S přibližujícím se Silvestrem roste prodejní aktivita distributorů finančních produktů, kromě standardních "funkcí" vás lákají na možnost ušetřit ještě před koncem roku na daních či získat státní podporu. Je ale otázkou, zda-li u všech z nich dostanete šanci získat maximální daňovou úsporu či státní podporu. "Run na státní dárečky" tak berte s rozvahou, jen u některých totiž jejich uzavřením na konce roku získáte skutečně významnou výhodu.
Oblíbené díky státnímu příspěvku
Stavební spoření je v Česku velmi populární finanční produkt. Přispěla k tomu především jeho jednoduchost a vysoká státní podpora. Ta sice byla v roce 2004 snížena, nicméně stále jde o produkt s velmi dobrým výnosem. Pokud chcete vědět, jak stavební spoření funguje, můžete si to přečíst v tomto článku.
Vánoční dárky stavebních spořitelen, kterými lákají k uzavření smlouvy na konci roku, najdete zde. |
Výše státního příspěvku závisí na tom, kolik peněz ukládáte. Dosáhnout může až
3 tisíc korun (neboli 15 % vašeho vkladu), pokud uložíte za rok alespoň 20 tisíc korun. Po šesti letech spoření si můžete peníze vybrat a použít na cokoliv budete chtít. Druhou alternativou je vzít si
úvěr (díky němu můžete ušetřit na daních - viz dále).
Na rozdíl od penzijního připojištění (a někdy i životní pojistky, viz dále) nemusíte na stavební spoření spořit pravidelně. Peníze stačí vložit vždy na konci roku, i tak budete mít nárok na celou státní podporu. Stejně tak pokud stavební spoření nemáte, založíte si jej teď a do konce roku vložíte celých 20 tisíc, dostanete příští rok v dubnu celé tři tisíce statní podpory.
Úvěry na bydlení sníží daně
Kromě státního příspěvku vám může stavební spoření ušetřit i daně, pokud si vezmete úvěr. Tato výhoda se týká i hypoték. Zákon o dani z příjmu vám totiž povoluje odečíst si ze základu daně úroky zaplacené z úvěrů na řešení bytových potřeb, dohromady až do výše 300 tisíc korun ročně.
Slovo úroky je důležité. Ze základu daně totiž neodečítáte celé splátky, ale pouze jejich úrokovou složku (část splátky jde na úhradu jistiny, tedy částky, kterou jste si skutečně půjčili, zbytek je úrok). U hypotéky a řádného úvěru ze stavebního spoření při předpokladu stejné úrokové sazby tato částka postupně klesá. Jak? To můžete najít v tabulce níže.
Jak fungují hypotéky si můžete přečíst zde, jak fungují úvěry ze stavebního spoření najdete tady. |
Z daňového základu si budete moci odečítat jen
úroky zaplacené v daném roce, tudíž brát si hypotéku před koncem roku jen kvůli daňové výhodě nedává moc smysl, protože si odečtete jen jednu splátku a ušetříte pár stokorun.
Ani výpočet skutečné úspory na zaplacené dani není jednoduchý. O zaplacené úroky si totiž snížíte základ daně. To je suma, ze které se teprve procentní sazbou vypočte daň (do jaké sazby patříte vy najdete zde). Skutečná úspora závisí právě na tom, do které daňové skupiny patříte - příklady viz tabulku.
|
Zaplacené úroky |
Úspora daně 15% |
Úspora daně 25% |
Úspora daně 32% |
1 |
39 393 |
5 909 |
9 848 |
12 606 |
2 |
38 036 |
5 705 |
9 509 |
12 171 |
3 |
36 623 |
5 493 |
9 156 |
11 719 |
4 |
35 152 |
5 273 |
8 788 |
11 249 |
5 |
33 622 |
5 043 |
8 405 |
10 759 |
6 |
32 029 |
4 804 |
8 007 |
10 249 |
7 |
30 371 |
4 556 |
7 593 |
9 719 |
8 |
28 646 |
4 297 |
7 161 |
9 167 |
9 |
26 850 |
4 028 |
6 713 |
8 592 |
10 |
24 982 |
3 747 |
6 245 |
7 994 |
11 |
23 037 |
3 456 |
5 759 |
7 372 |
12 |
21 013 |
3 152 |
5 253 |
6 724 |
13 |
18 906 |
2 836 |
4 727 |
6 050 |
14 |
16 714 |
2 507 |
4 178 |
5 348 |
15 |
14 432 |
2 165 |
3 608 |
4 618 |
16 |
12 058 |
1 809 |
3 014 |
3 858 |
17 |
9 586 |
1 438 |
2 397 |
3 068 |
18 |
7 014 |
1 052 |
1 754 |
2 245 |
19 |
4 337 |
651 |
1 084 |
1 388 |
20 |
1 551 |
233 |
388 |
496 |
I spoření na penzi stát osladil
Penzijní připojištění je složitější než stavební spoření a pro většinu z nás také mnohem dlouhodobější. Na rozdíl od stavebního spoření, kde stačí šest let spořit a peníze si můžete vybrat, tu platí podmínka 60 a 60 - alespoň 60 měsíců spoření (neboli 5 let) a současně dosažení věku nejméně 60 let.
Více o penzijním připojištění najdete například zde. |
Stejně jako u stavebního spoření vám i tady stát přispívá podle toho, kolik spoříte.
K první stokoruně měsíčně dostanete 50 korun (50 % vašeho vkladu), přičemž tento příspěvek s rostoucím výší vkladu klesá. Takže
v případě, že spoříte 500 korun, což je nejvyšší částka, ke které stát přispívá, dostanete "jen" 150 korun (30 % vašeho vkladu). Abyste na příspěvky měli nárok, musíte (na rozdíl od stavebního spoření) střádat pravidelně každý měsíc. Pokud budete spořit více než 500 korun, nedostanete sice žádný příspěvek, ale stát vám umožní si toto spoření navíc
odečíst ze základu daně. V současnosti můžete odečíst až 12 tisíc korun za celý rok (což znamená vklad 1 500 měsíčně).
Obdobně jako u stavebního spoření i tady je převod tohoto odpočtu na skutečnou daňovou úsporu závislý na vašem zařazení do příslušné daňové skupiny. V nejnižší ušetříte nejvýše 1 800 Kč (v roce 2006 už jen 1 440, neboť daň bude 12 %), v nejvyšší až 3 840 Kč. Na rozdíl od státního příspěvku, který dostanete jen při pravidelném spoření, tuto úsporu můžete získat i díky jednorázovému vkladu na konci roku. Například když celý rok spoříte 500 korun měsíčně a na konci roku vložíte jednorázově ještě 12 tisíc, dostanete 1 800 korun státního příspěvku a můžete si z daňového základu odečíst 12 tisíc Kč.
Při využívání této daňové výhody mějte na paměti, že v případě, že se rozhodnete peníze z penzijního fondu předčasně vybrat (nedodržíte výše uvedenou podmínku 60 a 60), budete muset všechny tyto daňové úspory zahrnout do základu daně a zaplatit z nich daň. Především v případě, že by to bylo za dlouhou dobu, může jít o značnou sumu. Zatím to však platí jen do budoucna, protože změna zákona, která toto "dodanění" vyžaduje, čeká na schválení v Senátu.
Podobnou daňovou výhodu jako u penzijního připojištění můžete získat i u životní pojistky. Zde nedostáváte žádný státní příspěvek, takže si můžete odečíst celé pojistné až do výše 12 tisíc korun na pojistku, která splní pravidlo 60 a 60 (viz výše). U smluv na 5-15 let musí být pojistná částka alespoň 40 tisíc, u delších alespoň 70 tisíc korun. Nejisté je, zda-li se vám podaří hodně ušetřit na daních u pojistky, na kterou celou částku vložíte až na konci roku. Výklad některých pojišťoven je totiž takový, že vám mohou poskytnou potvrzení (na základě kterého uplatníte odpočet) pouze na tzv. zasloužené pojistné. To je pojistné za dobu trvání smlouvy v daném roce. Pokud tedy například uzavřete pojistku na začátku prosince a zaplatíte 12 tisíc korun na celý rok, pak je pojistné v daném roce pouze tisíc, zbytek je předplacené pojistné na příští rok. Většina pojišťovny to ovšem posuzuje jinak a potvrdí vám celých 12 tisíc korun (více si o tomto "divu" naší legislativy můžete přečíst zde).
Šetřte na daních s rozumem
Možnost ušetřit na daních je lákavá, ale nikdy by něměla být jediným důvodem, proč si pořizovat finanční produkt. Všechny nás sice donutí vytvářet si úspory, což je správné, ale pokud již dnes máte napjatý rodinný rozpočet, je zbytečné si komplikovat život kvůli "pár uspořeným korunám" na daních. Smlouvu si vždy uzavřete na realistické částky, které jste schopni bez problémů spořit. Netlačte se do vyšších jen proto, abyste dostali ještě větší příspěvek nebo ušetřili na daních.
Pořídili jste si už nějaký produkt jen kvůli daňovým výhodám? Myslíte si, že je konec roku nejvhodnější okamžik k nákupu finančních produktů?