnes možné najít i projekty za jeden až dva miliony korun. Cena souvisí s plochou a použitým materiálem pro stavbu domu. Architekti zájemce ujišťují, že pasivní dům může vypadat jako docela obyčejný dům a přitom může být i architektonicky zcela osobitý a cenný. Parametrů pasivního domu lze dosáhnout ovšem i rekonstrukcí starších staveb.
V České republice bychom pasivní domy v nabídkách většiny developerů hledali jen obtížně. Počet realizovaných projektů se počítá na stovky. Zájem o ně je ale velký a řada specializovaných stavebních firem je schopna je projektovat a stavět. Podpoře a propagaci pasivních domů se v ČR intezívně věnuje např. nezisková organizace Centrum pasivního domu nebo Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie.
Jak energeticky náročný máte dům vy? Chtěli byste bydlet v nízkoenergetickém či pasivním domě?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 11. 2007 11:35, Fredy
Nikdy není všechno jen černé a bílé. Jsou rozumné kompromisy. A musíte to umět rozlišit. Pár poznámek z vlastní zkušenosti:
- Je možné postavit takový NED, kde se dá slušně žít (u mě zatím jen víkendově) a nepotřebuji žádnou nákladnou vzuchotechniku a další vymoženosti. Čím méně složitých zařízení, tím lépe pro vlastní provoz. Tak jak je u nás již zvykem, co je dobré, tak se okamžitě stane marketingovým tahákem. Dnes je za nízkoenergetický domek považováno skoro vše a přitom to není pravda.
- Dalším nesmyslem je tvrzení (opět marketingový trik), že nízkoenergetické a pasivní domy jsou o 20 a více procent dražší, než domy běžné. My jsem postavili NED dokonce o 30% levněji, než by byl ten obyčejný.
- Dalším problémem je fakt, že není mnoho projektantů, kteří tuto technologii dokáží pochopit a navrhnout. Většina z nich používá stále stejných stavebních materiálů a jen stavbu prodraží dodatečnou izolací.
- Další chybou je tyto stavby zatěžovat například pomocí tepelných čerpadel, solárních kolektorů apod. Je to zbytečně nákladné na pořízení, drahé náklady na údržbu a provoz a přínos (úspory) minimální. Je třeba používat zdravý selský rozum.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 11. 2007 15:55, Fredy
NED bez vzduchotechniky je nesmysl? Tak to jsem si myslel dříve také. Proto jsem při stavbě připravil kompletní rozvody vzduchu. Ale hlavně jsem udělal zemní registr. Nakonec právě ten hraje nejdůležitější roli. Když jsem psal, že nemám vzduchotechniku, tak jsem myslel vzduchotechnické zařízení s rekuperací. Používám jen zemní registr s jedním ventilátorem a to hlavně v létě, místo chlazení. Topíme pomocí elektrických přímotopů a ty velice dobře vysušují vnitřní ovzduší. Tudíž není problém udržovat vlhkost kolem 60%. Vzhledem k tomu, že v domku jsou převážně dvě a někdy tři osoby, tak té vlhkosti moc není. V domku jsme i mimo víkendy, dle potřeby. Máme vedle ubytovací kapacity a tak jsou naše pobyty i častější.
Ale abych Vám nedělal zmatek v myšlení, tak je pravda, že při většině používaných technologií staveb NED, ale hlavně PD je vzduchotechnika s rekuperací nutností. Zvolil jsem u nás velice málo používanou technologii a nákladnější vzduchotechniku zatím nepotřebuji. A pokud k tomu v budoucnu budu muset přistoupit, tak mám vše připravené, včetně elektrorozvodů....
Co se týče spotřeby (i penzijního připojištění :-)), tak máte naprostou pravdu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.