Ptejte se Martina Luxe!

Martin Lux se stal v roce 1994 inženýrem ekonomie, v roce 1997 pak magistrem sociologie. V roce 1996 začal působit jako odborný pracovník v Týmu ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a o čtyři roky později se stal vedoucím týmu Socioekonomie bydlení.

Reforma je nezbytná

Důvody pro zavedení a existenci regulace nájemného, což byl zejména poválečný nedostatek bytů, již pominuly, napsal Martin Lux pro Hospodářské noviny. A důsledky státních intervencí jsou děsivé - kromě jiného panelová sídliště, ze kterých rychle mizí nejen ti bohatší, ale i střední vrstva. Reforma bydlení, která by přinesla zejména deregulaci nájemného, je nezbytná.
Lidé budou schopni platit poplatky za bydlení i po uvolnění cen, řekl Lux letos v únoru ČTK. Podmínkou je podle něj zavedení systému obecního sociálního bydlení a nového příspěvku na bydlení. Příspěvek by měl vycházet i ze skutečných výdajů na bydlení a ne pouze z příjmu domácností jako dosud. V současnosti lidé vydávají na bydlení asi 21 % svých příjmů, po deregulaci by to podle Luxe mělo být přibližně 25 %. "Deregulace nájemného by motivovala lidi, aby si pořídili vlastní bydlení," řekl Lux.

Mohou ovšem nastat i situace, kdy někteří lidé budou muset sáhnout hlouběji do kapsy, aby byli schopni nájemné zaplatit. Půjde především o důchodce ve velkých bytech, kteří budou nuceni odejít do menšího bytu, ale tak to podle Luxe funguje i jinde ve světě. Proti by měly existovat organizace, které by jim například pomohly zařídit výměnu bytu tak, aby se nacházel co nejblíže dosavadnímu bydlení.

Jsme s bydlením spokojeni, nebo nespokojeni?

V roce 2001 představil tým Socioekonomie bydlení pod Luxovým vedením výsledky výzkumu, v jehož rámci zkoumal spokojenost českých občanů s jejich bydlením, postoje k finanční dostupnosti bydlení, k černému trhu s byty, k bytové politice státu, a mapoval rovněž dosavadní i předpokládané budoucí "dráhy bydlení" (stěhování) českých domácností. Vyplynul z něj například zajímavý rozpor spokojenosti dotazovaných s vlastním bydlením a nespokojenosti se situací v oblasti bydlení v ČR obecně. Zatímco při hodnocení vlastního bydlení na 10bodové škále (1 – velmi spokojen, 10 – velmi nespokojen) více než 80 % respondentů oznámkovalo spokojenost s vlastním bydlením v rozmezí 1-5 (více než 36 % z nich dokonce známkami 1 nebo 2), se situací v oblasti bydlení v ČR obecně je však zcela či spíše spokojeno pouze 27 % respondentů (31 % z těch, kteří na otázku odpověděli).
Také se ukázalo, že lidé, kteří bydlí na "volném trhu", oproti očekávání nemají zásadně odlišné postoje od těch, kteří bydlí v regulovaném nájmu (téměř polovina z nich by se nebránila státní regulaci cen vlastnického bydlení a více než 65 % z nich podporuje regulaci nájemného).

Před dvěma roky pak tým Socioekonomie bydlení vydal publikaci Standardy bydlení 2002/2003. Dospěl v ní mimo jiné k tomu, že podpora, kterou stát vydává na bydlení prostřednictvím zejména regulovaného nájemného či možnosti daňových odpočtů ze stavebních úvěrů se většinou dostává do ruky těm, kteří ji nepotřebují. Tedy bohatším rodinám.

Další projekty

Martin Lux se podílel se na množství dalších výzkumných prací, například v letech 2001-2002 pracoval na samostatné studii "Finanční dostupnost bydlení v ČR a zemích EU", pro kterou získal stipendium určené pro vytvoření samostatné studie pro nadaci Josefa Hlávky. V roce 2000 - 2003 byl hlavním řešitelem grantu "Sociální aspekty bydlení a jejich proměna v průběhu transformace v České republice ve světle srovnání se situací v zemích EU". Výzkum spočíval zvláště v modelování adekvátního příspěvku na bydlení, provedení celostátního postojového výzkumu bydlení a popisu evropských systémů sociálního bydlení.

Martin Lux je od roku 2001 konzultantem ministerstva pro místní rozvoj, je také členem Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Hospodářské noviny nedávno představily Luxe také jako experta, jehož služeb využívá opoziční ODS. On sám ovšem toto tvrzení koriguje: "Někteří členové ODS u nás konzultují problematiku příspěvku na bydlení."

Do pátku 18. 6. máte možnost pokládat našemu hostu dotazy, jeho odpovědi si budete moci přečíst v článku, který vyjde ve středu 23. 6. Otázek se nabízí víc než dost.