Podmínky a výše státní podpory stavebního spoření se v dohledné době měnit nebudou. Předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš sice na setkání s novináři naznačil, že mezi politiky občas zaslechne nápady na zvýšení nebo snížení státní podpory, ale k žádné konkrétní diskusi o změnách zatím zástupce stavebních spořitelen nikdo nepřizval. „Jsme přesvědčení, že nynější výše státní podpory je pro současnou situaci stavebního spoření optimální,“ tvrdí Lukáš. Loni činila podle údajů ministerstva financí vyplacená státní podpora 14,1 miliardy korun.
Státní podpora zajišťuje stabilitu systému stavebního spoření a
umožňuje stavebním spořitelnám garantovat klientům nízké úroky z úvěrů ze stavebního spoření po celou dobu splácení, vysvětluje Lukáš. Díky podpoře ukládají do stavebního spoření peníze i lidé, kteří vědí, že si úvěr nikdy nevezmou. „Takových
přátelských klientů je podle průzkumů 66 procent. Z jejich peněz můžeme poskytovat úvěry, aniž bychom si peníze na půjčky museli opatřovat na kapitálovém trhu. Nejsme tedy závislí na změnách ceny peněz na trhu, tak jako třeba hypoteční banky,“ vysvětluje předseda Asociace. Aby byl celý systém soběstačný
potřebují stavební spořitelny čtyři až šest střadatelů na jednoho klienta, který dostane úvěr.
Podle propočtů Asociace připadá každá koruna vyplacené státní podpory na zhruba pět korun poskytnutých úvěrů. Ty jsou účelově vázané na financování bydlení. „Státu se to vyplatí. Z nakoupeného materiálu a služeb na rekonstrukce a stavby se odvádí daně a státu se tak peníze částečně vrací. Máme studii, která ukazuje, že každá koruna připsané státní podpory generuje pro státní rozpočet daňový příjem ve výši 1,30 koruny,“ tvrdí Lukáš.
Průměrná výše poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření stále roste. Za rok 2006 činila 332,6 tisíc korun. To podle zástupců stavebních spořitelen znamená, že se lidé pouštějí do náročnějších, a tím i nákladnějších rekonstrukcí. Od roku 2002 vzrostla průměrná výše úvěru téměř dvakrát. Zvyšuje se i absolutní částka poskytnutých úvěrů. Loni stavební spořitelny půjčily klientům dohromady 51,6 miliardy korun, což bylo o 8,6 miliardy více než v roce 2005. V roce 2001 objem poskytnutých úvěrů činil 17,1 miliardy korun.
Stavební spořitelny odhadují, že pokud bude objem úvěrů růst tímto tempem, v roce 2013 může nastat situace, kdy se objem úvěrů vyrovná a na určitou dobu převýší vklady klientů. To bude znamenat, že stavební spořitelny budou muset získat potřebné peníze na další půjčky na kapitálovém trhu. Může se proto stát, že zejména u překlenovacích úvěrů už nebudou moci garantovat fixní úrokovou sazbu po celou dobu splácení.
Měl by stát i nadále finančně podporovat stavební spoření?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 6. 2007 0:04, JirkaZ
Věc není tak jednopduchá. Pokud by se financování neřešilo stavebkem nebo hypotékou, ale jinak, velmi pravděpodobně by se DPH neodvedlo. Tj. jakýsi přínos pro státní kasu z hlediska daní tu je. Ale v článku zmíněná hodnota je nesmysl.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 5. 2007 9:39, Chains
Naprosto souhlasim!
Kdyby tohle: "Máme studii, která ukazuje, že každá koruna připsané státní podpory generuje pro státní rozpočet daňový příjem ve výši 1,30 koruny,“ tvrdí Lukáš." byla pravda, tak proc neni statni podpora 20 tis rocne ? O pratelske klienty by zcela urcite nebyla nouze.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.