Češi mají v bankáchuloženo více než bilion a čtvrt korun. Každá domácnost je přitom schopna k této sumě každý měsíc v průměru přihodit 2675 korun. Přesně tolik jim zbude, když zaplatí všechny výdaje, které souvisí s chodem domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro GE Money Bankvypracovala agentura TNS AISA. Muži uvádějí, že mohou uspořit každý měsíc v průměru 3375 korun, ženy jsou na tom o 1400 korun hůře. Skoro dvě třetiny oslovených Čechů tvrdí, že nynější recese jejich postoj ke spoření neovlivnila.
Ke svým penězům se ovšem řada Čechů chová macešsky. Více než polovina dotázaných uvedla, že jako spořící produkt používají běžný účet. Přesto, že na nich banky peníze v podstatě neúročí. Výzkum tak potvrdil už dřívější šetření agentury STEM/MARK. Téměř čtyři z deseti těchto respondentů tvrdí, že jim běžný účet ke spoření vyhovuje. Čtvrtina tvrdí, že na běžném účtu spoří kvůli menším mimořádným výdajům. Sedmnáct procent soudí, že nemá dost peněz, aby si mohli dovolit vést jiný finanční produkt.
Druhým nejoblíbenějším produktem je stavební spoření, to využívají čtyři z deseti Čechů. Na konci loňského roku měli u stavebních spořitelen uloženo přes čtyři sta miliard korun. Tolik propagované spořící účty, které nabízejí slušné úročení v kombinaci s okamžitou dostupností peněz, používá jen každý desátý Čech.
Stále více peněz si Češi schovávají doma. Podle šetření Českého statistického úřaduměli Češi na konci roku 2007 u sebe zhruba 60 miliard korun. O dva roky dříve to bylo 40 miliard korun. Jde o odhad, který ČSÚ dělá podle údajů o objemu oběživa, hotovosti na přepážkách bank, hotovosti obchodníků a firem, struktury bankovek podle nominální hodnoty a na základě konzultací o distribuci a oběhu peněz.
Jak chtějí Češi spořit v jednotlivých krajích
Pokud máte volnou hotovost, jak s ní plánujete naložit?
Nejvíce hodlají spořit obyvatelé Plzeňského kraje. Z volné hotovosti by uložilo na horší časy 77 procent z nich. Utratit hotovost plánuje 23 procent. Naopak nejméně nakloněni spoření jsou obyvatelé Karlovarského a Zlínského kraje. V prvním jmenovaném regionu se volnou hotovost chystá uložit 37 procent dotázaných, ve Zlínském kraji to je 35 procent. Ostatní se přiklání k utracení volných peněz.
Průzkum pro GE Money Bank ovšem ukázal, že poměrně hodně Čechů tvrdí, že nemá volnou hotovost, kterou by mohli ušetřit. Ve Středočeském kraji jich je 43 procent. V Karlovarském kraji žije od nuly do nuly 39 procent lidí, na severní Moravě jich je 36 procent. Naopak nejméně lidí, kteří by nedokázali z příjmů určitou částku ušetřit je v Pardubickém, Plzeňském a Zlínském kraji. Tyto podíly přitom zjevně bezprostředně nesouvisí s výší příjmů. Obyvatelé Středočeského kraje mají druhou nejvyšší průměrnou mzdu v republice. Naopak lidé z okolí Pardubic patří k těm s nejnižšími průměrnými příjmy. (O rozdělení příjmů čtětě více v článku Mzdy v roce 2008: rozdíly se prohloubily. Podívejte se.)
V mezinárodním srovnání Češi k největším spořílkům nepatří. Z příjmů odkládají ve srovnání s průměrem zemí Evropské unie dvakrát menší část. V roce 2007 to bylo pět procent z disponibilních příjmů. Ze středo a východoevropských zemí, který sledoval průzkum GE Money Bank, jsou však na druhém místě podle částky, kterou dokážou měsíčně naspořit. V průměru jsou české domácnosti schopné ukládat 2 675 korun. Předstihly je jen ruské domácnosti s průměrnou rezervou přes šest tisíc korun. O něco méně než Češi jsou schopni spořit Poláci (2475 korun) zatímco domácnostem v ostatních zemích už nezbývají na úspory ani dvě tisícovky za měsíc. Nejhůře jsou na tom Maďaři. Těm ke spoření měsíčně zbývá v průměru 950 korun na domácnost.
Stačíte z vašich příjmů ušetřit tolik, kolik byste potřebovali? Jak se krize promítla do vašich příjmů? Napište nám to.
Sdílejte článek, než ho smažem